Rychmburk – zaživa zazděná

• Před časy žila na hradě velmi krásná dívka s otcem; jelikož rostla do krásy a o nápadníky neměla nouzi, rozhodl se otec ji provdat
• Panna ale netoužila po luxusu, zlatých špercích a střevících; milovala procházky a toulky přírodou, povídaní s prostým lidem, zajímala se o jejich osudy, práci, radosti i starosti
• Jednou se zamilovala do chudého prostého pacholka a mládenec jí nadbíhal; hradnímu pánu se nelíbilo, že se dcera na hrad vrací s rozzářenýma očima a vrtalo mu hlavou, co za tím je
• Jednoho dne pán dceru sledovala a uviděl i ruku v ruce s vesnickým hochem
• Pán těžko krotil hněv, vrátil se na hrad a čekal na dceru a oznámil jí, že by hocha na místě zabil, nebýt lidé kolem, zakázal jí se s ním scházet a že bude zvát rytíře, mezi nimiž si vybere ženicha
• Dcera odporovala s tím, že otce miluje a bude ctít, ale že je dost velká, aby poslouchal více srdce než otce
• Otec zavolal stráže a dal dceru zazdít zaživa do nedalekých Janoviček; několik dnů bylo z kostela slyšet žalostný zpěv; lidé přicházeli na hrad a prosili pána o milost
• Rytíři leželo na hrudi reputace jeho a tak dal dceru osvobodit a přenést na hrad, kde ji nechal zazdít podruhé
• Od té doby si lidé zpívají píseň, kterou složila, při procesí ke kostelu v Janovičkách a přímo z hradní věže se čas od času ozývá smutná píseň; duše dívky nemá klidu

Z vlastních zápisků; zdroj Za strašidly na hrady a zámky III; Ikar; 2012; Vladimír Soukup a Petr David;