Svatý Prokop a ďáblové

• Svatý Prokop jako uznávaný patron a poustevník ; měl několikaro setkání s ďábelskými silami
• Vedle jeskyně, kterou si pro poustevničení vybral, měli přebývat ďáblové a děsy, které trápily lid – Prokop tu vystavěl malou a skromnou kapličku sv. Máří a běsy vypudil
• Když byl prvním opatem Sázavského kláštera, vymítal posedlého člověka, kterého k němu přivedli v provazech jeho přátelé – zmítal se, skřípal zuby, kolem vše ničil a trhal
• Před Prokopem duch z muže promluvil „Prokope, Prokope! Proč mne odtud vyháníš, vždyť ti nikterak nepřekážím? Chodím a bloudím jen s tímto člověkem.“ A začal s sebou lomcovat a trhat
• Prokop nešťastníkovi nařídil půst a 7-mý den z něj zlý duch vyletěl v podobě černého vrabce, usadil se na chrámové střeše a svalil se na zem – ostatní čertiska to viděli a naříkali
• „Ó běda nám nebohým, neboť člověk jakýsi, velmi zlý a ukrutný, jenž se usadil pod naší horou, činí nám příkoří a protivenství. Proto bude dobře, když opustíme dosavadní sídlo své a přestěhujeme se raději na vrch Lobec, kde nás tento zlý a ukrutný člověk již nikdy trápiti nebude.“
• Prokop si taky měl uplést z řemínků bič, kterým děsy donutil odejít
• „Ó žel našich drahých sídlišť Strasti nás potkaly a hoře veliké padlo na naše krásné obydlí.“

Z vlastních zápisků; V.V. Tomek, Volvox Globator, 2007, Ze života českých poustevníků