Lanšperk a jeho legendy; okolí Dolního a Horního Dobrouče

• Nejznámější je pověst o nedokončeném mostu, kde se hradní pán upsal peklu – tuto najdete na sekci České peklo. Avšak jedna verze dokončuje příběh, jak jsem jej neznala a to poté, co hradní pán vstal a viděl nedokončené dílo, v hněvu srazil svou jedinou dceru do hradní studně. Její mrtvola vyplavala v orlici a v Ústí byla vylovena. S velkým smutkem pohřbili její tělo, avšak její drahé šaty rozstříhali a mezi sebou rozdělili. Dle jedné verze co znám si pán uvědomil, že jej kohout zachránil před peklem a žil skromně a dle druhé si ještě týž den čert pánovu duši odnesl.
• Se zbylými kameny jsem také slyšela 2 verze. Dle první byly ponechány a nazývány Čertovy kameny a dle druhé svezeny do „kamenice“ odkud se pak rozvážely na různé účely. Pod jedním kamenem byl prý i vstup do tajné chodby, odkud jedna dobrodějka odnášela poklad a lidem potřebným je dávala.
• Kohout byl připevněn na jedné chalupě na komíně. Mezi lidmi se vyprávělo, že to bylo obydlí posledního českého bratra v Dobrouči
• V borku u Kyšperké silnice je na smrku obraz. Jednou tudy šel pocestný a unavený lehl pod strom. O půlnoci byl probuzen hlukem a ze strachu vylezl na strom. V záři blesku zahlédl kočár, v němž seděl myslivec s ohnivým mečem. Když dojel před smrk, nemohl dále, zaklel a propadl se do země.
• Sídlil tu vodník za barvířovou chalupou a hastrman tu sídlil v rychetské stírce. Dnešní čas je 5 pokolení pamětníků.
• Vypráví se též o světýlku, který ukázal cestu povozu hospodáře s čeledínem, kteří zabloudili. Hospodář chtěl po čeledínovi, aby do světýlka střelil, ten ale odmítal. Poděkoval světýlku za ukázání cesty a to mu odpovědělo, že na pozdrav čeká již 100 let.
• V okolí se čas od času zjevují „Štvaní“ na Velké straně v polích. Lidé slýchávali bouři, lomoz, hluk, křik, borcení stromů a psí štěkot. Jinak se Štvaní říká i Divoká honba a stavět se jim do cesty se nedoporučuje. Divoká honba je často složena s Divokých myslivců či lovců, démonů, duchů, vyžlat, vlkodlaků, pekelných koček, medvědů a dalších pekelných stvořeních. Pro toho, kdo zůstane v lese je nebezpečná. Občas se objevují příběhy o tom, jak myslivec ze štvaných hnal svou skupinu až k vesnici a házel zkrvavené husy či kusy koňského masa na práh lidem. Také se vypráví, kdo vezme od lovce (či myslivce) ze štvaných kořist, jedním z nich se stane.
• Na cestě od Šejva k Pirklovým stojí kříž, který připomíná ruské vojáky táhnoucí do Francie. Hlady tu na tomto místě zemřeli.
• Černý pes tu v noci líhával (dle jiné verze 3 bílí psi) u hostince. Vystrašení lidé tu postavili kříž a pes se od těch časů nezjevuje.
• Po cestě z Lanšperka na silnici k Dobrouči létával v noci „Ohnivý“. Ze silnice letěl po staré hrázi někdejšího rybníka, nyní „panské louky“ a tam zmizel. Zřejmě tu myslí „Ohnivý muž“. Stával se jím údajně sedlák přesouvající mezníky

Z vlastních zápisků; zdroj hrady.cz; kniha za strašidly na hrady a zámky; https://www.dolnidobrouc.cz; https://www.rozhlas.cz/hradyazamky/povesti/_zprava/224768 ;