Andělská hora – kostlivci, mniši a poklad

• Kdysi žil na hradě krutý pán, kterému nebylo nic svaté a kněz, který s ním na hradě pobýval, mu v počínání ještě pomáhal; jejich chamtivost a drzost neznala mezí
• Jednoho dne se rozhodli přepadnout mužský průvod, dopravující poklad do kláštera; oba dva se zbraněmi v rukou využili momentu překvapení, mnichy pobili a odjeli pryč
• Poklad zakopali pod velikým kamenem, ale netušili, že pár mnichů se průvodu opozdilo a lapky pronásledovali a dopadli je – soud byl rychlý, trest okamžitý a oba dva přišli o život
• Čas plynul, pod Andělskou Horou žil jednou chudý tkadlec s velmi početnou rodinou, kterou nemohl uživit, ač se sebevíc snažil
• Rozhodl se poprosit o almužnu bohaté příbuzné a tak se jednu neděli vydal na cestu, ale vracel se s nepořízenou – příbuzní se mu ještě vysmáli
• Unaveného a smutného zastihla půlnoc a navíc uprostřed hlubokého lesa zakopl o velký kámen; řekl si, že nemá kam spěchat, lehl si ke kameni a usnul
• Probudil ho zvuk koňských kopyt, otevřel oči a viděl 2 kostlivce sedící na koni, jednoho ve šlechtickém plášti a druhého v mnišském hávu
• Tkadlec se začal modlit a sotva skončil, ozval se z rokle čertovský povyk, pekelní tam zuřili, že přišli o své 2 hříšníky
• Kostlivec ve šlechtickém hávu poděkoval za vysvobození a rozpadl se v prach
• Kostlivec v mnišském hávu řekl, že s pánem udělali za života strašnou věc a nemohli dojít klidu; zachránit je mohla jen počestná duše, a za odměnu mu prozradil, že pod velkým kamenem je poklad – zlato ať dá klášteru, peníze ať si nechá a též se rozpadl v prach
• Tkadlec poslechl, zbavil se chudoby a až do smrti z vděčnosti tkal látku na mnišské kutny

Z vlastních zápisků; Za strašidly na hrady a zámky III; 2012; Vladimír Soukup a Petr David; Ikar