Brno – 7x vodníci

Žabovřesky:

• Brno, Žabovřesky
• Tady bydlíval vodník, kterému se říkalo Mikulenda
• Jednou měla jedna babička složenou řepu z pole, které svezli v sobotu a už ji všechnu nestihli sklidit
• Babičce to nedalo – jednak se bála, že by ji mohl někdo ukrást a jednak se do ní mohli v pondělí zaplést krávy, které půjdou na pastvu
• V neděli si tedy přivstala a řepu chtěla odklidit – sice ji napadlo, že se v neděli takováto činnost nedělá, ale přesto šla
• Při práci šel kolem ní mužíček a ptá se „Osobo, nebojíte se? Je den Páně.“
• Babička se sice lekla a tak se zeptala, kampak on jde, načež ji odpověděl „Na Palcar, pod keř.“ Pak byl tatam
• Babička, jak to uslyšela, lekla se, odhodila lopatu a pelášila domů; věděla, že na Palcaru bydlí vodník

Mokrá Hora:

• Brno, Mokrá Hora, Královka
• Kdysi v Mokré Hoře se o potoku, co tekla Královkou, říkalo, že v něm žil hastrman – je to vlastně Ponávka a byla překlenuta 2 mostky
• Můstku, který byl blíže Mokré Hory, se říkalo Černý a tomu, který byl blíže Řečkovicím, se říkalo Bílý
• Kdysi chodívaly ženské brzy ráno na trh, prodávat většinou houby nebo jahody
• Jak ženské přišly k Černému mostku, vždy jim do nůše skočil hastrman jako malý mužíček – v této podobě byl velmi těžký a nechal se nosit jen k Bílému mostku, pak skočil do vody
• Nikdy nikomu neublížil, vždy jen takto se nechal ponosit
• Někdy se i proměňoval v černého psa s ohnivým jazykem; jednou prý připlavila z Brna velryba, vynořila se, milého psa štípla do krku a do nohy tak silně, že se hastrman odstěhoval do rybníku až u Čertova mlýna

Bystrc:

• Brno, Bystrc; za lomem „Pod skalkou“
• Kdysi tu žil hastrman, který sedával na břehu a na keře natahoval pentle
• Ženské tudy chodívaly z rána, ještě za tmy na trh do města; jednou tu šla ráno, ještě za tmy babka s putnou na zádech na trh
• U skály ji skočil na záda hastrman – putna byla najednou těžká a ona nevěděla proč; celá se zpotila a říkala si proč je nůše najednou tak těžká, že si toho tolik nenaložila
• Zastavila se a cosi ji zatáhlo za šátek a zahuhňalo „Babo nes, babo nes.“
• Ustrašená babka sebrala všechnu sílu a pospíchala ke Komínu, tady uslyšela žbluňkutí a putna byla zase lehká
• Babka se ohlédla a uviděla ve vodě hastrmana, který se jí posmíval „Tos mě pěkně donesl!“
• Do města se nedostala, utíkala domů celá vystrašená

Kurážná babka a hastrman:

• Jakási babička Jurná byla kurážná babka a ani hastrmana se nelekla
• Když šla jednou do Brna na trh, potkala u komínské skály malého chlapíka v zeleném kabátku a se zeleným kloboučkem ozdobený pěkným peřím
• Když se k němu přiblížila, mužíček ji zastavil a chtěl po ní, aby ho vzala do nůše
• Babka jen odsekla, že ji má plnou a těžkou, ať si jde po svých, ale hastrman šup na záda
• Babka vytáhla růženec a výstražně pohrozila „Jestli nebudeš hned pryč, přivážu tě růžencem ke kříži.“
• Hastrman vyskočil a pelášil, jen se na malou chvíli zastavil a zahrozil
• Panímáma se jen zasmála a pokračovala do Brna, vše dobře prodala a spokojeně se vrátila domů

Komín:

• Brno, Komín;
• U splavu u vody sedával na vrbě hastrman a pěkně si pokuřoval; byl to velký dobrák a ti, co šli kolem, si s ním často povídali
• Ke Krásenským chodíval někdy i spávat, když mu od vody byla velká zima
• Uměl i předpovídat, vždy, co řekl se událo, příkladem když řekl, že se někdo v nejbližší době utopí, utopil se
• Lidi lákal tím, že kolem Svratky zasel pěkné kvítí a běda tomu, kdo by je chtěl trhat – toho stáhl do vody
• Také ti, co se šli koupat do vody před svatým Petrem a Pavlem se museli mít na pozoru
• Občas chodil i k muzice si zatancovat a komínská děvčata s ním tancovala ráda – prý tancoval lépe než zdejší chlapci

Děvčata a hastrmánek:

• Kdysi šla jedna dívenka s kamarádkou žat trávu k vodě; tu z vody vyskočil malý mužíček, sedl si k té kamarádce k uzlu trávy a začal jí zvát, aby se s ním šla koupat
• Děvče bylo veselé, dalo se do smíchu a povídala si s panáčkem
• Když měla uzel plný trávy, chtěla si ho dát přes rameno a jít, ale mužíček jí stále přemlouval a od uzlu se nehnul
• Dokonce se k ní i naklonil a uzel si přitáhl k sobě – děvče mužíčka vidělo lépe a všimla si drápků na rukou
• Přetáhla si uzel přes rameno a utíkala domů; když viděl, že mu utíkají, skočil do vody a už se neukázal

Hastrman od Pařízkova mlýna:

• V Králově Poli, Na Rybníčku u Pařízkova mlýna žil hastrman; tehdy u mlýna býval velký rybník, Ponávka tudy tekla k Lužánkám
• Hastrman býval viděn na břehu sedící
• Děti měly zakázáno se tam chodit koupat a služebná děvčata říkala, že na něj platí 2x pečený chleba s česnekem – to pak nad člověkem nemá moc
• Dříve byl chléb velice ctěn – věřilo se, že je to dar od Boha, který chrání proti strašidlům; když jim ztvrdl, dali ho znovu rozpéct, aby ani kousek nepřišel na zmar
• 2x pečený chleba zachránil aji malou Aničku, která běžela na louku u vody a viděla, jak po ní hastrman natahuje ruku
• „Máš štěstí! Kdybys neměla v ruce dvakrát opečený chleba, byla bys má!“ a ztratil se ve vodě a Anička běžela domů, kde všechno řekla

Z vlastních zápisků; Před brněnskými hradbami, Marta Šrámková, Doplněk Brno, 1997