Brno – zazděná jeptiška, duch s jehlicí v hlavě, strašidelná cihelna, zazděný muž a duch v Masarykově čtvrti

Zazděná jeptiška:

• Mlhavá silueta; chodby starého paláce na Zelném trhu č. 10
• Dům patřil kdysi žďárskému klášteru a říkalo se mu „U zlaté koruny“, ale ne pro erb s pannou Marií a děťátkem
• Ve sklepení paláce byla studna s vodou tak výbornou, že ji prý chodila pít i Marie Terezie – několikrát klášterní palác navštívila
• Dnes tu má být obchod s hudebními nástroji
• Duch v noci prochází palácem a pláče
• Dívka byla tehdy nařčena z jakéhosi činu, který nespáchala a pro výstrahu tu byla zazděna
• Pláče a čeká na vysvobození – stačí najít její tělo a řádně ji pohřbít

Žena se stříbrnou jehlicí v hlavě:

• Uprotstřed Cejlu; ústí ulice Radlas – zde je rozlehlá ulice
• Nejstarší zdi ještě pamatují i Marii Terezii – tehdy tu byl sirotčinec
• Budova poté byla rozšířena a přeměněna na trestnici a na dlouhý čas se sem nastěhoval okresní soud a v tu dobu se tu začala zjevovat starší žena v kostkovaném kostýmu s kloboučkem a paraplíčkem
• Ze spánku ji trčí stříbrná jehlice
• Čas od času se žena zjevovala v chodbách staré budovy a postupně klepala na všechny místnosti
• Aniž by čekala, vstoupila dovnitř a překvapenému úředníkovi začala mrtvolně bledými ústy vyprávět svůj tragický příběh
• Za života byla velmi krásná a nápadníků kolem sebe měla až moc, ale ona si ne a ne vybrat; měla svůj vysněný ideál muže
• Léta ubíhala, žena začala postupně stárnout a z dívky se stala stará panna s šediny a vrásky – a v té době našlo toho pravého, který splňoval všechny její představy
• Byl krásný, štíhlý, černovlasý mládenec se svůdným úsměvem a pronikavým pohledem
• Často se objevoval s kyticí a spolu se procházeli Lužáneckým parkem
• Sliboval ji manželství a ona na něm nešetřila s penězi, ale později si našel mladší a bohatší a rozhodl se své milé zbavit
•  Na jedné procházce v parku v Lužánkách ji posadil na lavičku, počkal až se k němu přivine a pak nebohé ženě vrazil vší silou jehlici do spánku
• Vypátrat vraha se nikdy nepodařilo

Strašidelná cihelna:

• Na úpatí špilberského kopce, směrem ke Kraví hoře kdysi bývala cihelna
• Cihláři byli velice chudí, bydleli v dřevěných boudách hned za cihelnou a ti nejchudší ve svahu měli vyvrtané díry
• Lidé se těm místům vyhýbali
• Cihelna tehdy byla daleko za městem a bývalo tu pusto
• V noci se sem všichni báli chodit, prý tu strašilo
• Cihláři, co tu přespávali, tu slyšeli hlasité sténání a křik, ale nikdo nevěděl, co to má znamenat
• Když se cihelna rušila, našlo se tu spousta lidských kostí, nikdo nevěděl, jak se sem dostaly, ale všichni věřili, že odteď to bude lepší
• Ale nebylo, spíše horší – kosti totiž nikdo neposbíral ani nepohřbil a kostlivci tu po nocích naříkali
• Lidem tu naskakovala husí kůže, kostlivci chtěli, aby je někdo pohřbil
• Jednou jejich sténání sem zahnalo z večerní procházky kaplana od sv. Jakuba
• Kaplan se sice málem vyděsil k smrti, ale na jeho popud byly kosti sesbírány a řádně pohřbeny na Ústředním hřbitově a sténání ustalo

Zazděný muž z Orlí ulice:

• Strašil v domě č. 21 na Orlí ulici
• Po setmění sedával tiše u postelí nájemníků či spouštěl šicí stroje v krejčovské dílně
• Má jít o ducha jednoho z nájemníků, který byl zákeřně zavražděn a zazděn do stěny bytu
• Před čerstvě natřenou zeď pak postavili velkou skříň
• Zločin byl nepotrestán a dům později zbourán

Duch v Masarykově čtvrti:

• V menším domku v Masarykově čtvrti bydleli mladí manželé – starali se o manželova starého nemocného otce
• Když byl velmi nemocný, zavolali k němu lékaře, ale ten jim řekl, že noc nepřežije
• Manželé proto nešli spát a stáli u umírajícího
• Dýchalo se těžko až přestal dýchat úplně
• Když mu chtěl jeho syn zatlačit oči, vyšel z jeho úst podivný bílý dým, vznesl se do vzduchu a jako oblak se otáčel po místnosti
• Po pohřbu byly slyšet divné rány a zvuky, kliky u dveří se hýbaly a občas se sami otevřeli dveře; kroky po místnosti
• Strašení neustalo, ale bylo slyšet i přes den; manželé dům prodali

Z vlastních zápisků; zdroj kniha Brněnská strašidla, nakladatelství Vakát; Roman Juránek; 2008