Starý Berštejn – čtení z čarodějnické knihy

• Údajně jsou tu poklady, ale dostat se k nim je velmi obtížné, nechceme-li dát v sázku život; jsou hlídány duchy, průsvitní s nepatrně výraznými obrysy, mění tvar, vlají a přelévají se v prostoru jako měňavky; je těžké je proto objevit, natož se jim bránit (pocit tíhy)
• Jen někteří nedbal varování a šli po pokladu. Jeden z nich se na cestu vyzbrojil čarodějnou knihou, kterou našel doma na půdě za trámem po své prabábě.
• Za tmy se vyškrábal do zřícenin a vstoupil do hradního sklepení. Zapálil svíci, svěcenou křídou kolem sebe nakreslil kruh a začal číst. Věděl, že sám by místo s pokladem nenašel, proto se rozhodl vyvolat duchy, aby mu cestu ukázali. Nebyl však ještě ani v polovině textu, když se ve sklepě strhla prudká vichřice provázená kvílením, které rvalo uši, a klenutí nad jeho hlavou se roztřásla, jakoby se měla každou chvíli rozpadnout. Pak ucítil, že mu po obličeji stíká slizká hmota.
• Pojala ho nevýslovná hrůza, nechal čtení a knihu v panice odhodil. Chtěl se zvednout a utéct pryč, ale nohy mu přestaly sloužit. Omdlel a ráno se probudil celý špinavý a potlučený, v suchém listí pod hradem
• Písemné prameny dokládají, že v hradním sklepení skutečně, dne 21.12.1718 vyvolával duchy francouzský dobrodruh J. Vietz. Nakolik se mu podařilo vyjít s nimi v kontakt, není známo. Byl zatčen za okrádání pocestných a na cestě do vězení utekl

Z vlastních zápisků; zdroj kniha Za strašidly na hrady a zámky