Nágové

22.06.2014 14:19
  • Indická mytologie; Nágové jsou představováni všelijak, většinou však jako určitá forma hadího božstva, démoničtí hadi, strážci pokladů a ezoterního vědění či životní síly vod
  • Většinou popisováni jako neutrální postavy, které mohou být jak dobré i zlé; dle některých verzí na sebe mohou brát jakoukoliv podobu, dle další jen lidskou
  • Někdy popisován jako mnohohlavý had s bahnitou povahou náruživosti
  • Nága je sanskrtský a pálijský termín označující polobožské bytosti s tváří člověka a s tělem – často uváděný buď s ocasem či tělem hada – odtud hadí božstvo; často i s kápí kolem krku jako u indické kobry
  • V češtině slovo Nága nemá ekvivalent a tak často bývá mylně(?) překládán jako had či drak
  • V buddhismu popisováni také jako polobožské bytosti, které dle popisů mají vypadat jako obrovští hadi (kobry) většinou s jednou hlavou – někdy i vícehlaví
  • Každopádně jsou buď dlouhověcí, protože jsou popisováni, jak se dožívají vysokého věku – i několik tisíc let; někdy označováni za nesmrtelné
  • Jsou nadáni nadpřirozenými schopnostmi
  • Dle nejstarší tradice jsou sluhové (či poddaní) nebeského krále Virúpakkhy, 1 ze 4 nebeských králů, který chrání západní stranu; sloužit mají i jako strážci hory Suméru, a chrání tak dévy z nebe třicetitří před útokem démonů
  • Dle theéravádových textů mají silnou zvířecí stránku – jejich mysl je zahlcená nečistotami hněvu, nevědomosti a chtivosti a proto nejsou schopni dosáhnout osvícení (na někoho se to svést musí..)
  • Naopak dle vadžrajánové tradice vystupuje mnoho osvícených nágů (z čeho si člověk musí vybrat.. opět)
  • Vystupují v buddhistických legendách jako ochránci Buddhovy nauky – 1 z legend se měla odehrát už  6-tý týden po jeho osvícení, kdy Buddha v sedě prožíval blaho osvobození – nečekaně se spustil déšť, přičemž vylezl král nágů Mučalinda, 7x se obtočil kolem Buddhy a roztáhl svou kápi, aby ho ochránil před deštěm
  • Některé texty vinaji obsahují příběh, ve kterém na sebe vzal lidskou podobu a nějakou dobu žil jako mnich
  • Mahajánové texty měly být uschovány v říši nágů do té doby, než je v příhodný čas přinesl zpět na zem buddhistický mudrc Nágárdžuna
  • Druhý největší Buddhův žák Mahá Mógallána musel pomocí svých nadpřirozených schopností porazit obrovského nágu, který měl Buddhovi a jeho žákům bránit v cestě do nebe třicetitří
  • Termín nága či mahánága (velký nága) se také užívá v buddhismu jako synonymum označující velkou bytost pro pojmenování Buddhy a dalších mudrců, kteří došli vysvobození z neustálého koloběhu znovuzrozování
  • Vystupují jako nepřátelé ptáků a jejich krále Garudy; mají žít v podzemí, kde mají střežit pohádkové poklady; považováni za mudrce a divotvorce
  • V lidské podobě často žijí mezi lidmi a jejich ženy (náginí) mají občas stávat manželkami hrdinů a králů
  • Nágardžuna získal od nágů sútru Pradžňáparámitá, kterou nágové ochraňovali, dokud lidé nedozráli k jejímu pochopení
  • Nágové byli také popisováni jako vyznavači Buddhismu a sám Buddha se měl několikrát zrodit jako nága
  • V modifikovaných verzích je lze dohledat v příbězích a pohádkách, jako víly-zakladatelky, ve slovanské mytologii ztotožňováni občas s hadími králi s korunkou
  • V moderní době je také populární spojování Nágů, jako hadích bohů s civilizací mimozemšťanů známých pod pojmenováním „Reptoidi“, kteří měli lidstvo již několikrát kontaktovat – existuje vícero verzí a příběhů, ale jeden co mi utkvěl v hlavě, je vyprávění o muži z cca z 80-tých let, který vyprávěl o svém setkání s Reptoidy a kteří se přímo představili jako na Zemi uctívaní hadí božstvo; také jsou zvěsti, že měli dát lidstvu nějaké technologie, které vysocí představitelé nedali vyjevit lidem

Zajímavé je srovnání Reptoidů, jako rasy mimo Zemi s učením Vesmírných lidí (ne, že bych byla jejich fanda, ale Ašram je docela sexy…)

 

Pokud byste měli zájem si je více prostudovat, nejlepší článek (extrémně dlouhý) je na https://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/nagas_abridged_cz.htm

Z vlastních zápisků; za pomoci www.cojeco.cz; wiki.cz; Lexikon magie a esoteriky, CZ Books, Benedikt Štírský a kolektiv, 2006; Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů, Mladá fronta, J.C.Cooperová,1978, 1999; překlad Allan Plzák