Horní Branná – duch krutého správce Roupy

• Roupa žil před dávnými časy na zámku, neměl slitování, na poddané byl jako ras, ukládal jim těžké roboty a zaměstnával je tak dokonale, že čas na vlastní pole jim nezbylo – jen v nedělích či v noci
• K ruce měl všeho schopné dráby, kteří se snažili správci zavděčit a poslušnost si vynucovali karabáčem
• Byl tvrdý a neoblomný, nade vše miloval peníze – pro groš by si dal vrtat koleno a sedláka, který mu nebyl schopen splatit dluh, neváhal oběsit
• Byl pohádkově bohatý, okrádal totiž své poddané i pány; mnozí ho nenáviděli, ale všichni se pro jeho moc báli
• Tvrdilo se dokonce, že je to čaroděj; jedné mrazivé noci přijela na zámek podivná návštěva; před branou zastavilo několik černých saní, tažených bujnými vraníky a z nich vystoupilo neznámé snědé panstvo ověšené šperky
• Roupa dal vystrojit hostinu, při níž hosty sám obsluhoval; víno teklo proudem, pečené maso vonělo daleko do vsi, křik a smích nedaly spát nikomu v okolí
• Všechno utichlo až při prvním kohoutím zakokrhání; panstvo zmizelo, zůstal jen Roupa, který se změnil během jedné noci k nepoznání
• Byl bledý, skleslý, bázlivý; zpupnost a arogance byly pryč; nic a nikoho si nevšímal, zarytě mlčel, neviděl, neslyšel
• 7-mý den od návštěvy ulehl na lůžko a brzy zemřel; na pohřbu se sešlo mnoho lidí, snad i proto, aby se ujistili, jestli je nenáviděný správce opravdu mrtvý
• Skrze víru v jeho nadpřirozené schopnosti ho dali lidé raději spoutat řetězy; během obřadu se ozvalo praskání, víko rakve odletělo, řetězy popraskaly a nebožtík povstal; několik odvážných ho popadli a zašili do koženého měchu; položili nebožtíka zpět do rakve a víko zatloukli ocelovými hřeby
• Rakev vhodili do hrobu a zasypali těžkými kameny a hlínou; od té doby straší v zámku a i jinde; pomoci se mu prý nedá

Z vlastních zápisků;  Za strašidly na hrady a zámky III, Vladimír Soukup a Petr David, 2012, Ikar