Brno – zakletý můstek, mše duchů, popravní místo, strašení na radnici, strašidelné dveře na radnici

Zakletý můstek:

• Brno, Královo Pole, Na rybníčku u Pařízkova mlýna
• Pan Pařízek a stárek kdysi vypravovali, že můstek u mlýna byl zakletý – kdo se po něm přešel, padla na něj vlčí mlha a nic neviděl
• Když byl pan Pařízek ještě malý nezbedný klučina, slyšel vyprávět o zakletí a rozhodl si to vyzkoušet, ne jednou, ale hned několikrát se po mostku prošel
• Kolikrát se prošel po mostku, tolikrát mu padla vlčí mlha do očí a nic neviděl, vždy prohlédl až za mostkem; proč byl zakletý, nikdo nevěděl

Mše duchů:

• Brno, kostel sv. Tomáše
• Vyprávělo se, že v tomto kostele kdysi sloužil kněz, který své povinnosti dobře nevykonával, bral peníze na mše, které nesloužil a byl potrestán
• Před lety se stalo, že jeden člověk se tu modlil tak vroucně, že si zapomněl hlídat čas a nepozoroval, že všichni odešli a kostel zavřeli (ano, nejspíše usnul)
• Nejdříve chtěl tlouci na vrata, aby někdo poslal na faru, ale pak si řekl, že noc v kostele přečká, skrčil se do lavice a modlil se
• O půlnoci se hlavní oltář osvítil světly, hodiny právě odbíjely půlnoc; ze sakristie vyšel kněz a začal sloužit mši svatou – muž se tomu sice podivil, ale modlil se dál
• Po mši zašel za neznámým a zeptal se, co to vše znamená
• Neznámý mu vysvětlil, že za života bral peníze od věřících na mše, které nesloužil, že tu byl knězem a nyní má pokutu – musí vždy o půlnoci sloužit mše, které zameškal
• Kněz zmizel v sakristii, muž si sedl, pokřižoval se a čekal až do rána – ráno o všem vyprávěl

Popravní místo:

• Kdysi bylo hlavní brněnské popraviště na konci Křenové ulice na Špitálské louce
• Když popraviště nestačilo, popravovalo se i na Dominikánském náměstí, kterému se dříve říkalo Rybný trh
• Zde bylo popraveno mnoho nevinných, urozených i neurozených, dokonce i jeptišky
• Popraveni tu byli i někteří měšťané, kteří tu připravovali zradu, když chtěli Brno vydat do rukou Jana z Boskovic – okolo roku 1467 byla jejich těla uložena pod památnou sochou sv. Jana Nepomuckého
• Když se už veřejné popravy nekonaly, chtěla městská rada náměstí vydláždit a upravit; avšak místo bylo příliš nasáklé krví obětí a nebylo možné kameny položit
• Co dělníci udělali přes den, to bylo přes noc pryč; kameny byly vždy ráno ze země vytrhány a rozmetány široko daleko
• Až kolem 20-tých let po 1 světové válce se vše podařilo vydláždit – avšak hlína musela být hluboko vykopána a odvezena daleko za město

Strašení na radnici a polekaný úředník:

• Kdysi, když měl někdo z osazenstva radnice zemřít, ozvaly se těžké kroky z krásné chodby, která se otáčela (? Nepřečtu po sobě) kolem zahrádky; kroky jakoby byly kamenné
• Ze zahrádky vyjde muž ve starobylých šatech – silný mohutný, vyjde z chodby, pochodí nádvořím a někdy i nahlédl k vrátnému; pak se odebere do chodby a mizí – když se ukázal, někdo z radnice umřel
• V kanceláři pana rady a přilehlých místností se ozývaly strašidelné zvuky
• V určitých dnech se tu nesmělo zůstat přes noc či se jen zdržet do večera, to pak klobouky padaly z věšáků znova a znova, někdy se i klika u dveří hýbala, dveře samotné se otevíraly a další jevy
• Někdy je ze strašidelného sálu vidět pode dveřmi podivné světlo
• Neviditelný rošťák shazuje listiny a papíry úředníkům
• Takovéto a podobné strašení se tu opakovalo nejen v noci, ale někdy i za dne, hlavně v listopadu
• Pan rada vždy radíval, aby nikdo nevstupoval do strašidelných sálů a nezůstával dlouho do noci
• Jednou na radnici přišel mladý úředník až z Olomouce, který byl velmi pilný a tak zůstával dlouho do noci
• Jeho kolegové mu radili, ať nezůstává dlouho a ho hlavně na podzim a zejména v listopadu
• Jednou se tu zdržel náš mladý úředník až do 11 večerní a pode dveřmi uviděl světlo a uslyšel divný šum – vstal a dveře otevřel
• Sály byly osvětlené a v nich spousta pánů v aksamitových šatech, s bílými širokými límci – chodili a tiše naříkali, někdo přitom i lomil rukama
• Jak stiskl kliku a vešel, vše zmizelo, ozval se šustot – jakoby tisíce papírů rozvířil vítr – jeho samého ovál ledový závan větru
• To mu stačilo, práskl dveřmi, utekl dolů k vrátnému, kde zůstal až do rána

Strašidelné dveře na radnici:

• Brno, Nová radnice
• Celou západní stranu Dominikánského náměstí uzavírá krásná barokní stavba bývalého Zemského sněmu, nyní nová radnice – o té se vyprávělo mnoho
• I stará pradlena Čížková toho tuze věděla – když byla mladé děvče, pracovala na radnici jako posluhovačka a pomáhala uklízet
• V té době byl na radnici starý vrátný, který mladému děvčeti říkal všechno možné, i strašidelné historky a také ji radil, aby při uklízení se nikdy nepokoušela otevřít ta druhá venkovní vrata, co jsou dále od kostela
• Říkával, že když se někdo pokusí ty vrata otevřít, vždy se něco stane – po budově chodí strašit staří moravští páni a oni nikdy nedovolí, aby vrata někdo otevíral
• Nikdo také nemá vstupovat na balkon, to pak má zlé následky
• Děvčata tedy ze zvědavosti vzaly od vrátného klíče a následující den si přivstaly a se svými chlapci chtěly vrata otevřít
• Vylezli všichni k vratům a těžce začali odemykat – dveře nešly otevřít a tak všichni na vrata začali tlačit
• Ten neodvážnější se chytil kliky a ostatní se chytli jeden druhého a vrata povolil
• Ozvalo se pruské zaprasknutí a všichni se svalili na zem; z chodby zavál ostrý mrazivý vítr a zaskučelo to tak, že všichni utekli
• Ten, co držel kliku, nemohl ani vstát a tak se pro něj ostatní museli vrátit – říkal, že dostal 2 pohlavky tak silné, že zůstal ležet

Z vlastních zápisků; Před brněnskými hradbami, Marta Šrámková, 1997, Doplněk Brno; Pod brněnskými hradbami, Marta Šrámková, 1995, Doplněk Brno