Větřkovice – hřbitovní zážitky a šílená dcera

• Jistý Vinca s kamarádem se na sv. Cyrila a Metoděje vraceli již notně opilí z hospody kolem hřbitova a tak se na něm stavili
• Vinca si vzpomněl na svou milou, která mu před lety zemřela a která tu byla pochována
• Z veselé nálady si začali vyprávět veselé historky, co s děvčetem zažil, pak si i zazpívali, přičemž Vinca zpíval o šátečku, který jí přinese
• Pak se zvedl obrovský vítr, oba zavrávorali a utíkali pryč
• Na hřbitov již nikdy nešli
• Podobný případ se stal i jedné preclíkářce, která se jen tak tak udržovala nad hranicí bídy, muž jí zemřel a ona si na hřbitově stěžovala na žití a jak se oni mají po smrti dobře
• Zvedl se prudký vítr a i s těmi kily na zádech měla co dělat, aby se udržela na nohou
• V uších ji přitom znělo „Nechej mrtvé na pokoji a starej se o živé“, což si vzala k srdci

Šílená dcera:

• Ve Větřkovicích kdysi dávno byla chalupa, ve které měli šílenou dceru
• O rozum měla přijít, když na sotva mrtvého otce, který ležel v rakvi v místnosti (tehdy se to tak dělalo, nebožtík byl ve světnici až do pohřbu)
• Lamentovala mu, aby vstal z rakve a dal do kupy dědické právo, protože nebyla spokojena s podílem, které měla dostat
• Mrtvý otec se v rakvi posadil, dívka omdlela a přišla o rozum

Z vlastních zápisků; Moravskoslezské pověsti, Jiřina a Jaromír Poláškovi, Agave, 2000