Javorník – Jánský Vrch – Ďáblův dar

• Chudý sirotek Gideon Timmling pásl u Javorníku kozy a toužebně hleděl na zámek „Panečku, to je jinačí život, co bych za to já dal, kdybych mohl být mezi takovými pány,“ – kde se vzal, tu se vzal myslivec s úsměvem na tváři
• „Proč se tak mračíš, takový pěkný, šikovný hoch, máš snad nějaké trápení?“
• Pasáček jen pokrčil rameny „Koho by to bavilo do smrti pást ovce? A nic lepšího mě stejně nečeká.“
• „Co by sis tedy přál?“ zeptal se ho myslivec
• „Chtěl bych bydlet na zámku,“ odpověděl pasáček
• Myslivec se jen usmál „Nic víc? To tedy nejsi náročný, to se dá snadno zařídit. Stačí jeden podpis vlastní krví na naši smlouvu a hned zítra se budeš hlásit o místa zahradníka.“
• Chlapce trochu zarazil fakt, že se má podepsat vlastní krví, ale moc nad tím nepřemýšlel; těšil se na změnu
• Druhý den jej opravdu přijali do služby a biskup Schaffgotsch, spravující Jánský Vrch si jej všiml a nemohl vynachválit
• Poslal chlapce na studia, a když se Timmling po letech vrátil, svěřil mu biskup úřad správce – tomu to vše připadalo jako sen
• Jednoho dne se před ním objevil myslivec a s úsměvem Timmlingovi popřál, aby si užil zbývající léta – ten ho odbyl s tím, že ho ani nezná
• Myslivec se proměnil v ďábla a zamával mu krvavým úpisem – až teď pochopil
• Od té doby svůj život utápěl divokých pitkách, a z laskavého a chápavého správce se stal despota a kruťas, kterého se všichni báli
• Na konci jednoho parného červencového dne se přihnala bouře a správce zůstal ve své komnatě jako přikovaný
• „Timmling, Timmling“, zněl hlas zvonu a ozval se rachot přijíždějícího kočáru
• Ďábel – myslivec vtrhl do komnaty a neměl slitování, divoce s ním mrštil o zeď, až mu hlavu rozbil, popadl bezvládné tělo a vyletěl s ním z okna
• Timmlinga od té doby nikdo neviděl, jen krvavé skvrny se dlouho nedaly zabílit

Z vlastních zápisků; zdroj za strašidly na hrady a zámky III; 2012; Ikar; Vladimír Soukup a Petr David