Úvod do Démonologie
10.09.2012 15:40
Ale jako člověk již před tisíciletími věřil na styk s duchy, na zaklínání démonů a na faustovské smlouvy s pekelnými mocnostmi, tak ani v našem osvíceném čase nechybí lidé, kteří tuto víru a tradice pokládají za nepochybnou realitu. Víru v démony a snahu vstupovat ve spojení s nehmotnými bytostmi a silami nebyla ještě žádná doba schopna plně vyhladit, a když se to nějaké moci zdánlivě podařilo, doutnala jiskra pod popelem dál. Vždycky byli lidé, kteří dokázali střežit tajnou vědu i v kritických dobách, takže se zachovala od prastarých časů do dnešních dnů, a dnes znovu, bohužel také s mnoha zvrhlými výhonky, kvete a šíří se mezi všemi lidovými vrstvami. S výjimkou démonologie a pravého rosenkruciánství není dnes tak zvaná tajná věda už dlouho tajnou, protože o ní existuje četná objasňující literatura. Velevážená inkvizice dnes už nezabavuje žádné rukopisy a nevodí jejich autory s křížem a korouhví na hranici.
Zatímco v různých oblastech okultismu došlo ke zlepšení a zjednodušení, zastavila se démonologie (s výjimkou některých esoterických lóží) na úrovni šerého dávnověku. Ještě dnes je zcela temnou oblastí, protože se každý ostýchá k tomuto předmětu otevřeně přistoupit. Nechybějí sice badatelé, kteří v oblasti démonologie všestranně experimentují a získávají přitom obdivuhodné výsledky, ale tyto výsledky pronikají jen zřídka na veřejnost, protože pro každého, kdo otevřeně hájí realitu fenoménů a uznává je za skutečné zážitky, to znamená velké riziko. Materialistická osvěta, která nadsmyslové síly nechce uznat, je hned připravena označit za hlupáka nebo podvodníka každého, kdo se odváží za její okruh poznání. Čím prostěji a přirozeněji podává takový badatel svoje zkušenosti a zážitky, tím je podezřelejší a více napadaný, a to nejenom materialisticky zaměřenými skeptiky, jejichž přístup sice pramení ze slepého předsudku proti všemu nadsmyslovému, ale v základě je jejich upřímným přesvědčením, nýbrž v největší míře tak zvanými "také okultisty" a obchodníky s okultismem, kteří jsou nepříteli všeho prostého a jasného. Vážnost okultismu je většinou podkopávána ve vlastním táboře. Těmto lidem, kteří ve všech oblastech okultního vědění kráčejí ustavičně jen po povrchu a na druhé straně klamou pošetilé, se většinou podaří tuto povrchnost a nesmyslné tajnůstkářství přenést i na jiné a mimo to ještě sklidit uznání. Obchod s okultismem může naivnímu začátečníkovi a hledajícímu předkládat všechno, a jeho zisky jsou tím vyšší, čím komplikovaněji je rozpracován nějaký v podstatě úplně jednoduchý problém a čím více je něco přirozeného prezentováno s tajemným, těžko srozumitelným mysticismem. Pseudookultisté a obchodníci s okultismem jsou zhoubné bacily okultního hnutí. Ale stejně jako všechny bacily mohou vegetovat jen v bažinách a temnotách, tak zmizí i škůdci okultismu, když k řešení všech temných problémů přistoupí stále více povolaných badatelů. k tomu potřebujeme ten nejlepší faktografický materiál, který odolá každé kritické zkoušce i ze strany oficiální vědy.
Vzpomeňme si jen na začátky popularizování hypnotismu. Na jedné straně živily obchodně zdatné elementy pověru a víru v zázraky a důkladně využívaly nevědomosti širokých mas. Na druhé straně se poctiví badatelé neustále snažili navzdory ignorování a mnohým útokům oficiální vědy o objasnění a zjednodušení tohoto palčivě diskutovaného problému. Diskutování a publikování četných experimentálních výsledků přece jen nakonec přimělo vědecké kruhy k prozkoumání hypnotismu. Tak se stalo, že se "hokuspokusy" zájemců určitého okruhu zhroutily. Věda konečně rozlouskla dřívější skořápku omylů a pověr a dostala se k jádru.
Tak musí být také nakonec prozkoumán a rozřešen doposud obcházený problém démonologie. Pouze experimentální výzkumná práce mnoha průkopníků a zveřejňování a výměna zkušeností nám postupně přinesou poznání, do jaké míry jsou tyto fenomény opravdu nadsmyslovými bytostmi nebo autohypnotickými produkty fantasie. Na materiálu, který je dosud k dispozici, se ukáže, jestli jsou zjevy buď výsledkem nanejvýš komplikovaného výtvoru bdělé sugesce stejně jako nevědomého mediumistického oddělení vlastního astrálního těla nebo také opravdovými, mimo nás existujícími astrálními silami. Z dosavadních znalostí o démonologii bude vyloučen mnohý omyl v teorii i praxi, a také používané pomůcky budou moci být zjednodušeny a vylepšeny na astrologicko-kabalistickém základě. Všechny pomůcky a formule uváděné v dostupných návodech k pokusům se jeví v praxi často jako balast nebo nedokonalá slátanina.
Všestranná pozorná praxe povede časem k pravé cestě, z níž bude možno správně posoudit starý tradovaný materiál ve světle skutečné psychologie. Při výzkumu démonologie ve všech jejích fázích musí vždy tvořit podstatnou část praktický pokus, protože jinak člověk teoretizuje o věcech, které nezná, a žene se do osidel mysticismu. Cílem každého badatele musí být, aby se o skutečnosti nadsmyslových jevů přesvědčil vlastními pokusy. Z výsledků vlastních pokusů se i zde člověk nejlépe naučí znát zákonité souvislosti mezi příčinou a následkem, a je pak na něm, zda vstoupí do spojení s dobrými nebo zlými silami. Kdyby se každý okultista řídil tímto pravidlem, měli bychom zdravější názory a úsudky o celém okultismu již ve vlastním táboře, a nebyla by tam tak silně zastoupena pověra, jak je tomu mnohdy v případě neznalosti souvislostí mezi příčinou a následkem. Skutečnost hypnotismu nemůže dnes už žádný vzdělanec zpochybňovat, aniž by si zadal. jak dlouho bude ještě trvat, než to i s démonologií bude tak daleko?
Velkým kamenem úrazu, přes který se mnozí badatelé nemohou přenést, je postoj dnešní katolické církve vůči démonologii. Na jedné straně existenci nižších i vyšších duchovních bytostí uznává, na druhé straně se ale církev chová v duchu odpovídajícímu současnému vládnoucímu materialistickému trendu, neboť nadsmyslové fenomény naopak zase odmítá. Častěji se objevily oprávněné stížnosti, že samotní katoličtí kněží se spíše přikloní k tomu, aby někoho, kdo hledá pomoc ve zvláštní věci, zesměšnili, než aby mu byli nápomocni magií modlitby apod. Jmenovitě katolická církev vlastní bohatý materiál o všech druzích démonologie ze všech dob. V boji proti démonickým vlivům používala žehnání, která obsahují náboženské zaklínací formule pro tento účel.
V souvislosti s duchovními silami nabízí démonologie každé faustovské povaze splnění velkých i největších přání. Naproti tomu těm, kteří baží pouze po bohatství a blahobytu, plní i ta nejmenší přání na jejich účet. Zda může člověk získat všechno pozemské blaho skrze jednání a smlouvy s démony, lze těžko říci. Jisté ale je, že taková jednání a smlouvy, jestliže jsou astrálně nebo skutečně uzavřeny, skrývají v sobě pro lehkomyslného egoistu takový zdroj nebezpečí, o jakém ani nemá ponětí. Síly, které tímto způsobem přivolá, ho budou proti jeho vůli ovládat a uvrhnou ho do strašného duševního zmatku, v němž číhá šílenství a smrt.
V této oblasti by vůbec měly experimentovat pouze osoby, které jsou tělesně i duševně zcela zdravé. Ti, kteří se cítí povoláni osvětlit zde panující temnotu, se mohou pustit do práce, protože ve hře jsou problémy, jejichž konečné rozřešení je pro mnohé již dlouho potřebné.
Zatímco v různých oblastech okultismu došlo ke zlepšení a zjednodušení, zastavila se démonologie (s výjimkou některých esoterických lóží) na úrovni šerého dávnověku. Ještě dnes je zcela temnou oblastí, protože se každý ostýchá k tomuto předmětu otevřeně přistoupit. Nechybějí sice badatelé, kteří v oblasti démonologie všestranně experimentují a získávají přitom obdivuhodné výsledky, ale tyto výsledky pronikají jen zřídka na veřejnost, protože pro každého, kdo otevřeně hájí realitu fenoménů a uznává je za skutečné zážitky, to znamená velké riziko. Materialistická osvěta, která nadsmyslové síly nechce uznat, je hned připravena označit za hlupáka nebo podvodníka každého, kdo se odváží za její okruh poznání. Čím prostěji a přirozeněji podává takový badatel svoje zkušenosti a zážitky, tím je podezřelejší a více napadaný, a to nejenom materialisticky zaměřenými skeptiky, jejichž přístup sice pramení ze slepého předsudku proti všemu nadsmyslovému, ale v základě je jejich upřímným přesvědčením, nýbrž v největší míře tak zvanými "také okultisty" a obchodníky s okultismem, kteří jsou nepříteli všeho prostého a jasného. Vážnost okultismu je většinou podkopávána ve vlastním táboře. Těmto lidem, kteří ve všech oblastech okultního vědění kráčejí ustavičně jen po povrchu a na druhé straně klamou pošetilé, se většinou podaří tuto povrchnost a nesmyslné tajnůstkářství přenést i na jiné a mimo to ještě sklidit uznání. Obchod s okultismem může naivnímu začátečníkovi a hledajícímu předkládat všechno, a jeho zisky jsou tím vyšší, čím komplikovaněji je rozpracován nějaký v podstatě úplně jednoduchý problém a čím více je něco přirozeného prezentováno s tajemným, těžko srozumitelným mysticismem. Pseudookultisté a obchodníci s okultismem jsou zhoubné bacily okultního hnutí. Ale stejně jako všechny bacily mohou vegetovat jen v bažinách a temnotách, tak zmizí i škůdci okultismu, když k řešení všech temných problémů přistoupí stále více povolaných badatelů. k tomu potřebujeme ten nejlepší faktografický materiál, který odolá každé kritické zkoušce i ze strany oficiální vědy.
Vzpomeňme si jen na začátky popularizování hypnotismu. Na jedné straně živily obchodně zdatné elementy pověru a víru v zázraky a důkladně využívaly nevědomosti širokých mas. Na druhé straně se poctiví badatelé neustále snažili navzdory ignorování a mnohým útokům oficiální vědy o objasnění a zjednodušení tohoto palčivě diskutovaného problému. Diskutování a publikování četných experimentálních výsledků přece jen nakonec přimělo vědecké kruhy k prozkoumání hypnotismu. Tak se stalo, že se "hokuspokusy" zájemců určitého okruhu zhroutily. Věda konečně rozlouskla dřívější skořápku omylů a pověr a dostala se k jádru.
Tak musí být také nakonec prozkoumán a rozřešen doposud obcházený problém démonologie. Pouze experimentální výzkumná práce mnoha průkopníků a zveřejňování a výměna zkušeností nám postupně přinesou poznání, do jaké míry jsou tyto fenomény opravdu nadsmyslovými bytostmi nebo autohypnotickými produkty fantasie. Na materiálu, který je dosud k dispozici, se ukáže, jestli jsou zjevy buď výsledkem nanejvýš komplikovaného výtvoru bdělé sugesce stejně jako nevědomého mediumistického oddělení vlastního astrálního těla nebo také opravdovými, mimo nás existujícími astrálními silami. Z dosavadních znalostí o démonologii bude vyloučen mnohý omyl v teorii i praxi, a také používané pomůcky budou moci být zjednodušeny a vylepšeny na astrologicko-kabalistickém základě. Všechny pomůcky a formule uváděné v dostupných návodech k pokusům se jeví v praxi často jako balast nebo nedokonalá slátanina.
Všestranná pozorná praxe povede časem k pravé cestě, z níž bude možno správně posoudit starý tradovaný materiál ve světle skutečné psychologie. Při výzkumu démonologie ve všech jejích fázích musí vždy tvořit podstatnou část praktický pokus, protože jinak člověk teoretizuje o věcech, které nezná, a žene se do osidel mysticismu. Cílem každého badatele musí být, aby se o skutečnosti nadsmyslových jevů přesvědčil vlastními pokusy. Z výsledků vlastních pokusů se i zde člověk nejlépe naučí znát zákonité souvislosti mezi příčinou a následkem, a je pak na něm, zda vstoupí do spojení s dobrými nebo zlými silami. Kdyby se každý okultista řídil tímto pravidlem, měli bychom zdravější názory a úsudky o celém okultismu již ve vlastním táboře, a nebyla by tam tak silně zastoupena pověra, jak je tomu mnohdy v případě neznalosti souvislostí mezi příčinou a následkem. Skutečnost hypnotismu nemůže dnes už žádný vzdělanec zpochybňovat, aniž by si zadal. jak dlouho bude ještě trvat, než to i s démonologií bude tak daleko?
Velkým kamenem úrazu, přes který se mnozí badatelé nemohou přenést, je postoj dnešní katolické církve vůči démonologii. Na jedné straně existenci nižších i vyšších duchovních bytostí uznává, na druhé straně se ale církev chová v duchu odpovídajícímu současnému vládnoucímu materialistickému trendu, neboť nadsmyslové fenomény naopak zase odmítá. Častěji se objevily oprávněné stížnosti, že samotní katoličtí kněží se spíše přikloní k tomu, aby někoho, kdo hledá pomoc ve zvláštní věci, zesměšnili, než aby mu byli nápomocni magií modlitby apod. Jmenovitě katolická církev vlastní bohatý materiál o všech druzích démonologie ze všech dob. V boji proti démonickým vlivům používala žehnání, která obsahují náboženské zaklínací formule pro tento účel.
V souvislosti s duchovními silami nabízí démonologie každé faustovské povaze splnění velkých i největších přání. Naproti tomu těm, kteří baží pouze po bohatství a blahobytu, plní i ta nejmenší přání na jejich účet. Zda může člověk získat všechno pozemské blaho skrze jednání a smlouvy s démony, lze těžko říci. Jisté ale je, že taková jednání a smlouvy, jestliže jsou astrálně nebo skutečně uzavřeny, skrývají v sobě pro lehkomyslného egoistu takový zdroj nebezpečí, o jakém ani nemá ponětí. Síly, které tímto způsobem přivolá, ho budou proti jeho vůli ovládat a uvrhnou ho do strašného duševního zmatku, v němž číhá šílenství a smrt.
V této oblasti by vůbec měly experimentovat pouze osoby, které jsou tělesně i duševně zcela zdravé. Ti, kteří se cítí povoláni osvětlit zde panující temnotu, se mohou pustit do práce, protože ve hře jsou problémy, jejichž konečné rozřešení je pro mnohé již dlouho potřebné.
Josef Dürr "Démonologie"