Borotín – Bílá Paní, Nemrtvá či Bílá, Ostatní

26.10.2014 19:07
  • 12km SZ ot Tábora
  • Pramáti rodu Borotínů, Berta Vítkovcová z Borotína se těžce prohřešila na cti rodu (byla nymfomnka); po smrti ji stihla kletba a musela nahá bloudit hradem a okolím tak dlouho, dokud nevymře její poslední potomek
  • Dle jedné verze je právě tato legenda předlohou pro hru “Pramáti” od Franze Grillparzera

Nemrtvá či Bílá:

  • Podobná legenda s Bílou Paní se vztahuje k jedné krásné dívce, která byla nucena na přání otce si vzít za muže toho, kterého nemilovala
  • Tato dívka je popisována s určitými paranormálními schopnostmi a navíc milovala neurozeného, se kterým po čase čekala I dítě
  • Jednoho dne ji muž přistihl v náručí s tímto mladíkem, bodne ji nožem, ale dítě údajně přežije
  • Dle pověsti se duch zavražděné manželky ještě dnes prochází hradem
  • Jiná verze legendy říká, že byla odsouzena k “býti nemrtvá” dokud nezemře poslední potomek jejího rodu

Ostatní:

  • V Novém Kostelci měli kdysi krásný zvon, který jim Táborští záviděli a tak ho jednou ukradli a pověsili do kostela v Táboře; zvon se v noci snažil vrátit do věže, špatně se ale zavěsil a spadl do studánky; ráno tam jedna žena prala prádlo a to jí chytlo o zvon; žena zaklela a zvon se navěky utopil
  • Nad Borotínem se zjevovat bílé světlo; pro obyvatele má znamenat varování a téměř vždy znamenal nějakou tragédii; bývalo vidět vždy buď nad hradem či nad rybníkem
  • Zjevuje se tu i duch malého chlapce, který se měl utopit v rybníce pod hradem či v bažinách
  • Starý gotický hrad byl přestavěn na zámek, ale zříceniny nesou známky onoho gotického stylu – proto se někdy říká hrad, někdy zámek
  • Vypráví se i o sourozencích Jaromírovi a Bertě; Jaromír se v mladém věku ztratil, tedy spíše byl ukradnut ze zahrady jistým Boleslavem a vychovával ho jako svého syna; o tom, že je královského původu neměl tušení; všichni si mysleli, že hoch byl nalákán do rybníka pramáti a utonul; když vyrostl, zachránil v zahradě svou sestru, která o tom neměla tušení; vypráví se o tom, že si padli do oka, ale Jaromír jako chudý tušil, že milou nedostane; zanedlouho v jakémsi boji vyšel vítězně Jaromír, Berta ho poznala, darovala mu šerpu a požádala otce, aby se mohli vzít; Jaromír byl však vůdcem loupežníků, a tak jejich osudy se rozešli; při nějakém útoku vyslyšela od umírajícího otce, že jeho vrahem je Jaromír; od jakého Boleslava pak ještě vyslyšel, že Jaromír je jeho královský syn, a pověděl to Bertě; Berta nešťastná vypila jed; I Jaromír se dověděl, že Berta je jeho sestra a než ho rytíři našli, byl mrtvý – nesnesl, že zavinil smrt své sestry, se kterou chtěl z lásky utéci a že je otcovrahem
  • Na vršku nad Novým Kostelcem stojí kostelík Narození Panny Marie; pod ním bývala kdysi ves Zelený Kostelec; dle lidového podání tu ale stával klášter a veliké město; dosud tu mají být ukryté poklady; chalupníci tu kdysi kopali na hřbitově a přišli na železné dveře, na kterých byl nápis „Prachzatracené duše! Kdo sem nic nedal, ať odtud ničeho nebere!“; jámu zaházeli a nikdo se už o to nepokusil

Z vlastních zápisků; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, slovenská část Albert Marenčin, 1991, nakladatelství Paseka; https://cs.wikipedia.org; https://turistickyatlas.cz/vse/misto/7514_hrad-borotin.html; https://www.hrady.cz/?OID=106 (z původního Pověsti českých hradů a zámků, Josef Pavel);