Kostelní Hlavno – fext oficír

• Po jedné válce byl majitelem statku č 9 cizí voják – nějaký oficín
• Byl samotář, navíc nevlídný, s nikým se nebavil, s nikým nepřicházel do kontaktu a lidé se ho stranili
• Když se nějaký čas vůbec neukazoval, vnikli lidé do jeho stavení a našli ho mrtvého
• Odnesli ho do umrlčí komory, která stávala na západní straně hřbitova, rozkládajícího se kolem kostela – tam ho uložili a jelikož fary nebylo, čekali na příležitostný pohřeb
• Na oficíra se zapomnělo a tak tam vyschl na kost – když ho tak našli, lekli se ho a nikdo se k němu nechtěl přibližovat, aby ho fekst neuškrtil
• Když na Hlavnech leželi kurasíři (kyrysníci v táboře) byl v Hlavně Sudově č 32 hostinec, majitelem byl nějaký pan Borecký
• V hospodě tu vyprávěli místní kyrysníkům o hrůzném fekstovi v umrlčí komoře – jeden z vojáků se začal vychloubat, že se nebojí ani feksta a že by ho třeba i v noci přinesl do hospody
• Tak spolu uzavřeli sázku o soudek piva – ale starý voják byl za chvíli v hospodě i s fekstem; posadil kostlivce k sudu piva a dal mu do ruky plecháč, aby se taky napil
• Poté sedl na koně, feksta posadil za sebe a vyjeli ze Sudova Hlavna, ale dlouho se nevracel a tak ho šli hledat
• Při měsíčku viděli, jak se v poli pase kůň a naproti myslivně našli uškrceného vojáka – na hrdle měl temné skvrny a všichni věřili, že ho fekst uškrtil
• Vojáka pochovali na hřbitově a feksta pohřbili pod kamenné schody u sínce kostela
• Křížek u silnice u Sudova Hlavna je na toho památkou

Nalezeno na www.kostelnihlavno.cz (z písemností zemřelého učitele Václava Hyky, který pověsti zaznamenal a uchoval od místních lidí; do kroniky zapsala Marie Nováková);