Jihlava – Čertovo kopyto

• V Údolí řeky Jihlavy, kde kdysi stával mlýn, bývala papírna
• Kdysi se do údolí Jihlavy potoulal potulný mlynářský krajánek; na balvanu usnul, a když se probudil, seděl vedle něj myslivec v zelené kamizole
• Myslivec začal z brašny vydělávat všelijaké pochoutky k jídlu a nabídnul je krajánkovi i s dobrým pitím – krajánek se nedal dlouho pobízet a pustil se do hostiny
• Myslivec mu pak sdělil, že takto se dobře mít každý den, pokud k němu nastoupí do služby a postaví zde mlýn – jako mzdu mu přislíbil měřici tolarů každý rok
• Postavili mlýn do čtverhranu s kulatou věží směrem k lesu; z věže vedla vytesaná chodba do skály, kde myslivec přebýval a všelijaké šťávy a klihy vařil, které papíru ve výrobě dobře prospívaly, takže byl první třídy
• Krajánek měl brzy dost peněz, jedl nejlepší jídla, nápoje, ale u srdce mu bylo úzko – jednou vyslechl rozhovor svého pána a zjistil, že jeho chlebodárce je sám ďábel
• Rozhodl se provést odvážný kousek – v ranečku měl od matičky lahvičku svěcené vody – o půlnoci lahvičku vyndal, vykropil mlýn svěcenou vodu do tvaru kříže
• Hned nato se zastavilo složení a kola se začala otáčet pozpátku – točila se rychleji a rychleji, až se rozletěly na kusy a mlýn se pobořil
• Ďábel, plný vzteku vyletěl vysoko z trosek do vzduchu a zřítil se dolů s takovou zuřivostí, že se jeho kopyta zaryla hluboko do skály nad řekou
• Ještě dnes jsou na skále otisky ďáblových kopyt – od té doby prý ďábel kulhá

Z vlastních zápisků; https://mechatronik.blog.cz  (z původního Lidové pověsti z Jihlavy a okolí, Karel Polák, 1993)