Prokletý diamant Naděje

• Proslulý diamant modré barvy – velmi ojedinělý klenot, přináší neštěstí celým generacím
• Kdysi byl součástí sochy Síty, manželky Rámy (1 ze zrození boha Višnu) v posvátném chrámu v Indii, odkud jej bere francouzský obchodník s diamanty Jean-Babtiste Tavernier (1605 – 1689); dle legendy se ráno hinduističtí kněží krádež dovídají a na kámen sesílají kletbu (dle jiné verze byl kámen prokletý už ze začátku a dle další verze ho Tavernier koupil hned poté, co byl vytěžen v indickém dolu Golkonda – tady ho měl poté prodat francouzskému králi Ludvíku XIV
• Králi Ludvíku drahokam moc štěstí nepřinese, začne trpět odumíráním buněk a tkání a navíc většina jeho potomků zamře v mladém věku
• Diamant poté prochází rukama králů z rodu Bourbonů a každého z nich potká krutý osud
• Roku 1830 kámen kupuje velmi bohatý nizozemský bankéř Henry Hope (1808 – 1862) (od něj název kamenu Hope – naděje); drahokamu se velmi rychle zbavuje ve prospěch synovce lorda Francise Hopa a kletbě tak uniká
• Zato ale Francis Hope zkrachuje, opustí ho žena a od finanční pohromy ho zachrání jen prodej kamenu
• Nový kupec, francouzský makléř zešílí a spáchá sebevraždu
• Řecký obchodník Simon Montharides utrpí krátce po pořízení drahokamu děsivou nehodu – převrátí se mu kočár i se ženou a malou dcerkou a všechny je zabije
• Děsivě dopadne kletba i na dalšího majitele – zámožného mediálního magnáta Edwarda McLeana (1889 – 1941; ten klenot koupí pro svou ženu a nechá ho vsadit do náhrdelníku; po koupi se u nich začnou dít divný věci – jejich 9-letý syn umře pod koly automobilu, 25-letá dcera spáchá sebevraždu a sám Edward se ze všeho zhroutí a skončí v psychiatrické léčebně
• Kletbu prý může zrušit jen nezištné darování – roku 1958 připadá Smithovu institutu muzeí ve Washingtonu – kletba je zatím přerušena

Z vlastních zápisků; Enigma, 6/2013, Zdeněk Pospíšil