Fext - obecné a případy

• V lidových pověstech člověk, kterého nešlo zranit – příkladem zastřelit kulkou; údajně ho šlo zabít jen sklem (skleněnou kulí..)
• V Čechách se jim říkávalo i obyčejně fekst či zmrzlík, nebo i jako fest (z něm. )
• Stávalo se jím dle všeho dítě, které se narodilo v plodovém obalu – ten se vyjmul, usušil a v dospělosti ho dotyčná osoba nosila pod levou paží
• Už samotné narození v plodovém obalu mělo značit, že se stane fextem
• Fextova mrtvola se ani po smrti nerozložila, protože jí chránil jakýsi zvláštní pevný obal
• Povídky o nezranitelných osobách se hojně objevovaly za 30-leté války, kdy Švédové drancovali naši zemi
• Zajímavé také je, že o fextech se hovoří jen v historii české, slovenské, německé a švédské
• Někdy šlo jen o někoho, jehož mrtvola se po smrti nerozložila, jen trochu seschla a v neporušené podobě setrvávala dále
• Někde se jimi označovali i ti, jimž se rány hojily krátce, kteří se dožívali vysokého věku, kdo snadno přežívají nemoci – jako synonymum pro „nezmar“
• Dle výpovědí paní Luňákové a Fr. Malátka z Velké Skrovnice přišel fext na svět ve dvojím obalu – 1 byl po narození spálen a druhý byl sbalen do klubíčka a zašit novorozeněti pod paži – z dítěte vyrostl nadlidský silák, dožil se dvojnásobného věku, a ani po smrti se jeho tělo nerozpadlo – dle jiných jen kostra
• Fextové byli samozřejmě i považováni za spolčence ďábla či omámeni kouzlem
• Pověsti z doby 3O leté války hovoří o tom, jak fexti obraceli kule buď stranou či proti tomu, kdo je vystřelil
• 1 z pověstí říká, že fext trpí za zabití ještě nepokřtěného dítěte a ten je tak odsouzen bloudit mezi lidmi, dokud se nevykoupí dobrým skutkem s využitím své nezranitelnosti – vykoupený fext ještě musí zemřít, ale ne kulkou, ale musí být využita nějaká jiná věc (knoflík, pecka, střípek skla…), pak se má změnit v prach, který vítr rozfouká
• Na konci 30 leté války a krátce po ní zaznamenali kronikáři v Německu, že na sebe odvážlivci nechali střílet, aby se přesvědčili, jestli nejsou fexti – většina případů dopadla negativně
• V některých případech se hovořilo o schopnosti odhánět vystřelené kule na něho, často proti střelci
• V povídačkách také stálo, že fext občas straší – jako když nějaká slepice snesla vejce mezi nohy fexta a nějaká tetka ho chtěla sebrat, sevřel ji ruku, kterou povolil až po přislíbení na přispění na mši svatou
• Pokud je někdo vynesl z hrobek či márnic, chtěl jen třeba část jich, fext se svého únosce pevně držel a pustil ho až když ho či tu část vrátil

Případy:

• Hrobka v chrámu sv. Prokopa ve Vamberku byla někdy označována jako podzemní město mrtvých, kde zůstalo zachováno mnoho mrtvol i s výrazy na tvářích; po léta tu měl být jen tak přen fext o jeden z pilířů hrobky; byl uložen do dubové rakve; když ho nazdvihly, kosti v něm harašily
• V Dobrém v orlických horách vykopali na hřbitově fexta a po léta ho měli vystaveného v chrámu, dokud nenastoupil nový farář, který nařídil okamžité pohřbení; mělo se jednat o nějakého bývalého rychtáře z Osečnic, o kterém se kdysi vyprávělo, že byl v době švédské války mimo ves; v té době ji Švédové přepadli a vyplenili, dobytek odvedli; po návratu se Švédy vypravil hledat; přiblížil se k nim, lidem, kteří ho následovali, nakázal křičet a běžet, sám vystřelil a Švédové si mysleli, že stojí proti přesile a utekli pryč; vesničané si zpět odvedli svůj dobytek; věděl, že Švédové toho jen tak nenechají, poslal Švédy do bezpečí a osadu hlídal sám; když dorazil švédský důstojník a po rychtáři vystřelil, ten pouze kulku vyndal a poté ho sám zastřelil; žil ještě dlouho a pochován byl na místním hřbitově; když za mnoho let pochovávali jeho syna, našli jen zetlenou rakev s nepoškozeným tělem – jen trochu seschl
• Jistý hrnčíř si přivydělával v těžkých dobách prodejem kostí z odkryté krypty sudslavského hřbitova a nevědomě jednou uložil do rance i žebro z fexta; vyšel ze hřbitova, a když se ohlédl, viděl za sebou, jak ho následuje kostlivec v obří velikosti, který následovat lupiče svého žebra; útěk nepomohl a fext lupiče stále pronásledoval; zřejmě by mu ani nepomohlo odhození kostí; zachránil ho až kohout, který v Malé Skrovnici zakokrhal a fext zmizel
• V Jihlavě dodnes má strašit zjevení nočního jezdce zvaný „Ohnivý Švéd“, který se nejčastěji zjevuje za zimních mrazivých nocí na různých místech Jihlavy; nejčastěji ho lze zahlédnout na ochozu hradeb města; oblečen je do starodávných šatů s kyrysem, helmou a mečem u pasu; při jízdě nemá na nic a nikoho reagovat, jede zcela bezhlučně a není slyšet ani dusot kopyt; zastaví se u příkopu a žalostně naříká, poté se zjeví kulka a fexta trefí; za života to byl švédský plukovník Samuel Österling, který s vojáky roku 1645 plenil město – tehdy město dostalo velkou ránu, zničeny byly zcela i stříbrné doly;  za života tu zabil nevinného muže, který mu odmítl vydat rodinnou památku – mariánský obraz ve stříbrném rámu; jeho příbuzní se plukovníkovi snažili pomstít, ale zdálo se, že všechny kulky se mu vyhýbají; zabít ho chtěla zejména vnučka zabitého a tak se poradila s ženou, která toho věděla více než mnohé – ta jí poradila, že jde o fexta, že ho lze zabít jen skleněnou kulí a ať se zítra za ní staví, že jí tu kuli odlije; což se taky stalo, dívka si na muže počíhala a jedinou ranou ho srazila k zemi
• Buchlov – na hradě či o v okolí se měl zdržovat fext
• Brandýs na Labem – Stará Boleslav – při kopání základů za Rudolfa II byla na zámku nalezena mrtvola fexta, která se rozpadla a dle učenců „líbeznou vůni ze sebe vydávala“; pravděpodobně se dostala do Rudolfových sbírek
• Dobré – v kostele stál ve výklenku u schodiště na kůr fext; mělo jít o haberského rychtáře, který za 30-leté války statečně bojoval proti Švédům
• Honbice – v márnici na zdejším hřbitově měli kdysi pololežící postavu obrovského fexta; jednou si mezi nohama udělaly hnízdo slepice a snysly sem vajíčka; jedna hospodyně chtěla vejce vyndat, fext jí ruce nohama sepjal a pustil ji až zehdy, když slíbila, že přispěje na mši svatou

Z vlastních zápisků; wikipedie.cz; fext.cz; Za strašidly do měst a městeček, Vladimír Soukup a Petr David, 2009, IKAR; Lexikon magie a esoteriky, Benedikt Štírský a kolektiv, 2006, CZ Books, Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, slovenská část Albert Marenčin, 1991, nakladatelství Paseka;