Cvilín – Ahasver poustevník a ďáblova kazatelna

• 2km JV od Krnova
• Jednou se Krnov stal majetkem brandenburského markraběte, Jiřího z Ansbachu (luterána) a tehdy museli město opustit tamější minorité z kláštera
• Mariánská kaple kláštera se měla stát hospodou a ještě téhož dne na ni upravena; zvláště aktivní pak byl dvorní truhlář knížete; strženy byly obrazy, až na jeden a skoro všechny schvátil oheň, do kterého byly vhozeny
• Ušetřen byl obraz Panny Marie s Ježíškem; v kapli se pak celou noc hýřilo, k ránu se všichni mírně plachtivým způsobem dostali na lože; v kapli zůstal jen truhlář, který se pod vlivem vína nemohl ani zvednout
• Ráno na mši do kaple přišla nic netušící stařenka, která když viděla ono neštěstí, proklela truhláře se slovy, že tak dlouho nenajde pokoje na zemi, dokud nebude obraz znovu posvěcen
• Truhlář tedy neumíral, postupně se měnil v živoucího kostlivce pokrytého kůží; umístit se měl ve skalnaté sluji na SV okraji cvilínského kopce, o němž se povídalo, že tu rarach lákal pocestné a obluzoval je mistrnou řečí – urodil se název „Ďáblova kazatelna“
• Živil se lesními plody a kořínky; sbíral byliny a míchal léky pro dobytek; s nikým se nestýkal, vždy nechal léčivo na předem dohodnutém místě
• Lidem se neukazoval a ti se ho nejdříve báli; dle nich byl také ve spolčení s ďáblem, který dával jeho mastím velkou moc a prodlužuje mu život; vršku začali říkat „Teufelsbad“ (Čertovy lázně) a jemu samotnému „Teufelsbader“ (Čertův lázeňský)
• Jeho jediným přáním bylo zemřít; celých 100 let musel čekat na změnu náboženských poměrů, kdy se minorité mohli opět vrátit do města – doslechli se o něm, měli s ním soucit a chtěli ho vysvobodit
• Přestavený kláštera ho navštívil v jeskyni a poučil ho o římskokatolickém náboženství; stařec přistoupil ke svaté zpovědi a na vršku byla postavena dřevěná kaple, kam byl onen obraz, který mu způsobil ono prokletí, umístěn a znovu posvěcen – v tu chvíli stařec dokonal
• Dle jiné pověsti místní lázeňský (Bader) hrál s ďáblem mlýnek a protože hru (Spiel) prohrál, skutálel ho čert z vršku v zatlučeném sudu, probodaného noži – odtud název vršku Baderspiel

Z vlastních zápisků; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, slovenská část Albert Marenčin, 1991, nakladatelství Paseka; www.kpufo.cz/wbr/p_cn.htm;