Uražený vodník, vodník a napravená selka

Uražený vodník:

• Říká se, že kdo uráží vodníka, pomsta si ho najde
• Okolo Blatenského zámeckého rybníka šly 3 ženy v podvečer z pole, pospíchaly, aby byly brzo doma
• Když šly kolem rákosí, strhly se řeči i na vodníka, přičemž 1 z nich se nacházela v požehnaném stavu, tropila si posměšky ze zbylých, které utíkaly od vody, co jim nohy stačily
• Rákosí zašustělo a z něj vyčnívala postava, která stále rostla, se zeleným kabátkem a červenou vestou
• Ženu pojal strach a s ošklivostí ve tváři se dala na útěk – ale vodník se za urážku pomstil
• Když žena šťastně porodila syna, měl na prsou červenou skvrnu, zcela podobnou vestě vodníka a nikdy za jeho života se skvrna neztratila
• Když dospěl, nalezl smrt v tom samém rybníce – vodník i po letech urážku nezapomněl
• Od sběratele lidových pověstí Josefa Košťála, Vodník v podání lidu českého, Český lid I, Blatná

Vodník a napravená selka:

• Statek Luh – samota na břehu Tiché Orlice poblíž Sudislavi nad Orlicí
• Na statku jednou bydlela lakomá selka a v blízké tůni Tiché Orlice přebýval vodník
• Vodník míval dopal na lakomou sousedku a umínil si, že ji napraví
• Jednou se proměnil v žebráka a šel prosit o almužničku, ale selka ho ani nepustila ke stavení, s nadávkami a láteřením ho odehnala a tak se vodník vrátil k vodě a chystal menší pomstu
• Zanedlouho byl Velký Pátek a selka nastrojená do hedvábí si vyšlapovala do Brandýsa do kostela
• U Bezprávského mlýna (dodnes stojí) potkala švarného myslivce, který se na ní šibalsky díval
• Když došla ke stráni porostlém trním a hloším, spatřila cosi žhnoucího pod keřem a hned si pomyslela, že jsou to dukáty – a byly
• Hnala se selka houštím, nedbající, že si trhá drahé šaty a nabrala si do klína a utíkala s nimi domů
• Nedaleko za mlýnem potkala mysliveckého mládence a ten se jí zdvořile optal, co to nese
• Selka mlčela a spěchala domů, zlato si nasypala do truhlice a spěchala pro jiné
• Na cestě zase potkala podruhé myslivce a potom i potřetí – myslivec se jí opět optal, co to nese, a selka neodolala, a ukázala mu dukáty, které se ale proměnily v kamení
• Mysliveček se zachechtal a skočil do řeky – selka strnula a dopálila se, že to byl vodník, že ji chtěl potrestat
• Přestala lakotit a už žádného žebráka neodehnala – pak již měla od hastrmana pokoj

Z vlastních zápisků; Tajemné bytosti mezi námi, Pavel Toufar, 2009, 2010, nakladatelství Moravská Bastei MOBA