Prácheň

Potrestané dítě:

• Ve vsi Velké Hydčice žila kdysi matka s malým chlapcem. Dítě od kolébky hýčkala a rozmazlovala. Dovolila mu vše, na co si vzpomnělo, s lehkým srdcem omlouvala a promíjela všechny jeho prohřešky. To se jí nakonec vymstilo. Chlapec se vymkl kontrole a nakonec začal svou matku bít metlou.
• Takové jednání však nezůstalo bez trestu a dítě za nedlouho onemocnělo a přes veškerou péči zemřelo. Jeho tělo uložili na prácheňském hřbitově
• Zanedlouho ale onemocněla i matka a doprovodila syna na věčnost. Od té doby tu oba dva straší jako duchové.
• Na chlapcově hrobu se vždy o půlnoci začne pohybovat hlína a pak se z ní vynoří 2 ruce; přízrak chlapce se snaží vyjít z hrobu. V té chvíli se však objeví i duch matky, který jej přes ruce šlehá metlou.
• Dotyčná metla je dosti poškozená a polámaná a na hřbitově se dochovala. Dlouho byla vystavena ve svatoklimentském kostelíku jako výstraha nezdárným dětem; dnes je ale neznámo kde

Zvonivá zem:

• Jde o další strašidelný jev – zvukový; v hodině duchů se ozývají divné tóny
• Když přiložíte ucho k zemi, uslyšíte zřetelně zvuk zvonu, vycházející z hlubin
• Někde tady se prý kdysi, poblíž kostela, propadl skutečný zvon, plný peněz, který bezohledný pán Půta Švihovský vymámil ze svých poddaných.
• Jednou se jej prý pokusil získat jistý horažďovický měšťan, boháč a lakomec. Po dlouhém kopání za měsíční noci skutečně narazil na místo, kde byl zvon zasypán, odhraboval hlínu až k srdci zvonu a objevil zlaťáky. V tu chvíli se ale ozval naléhavý hlas, který volal, že v Horažďovicích hoří. Falešný poplach. Když se muž vrátil z okraje lesa, kam se zaběhl podívat, nenašel ani jámu ani zvon. V tom však z hlubin země zaznělo temné dunění, jakoby cosi těžkého padalo stále hloub a hloub. A do toho zuřivý a děsivý štěkot.
• Lakomec si vzpomněl na pověst, dle které hlídá poklad u zvonu velký černý pes s ohnivýma očima. Dal se do běhu a zastavil se až před svým domem.