Jihlava – přízrak rytíře, kostlivec od svatého Ducha, ostatní

• 87km SZ od Brna
• Poblíž města v lesích se nalézá plotem obehnaný tzv „Karlův kámen“, na němž měl odpočívat sám Karel IV, když zabloudil na honu
• Dle pověsti se mu tu zjevil duch zakletého rytíře v podobě bílé postavy a žádal ho, jestli ho může oholit
• Císař nejdříve svolil, ale pak si uvědomil, že by mu byl oddán na pospas, sáhl po meči a v tom sjel z oblohy blesk
• Bílá postava se změnila v rytíře a poděkovala mu za vysvobození

Kostlivec od Svatého Ducha:

• Nedaleko kostelíku sv. Ducha u hřbitova se vyskytovalo strašidlo
• Nedaleko stával mlýn, který byl někdy zván „koňský“ – dle toho, že ho poháněl koňským potahem
• Jednou, když už už mlynář zavíral vrata, se do mlýna vrací během stárek a žádá o přespání, že viděl u hřbitova strašidlo v černém klobouku
• Jeden večer vyprávěl mlýnské chase, že tehdy kostelní zvon bil půlnoc a od jedné ze zdí se odloupla vysoká postava v černém klobouku a černém hábitu; do tváře mu vidět nebylo, takže nebylo poznat, jestli jde o člověka či o kostlivce
• Všichni přikyvovali jeho vyprávění, jen Anči, která se jen tak něčeho nelekla, hned říkala, že ten klobouk klidně za 5 dukátů přinese a že jsou všichni strašpytlové
• 5 dukátů se mezi chasou vybralo, ale všichni ji od té role odvraceli
• Za chvíli byla zpět, v ruce klobouk a zuby drkotala; vypravovala, že tam opravdu stál u zdi sotva mu klobouk sundala, byl to kostlivec, jen oční důlky mu žhnuly ohněm
• Anči se zavřela v komůrce, očekávajíc co se bude dít; o půlnoci se ozvalo zabouchání na dveře „Anči, hned zítra mi vrať ve stejný čas můj klobouk, rozumíš? Jinak se ti zle povede!“
• Děvečce by se strachem krve nedořezal; strachem nemohla usnout; než se rozednilo, spěchala za farářem, co má dělat
• Kněz jí poradil, aby opravdu klobouk vrátila, ale že jí tam vykropí svěcený kruh vodou a poradil jí, aby mu podala klobouk bez překročení kruhu
• Když k ní natahoval ruku, podala mu klobouk majíc na paměti, aby kruh nepřekročila; kostlivec si klobouk nasadil na holou lebku, zacvakal zubama a zmizel
• Ančí se z toho vzpamatovávala pár dní; nevzpamatovala se ale už její ruka, kterou klobouk kostlivci podala – od lokte po konečky prstů jí zčernala – právě na tu délku, kterou přesáhla hranici kruhu

Ostatní:

• 6km Z od města je přírodní rezervace žulových skal zv. „Zaječí skok“; dle pověsti se tu zabil zlý pán, který v honbě za podivným zajícem skočil i s koněm z útesů; jeho kůň tu z posledních vzepětí otiskl kopyto do skály
• Kdysi stál na kopci Rudný (613m) hrad; v místech se zjevovala Bílá Paní; je tu poklad hlídaný trpaslíky v čele s jejich králem; koluje tu obdoba pověsti o ženě, která v hoře zapomněla dítě a shledat se s ním mohla až za rok
• Další Bílá paní se zjevovala v osadě Damli Z od Jihlavy; uschovány tu mají být poklady, nad nimiž v noci hoří plamínky (modré);
• Pod vnitřním městem jsou rozsáhlé podzemní prostory tvořící bludiště; chodba vybíhá skoro z každého domu a místy jsou až 3-patrové prostory
• Městem bloudil duch švédského generála Oesterlinga; zjevoval se jako ohnivý jezdec;
• Jednomu pekařskému tovaryši se ve snu zjevil hlas, který mu poradil, aby se podíval pod balvan, na kterým leží, že je tam poklad; z peněz ať dá ke cti sv. Antonína dát vystavět kapli sv. Antonína;
• V 16 století měla nejbohatší žena ve městě – paní purkmistrová často dlouhou chvíli a tak je trávila s přítelkyněmi; jednu z nich měla až ve Vídni a na svátky ji navštívila; tam si oblíbila španělskou módu – velké límce a okruží; po návratu si před cestou do kostela jedno takové vysoké varhánkovité okruží připnula; nedlouho ho chtěly nosit i další ženy – ale páni museli za ně hlouběji sáhnout do kapsy; páni se tedy domluvili a límce pod přísným trestem zakázali nosit; pod vedením purkmistrové se tajně ženy domluvily, ve vší tichosti s dětmi vytáhly skrze bránu do předměstské hospůdky, kterou vedla jedna vdova; předem se s ní domluvily, dali jí zásoby i prádlo na několik dnů a zde ženský tábor vzdoroval pod vedením krásné purkmistrové; pod příslibem, že jim nebude bráněno nosit vysoké okruží, se ženy vrátily do města; hospodě se začlo říkat „trucbába“
• V Jihlavském podzemí se za válek schovávaly poklady, příkladem poklad ze Sedleckého kláštera (mezi nimi i opis Zbraslavské kroniky..); za 30-leté války uložil v podzemí veškeré materiály měšťan a kronikář Jan Rockk
• Za napoleonských válek tu schovávali lidé své poklady a šperky, ale většina lidí zemřela po válce na epidemii cholery, a tak tu poklad ještě čeká

Z vlastních zápisků; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, nakladatelství Paseka, 1991, slovenská část Albert Marenčin; https://mechatronik.blog.cz (z původních Báje a pověsti z Čech a Moravy – vysočina, Vladimír Hulpach, 2005; Lidové pověsti z Jihlavy a okolí, Karel Polák, 1993;); www.kpufo.cz/wji/povesti.htm;