Podoby smrti
07.06.2013 11:16
Indonésie:
- V Indonésii na ostrově Sulawesi je zvyk nechávat mrtvého v domě s příbuzenstvem – víra v uvěznění duše uvnitř těla, dokud se fyzická schránka úplně nerozloží
- Tělo se zabalí do látek, aby byl zápach snesitelnější; je jí podáváno jídlo i pití, promlouváno k ní ze strachu, aby se duše nerozhněvala
- Zemřelí je v úctě; až po úplném rozložení těla se koná pohřeb
- Indonésané smrt oslavují; pohřeb formou několikadenních slavností spojených se zabíjením zvířat a občerstvením (nevím, proč mi tu sem furt padá slůvko obžerství)
- Dle tradice duše zabitých zvířat na pohřbu budou provázet zesnulého na cestě ke znovuzrození, v nějž místní věří
- V jiných částech Indonésii se koná tzv. „druhý pohřeb“ – tělo se po smrti nenechá doma, ale v hluboké jámě, která zůstává otevřená několik týdnů; tělo pak vyjmuto, kosti očištěny od tkání, omyty a tím je život zesnulého teprve považovaný za ukončený a může být uložen k věčnému odpočinku
- Podobný obřad druhé smrti je na Madagaskaru; tradice „famadihana“ – ostatky vyjmuté po několika týdnech z hrobu se vystavují, aby se ještě lidé mohli s mrtvým rozloučit; často se nad mrtvolou tančí a pije
Kam se jede a co s sebou:
- Klinická smrt – ustane práce plic, srdce a mozku; lidé co prožili klinickou smrt se shodují, že ve smrti není prázdno
- Mluví se o světlu, které se jich ptá, jestli jsou připraveni odejít a přitahuje je k sobě; jiní spatřují výjevy ze svého života, zesnulé blízké či bytosti komunikující prostřednictvím myšlenek
- Někteří viděli sami sebe, jak opouštějí tělo a vnímali reakce lidí okolo – častá konfrontace se skutečným děním
- Někteří ale popisují svůj zážitek jako děsivý; cítili chlad, lhostejnost či viděli děsivé tvory; názor vědců je jasný – halucinace
- Indonésie, Tibet atd. – panuje víra v přechodný stav mezi životem a smrtí.. tzv. „bardo“; duše stále uvnitř a může být ovlivněna modlitbami; Tibeťané rozdělují bardo na několik fází; v nich se postupně nachází člověk v transu, přijímá modlitby, čelí oslnivému světlu, které je pro dobré krásné a pro provinilé děsivé; následovat má přehled života a pak duše prý čeká na nové zrození
- „světlo“ by se tehdy mohlo nacházet v bardu; v popisech lidí, kteří prožili hlavní smrt
- Představy o smrti různých kultur, které se navzájem neovlivňovali, jsou si mnohdy záhadně podobné a to i přes vzdálenost
- Většina kultur dávala do hrobů různé předměty, které by nebožtík mohl potřebovat; věřilo se, že svět mrtvých a živých jsou si náramně podobné
- Hroby a hrobky bohatých byly často naplněny zlatem a cennostmi, aby si nebožtík i po smrti mohl užívat pohodlí
- I obyčejným lidem byly do hrobu dávány předměty a to i v dobách nouze
- Inuité ve smrt věří tak silně, že nebožtíkům dávali zbrusu nový kožich, nejlepší jaký se dá sehnat a to i na úkor sebe
Aztékové:
- Aztékové do hrobu zesnulých dávali pevná lana, žebřík a těžké vlněné přikrývky či čerstvě nabroušený nůž
- Pohřbívali i se svými psy
- Dle aztécké víry ve smrt se duše vydává na těžkou cestu, kterou musí zvládnout, aby dosáhla klidu v zemi Mictlan, ležících v pouštích severu a je tak nutné, aby byla dobře vybavena
- Na pouti musí překročit pásmo hor, pokořit divokou řeku, zdolat kluzný vrch ze sopečného skla obsidiánu a čelit větrům, jež ji chtějí rozervat na kusy
- Pak je nucena bytost bojovat s divokými zvířaty a nakonec obelstít démonického strážce bájné země mrtvých, než konečně stane před králem a královnou podsvětí
- Nezvládne – li cestu, bude navždy zatracena a nedojde klidu
Slované:
- Slované mají podobnou pouť duše jako Aztékové; dokonce je tu zmíněno, že duše musí vylézt na skleněnou horu
- Oba národy se ale nemají jak kontaktovat (14 – 16 stol)
- Slovanští nebožtíci dostávali do hrobu obdobu aztéckých nožů, které dle tradice ulehčí výstup na onu zrádnou skleněnou horu
- Během slovanského pohřbu byla též zabíjena zvířata, aby duši usnadnili cestu přes bouřkové mraky a další nástrahy do říše věčného klidu
- Ještě v 19. Stol se zesnulí pohřbívají ve zbrusu nových kožených botách a to i v českých botách
- Ruští venkované dodnes nosívají jako amulety prsteny s kousky ostříhaných nehtů nebo úlomky zvířecích drápů pro případ náhlé smrti a do rakví se tu ukládají žebříky – nyní už jen vymodelované z chleba
- Slované a Aztékové neznají jednotné typy posmrtného života; nemají peklo ani nebe, ale jednotnou říši mrtvých; osud duše tak není ovlivněn pozemskými činy
Řekové:
- U Řeků je na vůli Bohů, kam se duše dostane
- Duch zesnulého putuje do podsvětí – do říše Boha Háda; za úplatek jej převeze přes řeku Styx převozník Chairon (Cháron)
- Převozník ale převeze jen řádně pohřbené; ti, kterým se této pocty nedostane, jsou odsouzeni bloudit na březích řeky Styx
- Za ní je řeka zapomnění Léthé, jehož vody oprostí člověka od vzpomínek pozemských
- Ten, kdo se zprotiví Bohům skončí v Tartaru, bájné propasti se železnými zdmi, jež je pozůstatkem prvotního chaosu, který vládl při zrozen země
- Opakem Tartaru je Elysium, sluncem zalité klidné místo, kam po smrti putují počestní a hrdinní lidé
- Obyčejné duše pak budou chodit po Hádově říši bez trestu a odměny
Do nebíčka, do peklíčka, nebo tě něco sežere:
- Různé víry včetně křesťanství často spojuje nesmrtelnost duše
- Dle křesťanství žije člověk jednou a jeho pozemská cesta určí, kde skončí duše na věčnosti
- Dle křesťanské víry odchází duše ústy v době posledního nádechu, putuje před boží soud, kde Stvořitel, či 1 z apoštolů rozhodne, zda je spravedlivá či ne; žalobcem má být ďábel a obhájcem Ježíš Kristus s anděly; naše činy jsou tu řádně prověřeny a duši čeká pouť dle toho jak je zatěžkaná hříchy
- Některé víry věří v očistec, kde se jedinec zbavuje svých vin; na pomezí mezi nebem a peklem; chodí se lidé, kteří jsou příliš hříšní pro nebe, ale stále příliš dobří pro peklo; vina se zbaví pomocí utrpení podobným tomu pekelnému, pak jde duše do nebe
- Protestanti nevěří v očistec, protože není v Bibli zmíněn
- „Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidskou mysl nepřišlo, co Bůh připravil těm, jež ho milují.“ (popis nebe v bibli)
- Peklo je umístěno vedle nebe; nebe tvoří 7 sfér – ta poslední je místem nesměrného štěstí a nehynoucí lásky; peklo jako spalující, neuhasitelný věčný oheň; z pekla prý není úniku
- Peklo má svou pozici i v islámu, hinduismu, judaismu, buddhismu
Hinduismus:
- Víra v reinkarnaci
- Znovu a znovu se rodí do dalších bytí dle toho jak dobrý a prospěšný byl život předtím
- Před novým zrodem si musí projít mezidobím v říši mrtvých boha Jama; může jej strávit v podobě povzneseného poloboha či pekelného stvoření; závisí na poměru dobra a zla, jež si přináší z minulého života
- Koloběh končí ve chvíli, kdy je duše dokonale čistá a dobrá; pak ji čeká už jen neměnný stav klidu, trvající do konce vesmíru
Islám:
- I islám věří na prožití jen jednoho žití na zemi
- S duší je pak zacházeno dle toho, jak žil; dle nich odděluje duši od hmotného těla v okamžiku skonu anděl smrti Azrael a odnáší ji rovnou do nebe, kde se rozhodne o jejím osudu
- Je-li příliš hříšná, aby došla odpuštění, je svržena do pekla; peklo má tu 7 pater, ohnivá
- Do 7. Patra pekla putují nejvíce zavrženíhodní lidé a to 1. Patro by se dalo přirovnat k očistci a ještě se z něj lze dostat k Alláhovi
- Je – li duše shledána hodnou ráje, vrátí se na okamžik do svého hrobu, kde se jí andělé zeptají, jaké náboženství vyznává a kam směřují její modlitby (tady se musí říct přesná věta o Alláhovi, Mekce, Mohamed atd.)
- Pokud zemře jako mučedník, jde rovnou do nebe
- Mučednictví – se považuje, když zemře člověk při cestě do Mekky, při klanění Alláhovi či při čtení Koránu
Různé:
- Judaismus – má prostor, kde se shromažďují dobří i zlí „Šeol“; spravedlnost přichází až v den posledního soudu, pak budou ti, kteří se nezprotivili bohu, vráceni mezi živé a ostatní budou zničeni
- Nekromancie – žádost o vyšší ochranu či vědomosti; Bible o ní píše, jako o pohanském zvyku pohanů
- Smrt prý vždy oznamuje svůj příchod; bouchnutí na půdě domu bez příčiny; pád obrazu ze zdi; náhlé zhasnutí světla; zastavení hodin; navlhlá sůl; padající nůžky, které se zaboří otevřené do země
- Pokud hlavu oblétne můra lišaj smrtihlav či u domu zahouká sýček, nevěští to nic dobrého
- Ze zvířat spojované se smrtí je prý kočka (ta žije napůl ve světě mrtvých), havrani a vrány
- Ve snech smrt zastupuje bílá koza, černý pes či kalná voda
Z vlastních zápisků; zdrojem je časopis Enigma, wikipedia CZ; https://leccos.com/index.php/clanky/smrt, https://www.cojeposmrti.cz/,