Hartenštejn – Princezna a divý pes

• Jednoho krásného slunečného dne pasáček Honzík zavřel víčka, a když poblíž něco zapraskalo, otevřel oči a před ním stála krásná panna s dlouhými zlatými vlasy
• Chvíli si pasáčka prohlížela a pak se představila jako zakletá princezna a požádala ho, aby ji vysvobodil, což může jen ten, kdo má čisté srdce, je spravedlivý a hodný
• Vybídla Honzíka, aby toho dne o půlnoci přišel na hrad, řekla mu, že nic dělat nemusí, jen sedět a pozorovat; kdyby ale utekl, vše by bylo ztraceno a když se vše podaří, nemine jej odměna
• Honzík, oslněný krásou panny souhlasil, a udělal, jak řekla; o půlnoci proletěl nádvořím silný studný poryv větru a na hradbě se objevil strašný přízrak: krásná panna v černém šatě a za ní velký černý pes s rudě žhnoucíma očima, který na dívku bez ustání útočil, rval ji látku z těla a zahryzával se do obnažených míst, zuby mu skřípaly a z tlamy mu tekla krev
• V momentě, kdy se zahryzl do princeznina krku, to pasáček už nevydržel, s hrůzou vykřikl a dal se na útěk přímo ze stráně, přes balvany a křoví rovnou ke své chalupě a stále se otáčel, jestli mu není pes v patách
• Honzík vzal tedy nohy na ramena a princezna čeká na vysvobození dál; může se objevit 1 za 100 let, ale přesné datum není známo

Ostatní:

• Při pokládání základního kamene nové radnice roku (?1818 či 1898 omlouvám se, nerozluštím to datum po sobě) nezapomněli páni konšelé na nejmladší obyvatele a jako projev štědré péče městské rady dostalo každé dítě 1 housku a preventivní pohlavek na připomenutí poslušnosti

Z vlastních zápisků; zdroj Za strašidly na hrady a zámky III; Ikar; 2012; Vladimír Soukup a Petr David