Kuřim – čertovy obrázky

• Jeden z Kuřimských pánů byl vášnivý karbaník; jezdívali za ním 2 přátelé, oba náruživí hráči a vždy se zdrželi několik dní
• Jakmile vzali karty do ruky, okolní svět přestal existovat, nevnímali čas, nevšímali si střídání dní a nocí
• Když na karty přestali vidět, zapálili voskovice a v jejich mihotavém světle hráli do kuropění
• V sázce byly vždy vysoké peníze; pravidelní hostí byli zkušení hráči a pán se jim nemohl rovnat; čím víc hostitel prohrával, tím víc sázel nesmyslně vysoko, aby ztracené peníze získal zpátky, ale štěstí neměl
• Pánova žena si uvědomovala, že se brzy mohou ocitnout na mizině a zpočátku to mužovi vyčítala, zkusila i slzy, ale pán byl jako slepý a hluchý
• Hrál a hrál a vždy prohrával; když mu došly peníze, přihazoval koně, statky, dvory, poddanské usedlosti i celé vesnice
• Jednou paní ráno zastihla trojici v plné hře a bezmocně vykřikla „Tak si klidně hrajte třeba až navěky“ a práskla dveřmi
• Země se tedy otevřela a karbaníky pohltila; dodnes je na zámku slyšet šustění karet dopadajících na stůl; někdy jsou tu slyšet i hlasy hráčů, neustále navyšující sázky

Z vlastních zápisků; Za strašidly na hrady a zámky III, Ikar, Vladimír Soukup a Petr David, 2012