Jilemnice – skřítkové na hamrech

• V Habačově, v místech, kde se stéká Jizerka a Cedron, byli kdysi hamry na zpracování železa – je o nich zmínka už v listině z roku 1492
• V hamrech se vyráběly nejrůznější nástroje a zbraně – většinou sekery, lopaty, motyky, meče, kopí, štíty…
• Před mnoha lety tu pracovali né moc pracovití lidé, kteří milovali kořalku a hojně ji i pili – a to bylo záhadnější, že vždy následující den bylo vykonaného díla mnoho
• V dílně se ozývalo hlučení, i přes soboty, kdy se nepracovalo – v pondělí se vždy kupilo mnoho věcí k prodeji
• Lenošní kováři zpychli a jeden mladý kovář chtěl všechno rozlousknout; rozhodl se zůstat, vyrazil si suk ve dveřích a čekal
• Do půlnoci se nic nedělo a poté, jak odbila půlnoc se ohně rozdmýchaly a začal hlomoz; kovář se nachystal k díře ve dveřích
• Viděl, jak se kolem míhali malí skřítkové – velké fousaté hlavy, modré kabáty, zelené čepice, červené kalhoty
• Skřítek, který pracoval u dveří, byl nevrlý a mumlal si

„Šafraforte, nemám šílu,

Vidíš ve dveřích tu dílu?

Votamtud to tuže fouká,

Všetečka se na nás kouká.“

• Mladého kováře to neodradilo a už sebe viděl, jak má skřítky v hrsti – skřítek, jakoby mu četl v mysli pokračuje..

„Čmuchám, čmuchám člověčinu,

Průvanem tu skoro hynu,

Po šuku tam díla nová,

Všetečka se neuschová.“

• Kovář si už v mysli syslil plán, jak zbohatne, když za něj budou pracovat a viděl se obklopený zlaťáky – to už skřítek nevydržel…

„Daberák tam žlej še tají,

Lakomošti ať še nají,

Ničeho še nelekne,

Tak ať čeba oslepne!“

• Skřítek přiskočil k suku a bodl nažhaveným nebozezem do díry po suku – kovář vykřikl bolestí a vše ztichlo a zmizelo; kovář přišel o oko a skřítci se už nikdy neukázali

Nalezeno na https://cody.eldar.cz/clanky/historie/povesti_jilemnicka.htm