Štramberský vodník, Vodník šprýmař, Hukvaldský vodník, Vodník a děvčata, Závišický hastrman, Vodník a pasáci, vděčný vodník, vodník pere,

Štramberský vodník:

• Jeden vodník žil kdysi na Štrambersku v potoce, kam se jednou v noci vydal jistý Vendelín nuceně chytat ryby
• Přišel totiž notně v náladě a tak do vody bez nálady hodil síť, něco do ní chytil
• Aniž by se podíval, co to v síti má, hodil rybu do pytle a při cestě zpět jen několikrát slyšel „Hoja, hoja, Hyklu, už ja sedim v pytlu“
• Když se to opakovalo, uvědomil si, že chytil vodníka (u nich nazýván basrman), pytel shodil a utíkal domů, kde všechno řekl

Vodník šprýmař:

• Metylovice; V říčce Olešné žil kdysi vodník, který si potrpěl na lotrovinách
• Jednou jel kolem panský kočár s vozkou; vodník si vyskočil na kozlík a vozka ho začal práskat bičem
• Skočil sice zpět do vody, ale zahrozil mu, že mu to jednou vrátí
• Za rok jel ten samý vozka tou samou cestou přes most a vodník ho utopil i s koňmi
• Ten samý přesvědčil jednou jednu ženu, aby si koupila od něj levné pentle a protože byly pěkné, pár si koupila a přidala je do nůše, se kterou se vracela z jarmarku
• Doma místo stužek našla žabí slizké vlasy, od kterých načáchla rybinou celá osádka nůše – svaté obrázky, perníky, marcipány i jiné, vše bylo zničené

Vodník a děvčata:

• U Hukvald na říčce Ondřejnici býval vodopád a pod ním tůňka, kde přebýval vodník
• Měl hlavně spadeno na mladá děvčata a ta se místu vyhýbala
• 1 z dívek si dodala odvahy a tudy šla; vodník si ji chtěl stáhnout k sobě, ale kolem jel zrovna mladý sedlák, který děvče vodníkovi vytrhl z ruky, a vodníka napráskal bičem
• Po výprasku se vodník již neukázal

Závišický hastrman

• Závišický fojt se jednou při světlé noci vracel pozdě ze Štramberské hospody
• Uprostřed cesty mu stál kůň, nikde nikdo, a tak se rozhodl koně si půjčit a urychlit si tak cestu
• Kůň šel chvíli poslušně, ale poté se dal do neskonalé rychlosti a uháněl k rybníku – tady fojt poznal, že si sedl na vodníka
• Zastavit ho nemohl a tak se za plné rychlosti chytil větve stromu před rybníkem a nechal koně podjet
• Pustil se větve a utíkal domů; za ním bylo jen slyšet žbluňknutí a hrozba „Poznals vasrmana“
• Fojt si to neodpustil a za ním taktéž volal „A tys poznal závišického fojta“

Vodník a pasáci

• 2 kluci z Ulčovic pásli jednoho večera u Lubiny krávy
• Přišel k nim jakýsi rozcuchaný malý panáček a žádal o oheň na fajfku
• 1 z chlapců v mužíčkovi poznal vodníka, protože mu kapala voda z kabely, kterou měl přes rameno na řemeni a s křikem se dal na útěk
• Vodník utekl zpět asi 10 kroků, zastavil se a vrhnul se do výšky – tam se rozplynul a zůstala po něm jen troška páry

Vděčný vodník:

• V Darkově na karvinsku, jednou jistý Pavlita měl tuze krásnou, mladou ženu, která ovšem byla tak hubatá a hádavá; svého milého pořád něčím obtěžovala
• Jednoho dne na vycházce, zakopl o kámen a nechtěně do ní vrazil, načež na něj opět začala své jedy házet - ten už toho všeho měl dost, do ženy žďuchl a ona se svalila do vody
• Než se potopila, pořád do něj hučela a nakonec se utopila
• Ve vsi jen řekl, že od něj asi utekla; za rok si svou vzpoměl a šel se na osudové místo podívat
• Vzal klacek a do vody žďouchl; ven vytáhl vodníka, který mu vysvětlil, že mu do vody před rokem někdo hodil ženskou, ta se utopila a od té doby lamentovala a nedalo se jí zbavit
• Vděčný vodník dal za odměnu mládenci hrnec zlaťáků a odstěhoval se jinam

Vodník pere:

• U bývalé obce Mniší – dnes součást Kopřivnice, byl potok Pružinka, kde stála lávka
• Jedna z hospodyň tu jednou viděla, jak si tu vodník pere barevné hadříky
• Chtěla křiknout na druhou hospodyni, aby se taky šla podívat, ale vodník k ní jen natáhl prst, aby byla potichu a skočil do vody

Z vlastních zápisků; Moravskoslezské pověsti, Jiřina a Jaromír Poláškovi, 2000, Agave