2 případy Hejkalů – Hejkal od Borače a Hejkal od Dobré vody

Hejkal od Borače:

• Jednou hnal jistý čeledín koně na pastvinu po půlnoci (jednak kvůli teplotě v létě a jednak kvůli faktu, že se většinou jednalo o panskou půdu a tudíž pro lid zapovězenou); čeledín je pásl sám a tak měl dlouhou chvíli
• Odkudsi z dálky uslyšel hejkalův pokřik, ušklíbl se a pokřik po něm opakoval – pro něj byl přeci daleko
• Za malou chvíli se hejkal ozval z blízkosti a znovu pokřikl – čeledín se opět usmál a pokřik opětoval
• Hejkal mu skočil na záda a začal ho tlouci těžkými křídly a klovat ho; pak se mu podařilo hejkala setřást, ale hejkal na něj skočil znovu
• Málem vypustil v tu noc duši – zachránili ho ostatní pasáci, kteří přišli a hejkala zabili

Hejkal od Dobré vody:

• Dobrá voda u Ledče nad Sázavou
• Jednou o posvícení hostil jistý Kalhotka přítele – večer se spolu šli podívat na zelí, aby ho nikdo neukradl
• Měsíc svítil jako rybí oko, bylo kolem 11 hodin a muži zaslechli v dálce někoho hejkat a Kalhotkův přítel, který byl posvícenecky naladěný říkal, že toulajícího musejí zachránit, aby nebloudil
• Už se mu chtěl přítel ozvat, když ho Kalhotka zastavil, a varoval ho před hejkalem
• Přítel ale nedbal jakéhokoliv varování a z plných plic zahejkal „Hej, Hej!“
• Sotva to dořekl, slyšeli za sebou zlověstné dupání; Kalhotka vzal nohy na ramena a přítel utíkal za ním
• Hejkalové je přestali pronásledovat až na zápraží domu, kde jim dali ponaučení „Hej, hej, hej, podruhý se neozejvej!“
• Ze starých záznamů Jana Valchaře, 1903

Z vlastních zápisků; Tajemné bytosti mezi námi, Pavel Toufar, 2009, 2010, nakladatelství Moravská Bastei MOBA