Polednice a Poledníček

• Většinou popisována jako strašidelně vyhlížející babice, která se objevila v poledním vzduchu; někdy popisována s koňskými kopyty a oděná v bílém
• Políčeno měla mít na malé děti, které odnášela pryč; pozor si na ni měli dát i sekáči, kteří si v poledne zdřímli a ženy a dívky pracující na poli
• Dospělým zpravidla nic neudělala, jen je polekala
• Někdy, když polednice chodila kolem spáče na louce, padl na spícího takový strach, že se probudil a leknutím ztratil řeč – takový až do smrti ze sebe nevydal ani hlásku – jen takové nesrozumitelné skřeky
• Popisována jako většinou zlá, většinou zaměřená na chudé a na bohaté se neodvažovala – některými autory označována jako zbabělá
• V okolí Brna se vyprávělo, že dospělým mládencům škodí polednice v den letního slunovratu, kdy jakási neznámá čarovná síla přitahovala mladíky pod Strážný Vrch – teorie o vílách
• V době svátku sv. Jana dokázala škodit ještě víc – na dálku – koho si vyhlídla, ten se jako očarovaný vypravil Pod Strážný Vrch k řece, byť by bydlel na míle daleko – tehdy se mu polednice zjevila jako pohledná dívka; pokud skončil v jejím objetí, už ho nikdy nikdo neviděl
• V některých příbězích podstrkuje (jako divoženky a další) své dítě matkám v šestinedělí a bere to jejich; poledničí dítě má mít nepřiměřenou hlavu s velkýma očima, má být celé bledé – nezdravé a divoké; dokud takové dítě žije, je v domě prosperita a blahobyt, ale pokud zemře, nastane jen bída
• Někdy se proháněla ve větru, někdy chodila protáhlým krokem, někdy kulhala; v Polsku má společníky – 7 černých psů; někde se ve sloupu prachu podoby točivého víru točíval Poledníček
• Dle povídaček starých babek Poledníček vše rozláme, zkroutí a roznese; s lidmi se točí v rychlém kole, že dech nemohou popadnout
• Někdy bral Poledníček podobu malého klučíka, pohledného, oblečeného do dlouhé bílé košile; vycházel z lesa a pokřikoval na lidi pracující na poli – většinou je takto volala svými jmény; kdyby mu někdo odpověděl či na něho něco hejhulal, poledníček by se proměnil v bludný kořen, opovážlivec by jej překročil  a jedinec by v lese zabloudil
• Ze sbírek Františka Bartoše se také ví, že Polednici se někdy říkalo „bába“, protože každý, kdo se jí nepoklonil, bila holí či berlou přes nohy; taky je teorie o tom, že Polednice žijí ve vodě, a proto by se v poledne nikdo neměl koupat, jinak ho Polednice utopí; Pokud se v poledne nikdo nekoupá, vychází na břeh
• Někdy se taky říká, že dává hádanky či otázky, stejně jako antická Sfinx a ten kdo je neuhádne, toho ztýrá
• Některé prameny uvádí, že trestá lidi, které v poledne zastihne v práci (většinou na poli), protože je to hodina, kdy má člověk odpočívat a jíst – koho přistihne, toho přinutí celou hodinu s ní mluvit o jedné věci a běda tomu, kdo to nesvede

Z vlastních zápisků; Tajemné bytosti mezi námi, Pavel Toufar, 2009, 2010, nakladatelství Moravská Bastei MOBA