Vodníci – případy

• Vesec – přes Vesec měla táhnout celá hastrmaní rodinka
• Hluk – v Hluku u Uherského Ostrohu byl pozorován hastrman ve společnosti vodních víl; vodník hrál a víly tančily
• Dolní Dvůr – zde mlátili žito a mlatce tu škádlil chlapeček (či muž); jeden mlatec, který už toho měl dost, dal vodníkovi facku, ale cítil ji na své tváři; vodník se smíchem zmizel
• Přívrat(y?) – u Prostředního rybníka nedaleko České Třebové jedna babička  narazila na pěkného koně; když se chtěla k němu přiblížit, kůň couvl – tak se dostali až k rybníku, kam kůň skočil; babička poznala, že jde o vodníka a domů přiběhla živá jen napůl
• Přívrat(y?) – u Dolního Přívratského rybníka pásli hoši Coufalovi koně; mladší syn si všiml překrásného koníka, chtěl si na něj nasednout, ale v poslední chvíli si všiml, že nemá dolní pysk; zavolal ostatní, kteří se divili tomuto jevu; koníka pustili, ten letěl přes louky až k vodě, kam skočil; z vody ještě řekl „Měl sis na mne sednout, to bych tě byl svez“; hoši poznali, že šlo o vodníka
• Borovany (?) – jeden vodník tu hrával s pasákem dobytka o knoflíky nedaleko rybníka Beran; do rybníku se ale chodívaly koupat děti a tak zkušený zaříkávač z Ostrolovského Újezda se rozhodl, že vodníka vyžene; vyhoštěný vodník odjel od rybníka v malém kočáře taženém kočkami, ale rozhodl se pomstít – třetího dne se ve Stropnici utopil nevinný vozka i s koňmi
• Borovany (?) – roku 1900 šel kolem nevelké tůně, která se vytvořila v lomu u Borovan, četník a uviděl malého chlapečka; než na něj stačil křiknout, hoch skočil pod hladinu; v městečku vše četník vyprávěl a ještě ten den se pod městem utopil chasník
• V Břilickém rybníku se jednou usadil hastrmana, který topil koupající se děti; sedláci nadřeli lýko, vodníka spoutali a zavřeli v chlívě; hastrman prosil o kapku vody, ale potrestali ho ještě více – přibili ho za provaz k bráně; když viděl v jaké je situaci, slíbil, že se vystěhuje; třetího dne sedláci spatřili malý vozíček tažený kočkami; jel k rožmberskému rybníku
• Dolní Bečva – vodník chodíval do mlýna na kus řeči s pantátou; jednou přišel, byl unavený, lehl si na pec, ale nevšiml si 3 koček, které tam ležely také; tuze ho podrápali, vodník utekl a do mlýna se již nevydal
• Úpice - Vodník chodíval do Havlovického mlýna poblíž Úpice; přes den trochu pomáhal, nachytal si v jezu raky a ryby a v chladných večerech se rád vyhříval u pece; nachytanou výslužku si tady rád smažíval; panímáma ho tolerovala, ale v kuchyni ho viděla nerada, protože nadělal notný nepořádek – věděla ale, jak vodník dokáže škodit, tak to nechávala být; jednou do mlýna zavítal potulný medvědář s opicí; jako každý den přišel vodník smažit ryby, ale medvěd s opicí na něho dotírali, od vodníka padla rána a tak se medvěd s opicí rozhodli do vodníka pustit; vodník schytal pár ran a utekl; když mu panímáma řekla, že ve mlýně mají ještě 3 kočky, vodník se mlýnu vyhýbal
• Litoměřice – místní vodník po nocích smažíval ryby ve zdejším mlýně; domácí si na něj zvykli; jednou se tu objevil mladý mládek a neznalý poměrů vstoupil do kuchyně, kde vodníka požádal, aby ho také nechal vařit; vodník se uchechtl a řekl mu: „Jen si vař! Však já se ti odměním.“; ráno byl mládek utopený v Labi
• Na Moravě si děti uměly poradit (jako vždy… my Moravané) „děti hastrmana za dovolení žádají, aby se koupati směly: ´Hastrmane Ivane, možem se tady kúpat?´pak odpovídají jeho jménem ´Možete, enom rybičky a ráčky mně tady nehoňte.´“
• Polžov – selka se tu utopila na pašinovském potoce; byla v šestinedělí nepozorná a místo „sezení v koutě“ šla pomáhat s uvazováním dobytka; vodník popadl její dítě a utíkal k tůni v lukách; selka ho uviděla, běžela za ním a vodník i s dítětem v náručí skočil do tůně a selka za ním; selku vytáhli, ale byla už mrtvá
• Rančice –  jedna matka v Rančicích u Kamenného Újezda nedbala na šestinedělí a šla k muzice, přičemž dítě nechala doma; při návratu našla jiné dítě v koutě – škaredé a pyskaté a v kolíbce bylo jen koště; vyprávělo se, že to byl sám vodník
• Náchod – v dávných časech u Náchoda byl velký rybník; jednou tu šli 3 muži, 1 z nich hostinský, kolem vody do města a hostinský se smíchem zavolal „Hej hastrmane, co vzkážeš hastrmanu Kosteleckému?“; ze šumící vody se ozval hlas „Pozdravení“; ostatní muži nebyli nadšeni z jeho žertu, a když se vraceli opět kolem rybníka, vyřítila se z vody obrovská vlna, která hostinského promáčela, přičemž se ozvalo „Příště vyřiď.“ (ze záznamu Josefa Košťála)
• Rájová u Českého Krumlova – jedna babička, která zemřela 10.1.1894 ve svých 85 letech ve Velešíně vzpomínala na to jak jako malá viděla zeleného chlapečka na kameni v řece Vltavě
• Větřkovice – v podobě černého psa tu léhával hastrman na lávce nad příkopem, aby zastavil procházející lidi a nutil je jít jinudy; vždy jen koulel očima, natažený přes celou lávku; jako střapatý kluk se zjevil ženě máchající prádlo
• Vidnava – u Tříslového rybníka prý hastrmanské hospodyně šušily prádlo na bělení; uvnitř měl být zámek, kam zavedla na noc ševcovského syna, se kterým tam byla na noc, ráno mu dala pruty z rákosí, které se doma změnily ve zlaté
• Vodník – v jednom mlýně na Opavsku se vodník zamiloval do mlynářovy dcery, dívky jako obrázek; mlynáři škodil, kde mohl, a ač mlynář hlídal dceru, jednou se vydala pro vodu, vodník si jí stáhl pod hladinu a tak se stala jeho
• V darkovské Olši žil kdysi vodník, který občas zaskočil za převozníka

Z vlastních zápisků; Moravskoslezské pověsti, Jiřina a Jaromír Poláškovi, 2000, Agave; Tajemné bytosti mezi námi, 2009, 2010, Pavel Toufar, Moravská Bastei MOBA,