Čertův stolek

• U tehdejšího hradu Sokolov; prudké stěny kolmého řečiště říčky Doubravky
• V tomto místě ležely všude vodou omývané kameny; nad řečištěm je plochý velký kámen, který tu drží skoro jako silou vůle
• Dle pověstí na něm jídával čert; nedaleko tu dávno bydlel zbožný poustevník, který v modlitbách trávil i celé dni a noci
• Vždy zachovával dané posty a ještě si k tomu nabíral své vlastní – to hlavně mrzelo čerta, protože by velmi rád svedl poustevníka ke hříchu
• Kdykoliv byl poustevník oslaben půstem, předkládal mu nejrůznější pokrmy a lahůdky, a aby mu dodal chuti, sám se posadil ke stolu, jedl s rozkoší a mlaskal
• Celý rok ho pokoušel; pak přišla doba Velikonoc a čert věděl, že se poustevník postí od Květné neděle do Božího hodu
• V té době mu předkládal nejrůznější pokrmy, chutné a vonné, vzácné nápoje a hodoval tak labužnicky, že poustevník musel sebrat všechny síly, aby odolal
• Na Zelený čtvrtek šel právě k správě Boží a svatému přijímání; ve zpovědi si ztěžoval na čerta a ďábelská pokušení
• Zpovídající farář slíbil, že ho čerta zbaví; když na Bílou Sobotu spálil vonné oleje (pálení Jidáše), sebral posvátný uhel a v místě, kde sedával čert, udělal 3 křížky
• Čert poustevníka ještě více lákal, sedl si na kříže a vyletěl do vzduchu se řvaním; všude páchla síra a poustevník odolal (jestli se spasil a vystoupil na nebesa, není známo)

Z vlastních zápisků; Ze života českých poustevníků, V.V.Tomek, Volvox Globator, 2007