Dyleň – propadlé město, ovčák a hodiny

• 20 km Z od Mariánských Lázní; hora
• Kdysi dávno na vrcholu hory stávalo bohaté a velmi mocné město, které se mělo propadnout kvůli své hříšnosti do země
• Město mělo mít skvostné domy s vysokými kupolemi, mnoho střílen a strážních věží; občané chodili v sametu, cesty byly pokládané českými granáty a zlatými deskami; nejbohatší lidé byli zlatníci, obchodníci a zbrojaři; nejchudší byli malí obchodníci, horníci a dělníci
• Město mělo velkou a čilou důlní a hornickou činnost; těžilo se stříbro, zlato a české granáty; vše se kupilo v městské pokladně a město bohatlo
• Mravní úpadek obyvatel s větším bohatstvím upadal – bohatství na ně uvalilo kletbu podzemní moci
• Do města putovalo velké množství chudáků, doufajíce, že jim zbyde něco ze stolů boháčů; většina byla vyhnána s pomocí holí a psů
• Jednou se u města utábořila skupina Cikánů; i oni ve městě nic nedostali a stěžovali si u náčelníka – velmi starého a moudrého, který se do města vydal sám, ale taktéž nic nedostal; jako poslední možností se pokusil pro druhy něco k jídlu ukrást, byl ale chycen a odsouzen ihned k smrti
• Na náměstí byla postavena šibenice, lid se kolem shromáždil a i kat se dostavil; stařec poprosil, aby mu na chvíli sundal kat pouta, že se chce ještě pomodlit a vyslovit poslední přání
• Kat pouta sundal, stařec si klekl a pomodlil se s napřaženýma rukama k nebi; pak se znovu postavil a s hromovým hlasem vyslovil „Pohlť země toto bezbožné město!“
• Hora se otevřela a město pohltila i s pokladem;
• Vždy na Květnou neděli se otvírá brána do hory a uvnitř je možno spatřit propadlé město pulsující čilým životem; pokud sem vstoupí člověk narozený v neděli, může si z pokladu něco vzít
• Dle jiné verze sídlí v hoře zakletá princezna, hlídající své svatební šperky; 1 za rok vychází z hory a pokud spatří spravedlivého mládence, odmění ho; zlé mládence zavede do hory, odkud se nikdy nevrátí

Ovčák a hodiny:

• Kdysi dávno pásl ovčák své stádo na svahu Dyleně
• Několik ovcí se mu zatoulalo, a tak je musel hledat až na samém vrcholku Dyleně
• Den se blížil ke stmívání a tak se rozhodl ve skalách na vrcholku kopce i se stádem přenocovat; rozdělal oheň, podřimoval a čekal na svítání
• Náhle se ocitl v překrásné komnatě plné bohatství a drahokamů, kde nahlas tikaly hodiny, ale nikde vidět nebyly
• Odbíjeli čtvrt, půl, třičtvrtě i celou; to vše se ještě jednou opakovalo; ať hledal jak chtěl, hodiny najít nemohl; blížilo se svítání a on se probudil, ovce zavedl domů a rozhodl si noc někdy opakovat – fascinovaly ho hodiny, které vidět nejsou
• Několikrát se do skal vrátil, ale tikající hodiny už nenašel

Z vlastních zápisků; za pomoci Labyrintem Tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, 1991, Martin Stejskal, nakladatelství Paseka, slovenská část Albert Marenčin; www.hrady.cz/?OID=1307 (z původních Pověsti hory Dyleň, 1999; Mariánskolázeňsko, David Holubec)