Hrad Lukov

• Pán na hradě dlouho neměl potomka a dočkal se jej až v pokročilém věku
• Narodil se mu synek se zvláštním znamením na prsou, kde mu zářila velká stříbrná hvězda
• „to je prapodivný úkaz“, podivil se pán. „Kdo ví, co to znamená. V žádném případě se od něho nehněte ani na krok, nesmíte z něj spustit oči,“ přikázal manželce a chůvě.
• Neradoval se jako čerstvý otec, ale jen přemýšlel, jakoby tušil budoucí osud. Ve své komnatě měl velkou masivní truhlu, do které ukládal důležité listiny. Jednou kamsi utekl a nechal truhlu otevřenou. V tu chvíli se rozdováděný synek ztratil na chvíli z očí matce, vyšplhal se vzhůru po schodech do otcovy pracovny, tam spatřil otevřenou truhlu a zvědavost mu nedala. Nahnul se a těžké víko spadlo dolů a urazilo mu hlavu
• Strašný pohled. Zoufalá matka ani nedokázala plakat, jen strnule hleděla na mrtvého hocha. Za to pán byl nepříčetný hněvem a žalem. Chytil svou paní za vlasy a vlekl jí na nejvyšší místo na hradě, na vrchol věže.
• Marně prosila paní svého muže a z čeledi se jí nikdo neopovážil zastat
• „Pěkně ses mi starala o syna, teď já se postarám o tebe,“ křičel a s těmito slovy shodil ženu dolů na nádvoří.
• Když si uvědomil, co udělal, bylo už pozdě. Zůstal sám, bez ženy a bez syna.
• Dal udělat 2 rakve a své nejbližší nechal pohřbít v hradním sklepení – ani svěcenou půdu jim nedal a protestujícího kněze vyhnal z hradu. Od té doby se mu lidé vyhýbali.
• Rozprodával svůj majetek, hrad pustl, až mu zůstalo jen to nejnutnější
• Jednoho dne našli hradního pána oběšeného v lese. Pohřbili jej jako ostatní sebevrahy, za hřbitovní zdí.
• Nový majitelé na hradě nebydleli, prý tam straší.
• O půlnoci se objevuje přízrak bezhlavého rytíře v bílém oděvu
• Objevuje se tu také zjevení chlapce se stříbrnou hvězdou na hrudi anebo na sebe chlapec bere podobu bílého koně – též se stříbrnou hvězdou.

Z vlastních zápisků; zdroj kniha Za strašidly na hrady a zámky; wiki