Jičín – správce na bílém koni, přízrak bíle panny, ostatní

• Straší tu správce na bílém koni; za života býval velký kruťas, stačilo jen, když se na poli někdo narovnal a promnul čelo a hned za sebou měl správce s karabáčem
• Trestu leckdy ani neunikly nezbedné děti; jezdíval na bílém koni
• Lidé se ho báli, vyhýbali se mu, ale jednoho dne zemřel a na jeho místo nastoupil mladý, sice tvrdý, ale ne tak krutý muž; k mlácení lidí se nikdy nesnížil
• Starý správce se po smrti začal zjevovat jako přízrak na bílém koni; objížděl pole a občas se vydal na náměstí k zámku
• Občas někoho vyděsil, ale ubližovat už nemohl; za živa sídlil v Roubosích na dvoře, který je dnes součást Jičína a odtud vyjížděl
• Tou cestou se lidé snažili duchovi bránit jezdit a tak vysadili jabloň, která uschla stejně jako následná hrušeň; urodila se až planá hrušeň, která tu zůstala, a duch si jí vyhýbal
• Místu se začalo říkat „U hruštičky“; na náměstí města se občas zjevil přízrak bílého koně

Přízrak bílé panny:

• V od Jičína (za obcí Studeňany) míří k Radimi cesta, u níž o samotě stojí kaplička
• Kaplička se má v noci otevírat a objeví se přízrak bílé panny, která obratně nohou válí po cestě sudy
• Zjevení je nebezpečné – pokud tu potká člověka, sudem ho srazí a jezdí po něm tak dlouho, dokud nezemře

Ostatní:

• V kostele sv. Ignáce byla chována ruská (rujánská) ikona černé matky boží v byzantském stylu; byla přenesená z Moskvy; měla prý zázračnou moc a udělalo se z ní mnoho kopií

Z vlastních zápisků; Za strašidly do měst a městeček, Petr David a Vladimír Soukup, Ikar, 2009; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, nakladatelství Paseka, 1991, slovenská část Albert Marenčin;