Cvilín – Schovanka a lupiči, morové stádo, Ostatní

27.10.2014 19:08
  • 2km JV od Krnova
  • Na hradě se usídlili na začátku 16 století lupiči a v krnovské šenkovně U zlatého orla zase sloužila Šenkýřova schovanka Dora
  • Jednoho večera zde seděl bohatý kupec, který zrovna ten den vyvdal dceru a udělal ji bohatou svatbu; došlo I na strašení na hradě – jelikož byl z něho občas slyšet křik, pláč a tak vyhecovaná Dora slíbila, že na hrad zaskočí a jako důkaz přinese větvičku jeřabiny, která rostla za branou
  • Na hradě utrhla jeřabinu, ale všimla si světélka, nakoukla dovnitř okna – viděla lupiče, jak si rozdělují kořist a v rohu mrtvá těla kupcovy dcera a jejího ženicha
  • Strhlo se pár kamínků a tak ihned utíkala z hradu pryč – cestu ji zahradil lupič s šátkem, takže mu viděla jen oči; loupežníka nožem sekla a utíkala do hospody
  • Beze slova dala na stůl jeřabinu a řekla, co se stalo – sousedé osedlali koně a vyjeli na hrad, kde našli jen mrtvá těla a doutnající ohniště
  • V příštích dnech dorazilo I vojsko, ale nikoho nenašli
  • Za několik let na podzim vdával dceru hostinský z hospody krnovského předměstí U slunce; na svatbu přišel I Šenkýř se schovankou a I se vzpomínalo na slavný hrdinský čin Dorky – byla v jednom kole s jedním mládencem z markraběcí družiny, kterého oslovovali Zachariáš
  • Jeho oči jí ale připomněly vůdce loupežníků a všimla si i jizvy po noži; mladík využil zmatku a v divokém tanci vyvedl dívku ven, kde ji před sebe posadil na koně
  • Dora začala křičet a s loupežníkem bojovala; kůň nejistý bojem na svých zádech klopýtl a všichni se zřítili z mostu do Opavice; nad vodu se dostala jen Dorka
  • Sousedé utvořili novou výpravu, loupežníky nenašli, ale zato poklad ano; za peníze se dalo postavit jednak pomník na památku mrtvých manželů a poutní kaplička
  • V jiné verzi se děvče jmenuje Anička a při únosu zašeptala koníku, aby jí pomohl; kůň rychle zabrzdil a oba dva se octli ve vodě; muž zemřel, Anička vyvázla bez zranění
  • V německé verzi se místo Dorky objevuje Edeltraud, která se při útěku schová do poustevny, loupežníka bodne nožem do krku a vezme mu koně; při onom únosu ji označil „za svou unesenou nevěstu“ a prozradil jí místo pokladu, když umíral
  • Dle jedné verze tu loupežnický rytíř bloudí, stejně jako statečná dívka; dle starších verzích tu je pozorován přízrak ohnivého koně a  dle opět jiné verze má jít o vraníka, který se smutně dívá na hvězdy

Morové stádo:

  • Dle legendy se mají zjevovat u Cvilína mlžní přízrační koně, když má oblast zasáhnout nějaké nebezpečí či smrtící epidemie
  • Krnovský pán byl spíše samotář, o statky se příliš nestaral, raději se toulal lesem a věnoval lovu
  • Jednou vystoupal pozdě večer ke zřícenině hradu, přešel val, přistoupil ke zbytkům zdiva a s údivem spatřil stádo bílých koní, na nichž seděly postavy v tmavých pláštích
  • Nebylo slyšet žádné zvuky, jen od chřípí zvířat se vznášely páry
  • Přešel blíže a v postavách poznal kostlivce; ihned se odebíral do města a zabouchal na městkou bránu, kde všechno vypověděl starému fortnýřovi – ten se jeho výrazu a slov lekl
  • Dle slov starce „Je psáno v sudbě města. Když cvilínští bělouši vyrazí ke krnovským hradbám, zapláčou všichni krvavými slzami!“
  • Již druhého dne vypukl ve městě mor, který popadl za chřtán desítky lidí – starý fortnýř byl 1 z prvních, kdo na černou smrt zemřel
  • Dle kronik se přízraky poprvé objevily v 16 století, kdy zemi postihla velká morová epidemie; u historika Václava Krolmuse se uvádí, že pokud mělo být neštěstí obzvláště veliké, seděly na koních i fantomy bledých, bíle oděných jezdců
  • Naposledy se zjevily po první světové válce, běhali neklidně sem a tam, nevydávali žádný zvuk, vypadali, jakoby byli z husté mlhy – celý kraj zastihla epidemie španělské chřipky
  • Dle jiné verze je pomocí drolících se kamínků vyrušil a stádo se vyplašilo – tím se rozjelo do celého Slezska a rozselo záhubu i jinde

Ostatní:

  • Přední Cvilínský kopec (441m) – zde stávalo starověké hradiště, dnes poutní kostel a rozhledna; Zadní cvilínský kopec (423m) – zřícenina hradu Šelenburka (13 století)
  • Cvilínu se také říkalo Cevelín, Lobenstein, Šelenburk
  • Hrad byl zřejmě pobořen za 30-leté války; z podzemí měla vést tajná chodba do Krnova a jiná opět přes Holasovice a Opavu do Hradce; okna hradu byla malá a zdi byly pomalované
  • Zjevuje se tu o půlnoci přízrak dívky prosící o vysvobození – mladík tu má přečkat 3 noci a nedat se vystrašit; jednou to jeden mladík vydržel 2 noci a tu poslední utekl; kdo by ji vysvobodil, dostal by od ní poklad

Z vlastních zápisků; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, slovenská část Albert Marenčin, 1991, nakladatelství Paseka; www.kpufo.cz/wbr/p_cn.htm; https://majovyhonzik.wordpress.com/2011/05/06/hrad-cvilin-morovi-belousi-a-vranik-loupežnika/; https://www.nizkyjesenik.cz/seznam/poutnimista/poutnimista.htm; https://www.msregion.cz/cz/jeseniky/pro-aktivni/msgc/poklady/povesti-msk:-18---selenburk-25333; wikipedie.cz (František Sláma podle A.Petra Burgen, Slezské pohádky a pověsti, Opava: Slezská kronika, 1893)