Strašidelný ostrov panenek

08.07.2013 17:55
  • Xochimilgo; Mexiko; ostrov Panenek;
  • Na začátku je povídka o Julianovi (Chuan), který se začal bát a tak začal sbírat panenky, aby zaháněly duchy
  • Věc prošetřilo mnoho paranormálních vyšetřovatelů a v tomto případě to byl muž a žena Alejandro Silva a Carla Castro
  • Ostrov vlastnil Julian Santana Barrera (28.11.1914 – 17.4.2001)
  • Dnešním majitelem je jeho synovec Anastacio Santana
  • Strýc prý zamlada pracoval na místních polích, pěstoval rostliny a prodával je; jeho synovec velkou část života strávil s ním na ostrově
  • Dle strýce se tam kolem roku 1950 koupali 3 dívky ve věku 20 – 22 let, ale jedna z nich se utopila
  • Ostatní dívky ji vytáhli z vody, uložili do kanoe, pokryli stonky kukuřice a kánoi uvázali – v dnešní době na onom místě stojí kříž (stříbrný tuším)
  • Od té doby tu straší a strašila i jeho
  • Jednou ve městě, když jel Julian pro potraviny, našel panenku a dal ji na ostrov a pak další a další
  • Panenky měly nejdříve fungovat jako strašáci, ale strašení pokračovalo a tak jich sbíral víc a víc (od roku 1950 – 1980)
  • Panenek je nyní na ostrově něco přes 1000; leží na zemi, přivázané na stromech a keřích, na liánech i lanech, na plotu – prostě na čímkoliv
  • Lidé tvrdí, že se panenky hýbou, některé i pláčou a i sám Anastacio je viděl jak hýbat, tak i plakat
  • Jeho strýc Julian zemřel při chytání ryb; dostal infarkt a spadl do vody; o pár vteřin později ho viděl plout po hladině
  • Zajímavé je, že Julian dostal infarkt na stejném místě, kde zemřela dívka a pomníček má tedy hned vedle kříže
  • Kolem 1 hodiny v noci jsou tu slyšet hlasy a žena chodí kolem, občas stojí na mostě
  • Při měření EM pole byly nalezeny výkyvy, což by nebylo divné, kdyby na celém ostrově nebyla žádná elektřina (od 0,1 – 0,5)
  • Skeptici a vědci poukazují na fakt, že některé panenky jsou částečně mechanické a i po letech by mohly být částečně funkční

 

Tedy mohu říci, že, když jsem všechny panenky viděla v dokumentu, jak byly rozmístěné všude, videly za lana na stromě, po desítkách let ošumtělé, špinavé, nahánělo to strach takhle ve dne z dálky. Co takhle zblízka. Noc bych tam trávit asi nechtěla.

 

Z vlastních zápisků; zdroj dokument National Geographic, série Nadpřirozeno