Frenštát pod Radhoštěm – dívka pro pivo a ostatní
22.06.2014 15:02
- Na faře jednou pořádali hostinu, osazenstvo pilo a hodovalo, až jim došlo pivo; rozcházet se jim ještě nechtělo a tak povolali služku, ať skočí se džbánem pro pivo
- Všechny hospody v okolí byly bez piva a tak děvče muselo až na vzdálenější hospodu, kde cesta vedla kolem hřbitova
- Děvče však mělo pro strach uděláno; u hřbitovní zdi seděl kněz a zpovídal nějakého hříšníka;
- Děvče mu sebralo štolu, protože si myslela, že ji chtěl někdo postrašit a přišla do hospody, kde se rozhostilo ticho, ona nabrala pivo a šla zpět;
- U hřbitovní zdi slyšela hlas, který jí říkal, aby vrátila, co vzala, ale děvče pospíchalo na faru
- Na faře se od dívky nesl mrtvolný zápach, děvče řeklo, co se jí stalo, a všichni rázem věděli, že nešlo o vtipálka
- Na faře služku vyzpovídali a doprovodili zpět ke hřbitovu; kněz ještě stále seděl u hřbitovní zdi, děvče mu nasadilo štolu a zápach zmizel
- Pak se ale rozvířil obrovský hukot, praskot a velmi silný vítr; když se všichni poskládali a oprášili, zjistili, že je děvče na kousky roztrhané
Ostatní:
- V Balitově hrázi se sušily peníze a v noci se tu zjevoval modrý plamínek; jeden pasekář tu šel už hodně v noci a na plamínek hodil růženec, z uhlí se staly stříbrňáky, které si posbíral za košili a do kapes a mazal domů; doma se ho žena ptala, čím je vzal, přičemž ji odpověděl, že rukama; žena mu vyčítala, že se jim zle povede; všude kde si rukama dotknul, vyrašily mu nezhojitelné boláky a za strašných bolestí zemřel; dle sousedů se měl po dotknutí prokletého zlata otřít o strom či o trávu, zlý duch by se usadil na stromě, který by za nějakou dobu zcela uschnul – ale že se otřel o sebe, musel zemřít
- V kraji byl uctíván bůh pohostinství a obchodu radhost; měl tu sochu s rohem – byla-li voda v rohu dlouho, čekal lidi mokrý rok a neúroda; pokud voda zmizela, čekaly je suché a úrodné časy
- Roku 1805 byl na radhosti vystavěn kamenný kříž, který měl bránit rejdům temných sil
- Uvnitř Radhoště je poklad, který hlídá černý pes, kterého musí mág zaříkat; cestou je další strážný duch, který se musí též zaříkat; na konci je stůl s kouřícími vzácnými jídly se stařečkem, který se příchozího ptá, co daný chce; na otázku se musí říct „uhlí“, které se na denním světle změní ve zlato
- Roku 1922 tu listonoš na zahradě našel hrnec se spečenou hmotou; po rozpečení byly na dně mince
- V okolí se vždy vyprávělo o podzemním chrámu boha Radegasta
- U Pustevny měl být poklad, který našel jeden chudý tkadlec; zlato si dal za košili a do kapes, ale zapoměl si ruce otřít o strom či trávu, vyskákaly mu boláky, zemřel a zlato se změnilo v kamení
Z vlastních zápisků; Moravskoslezské pověsti, Jiřina a Jaromír Poláškovi, Agave, 2000