Knihy
ALMAGEST - název arabského překladu spisu Tetrabiblos od Claudia Ptolemaia
ARCHEOMETR - dílo francouzského hermetika Saint - Yvese d´Alveydry s podtitulem "Klíč k veškerým náboženstvím a vědám starověku - syntetická reforma všech současných umění"; začalo vycházet až posmrtně (zemřel roku 1909) roku 1910 v časopise La Gnose, souborně až roku 1912; shrnuje nauku o okultních korespondencích a všechny poznatky o okultismu o "viditelné i neviditelné" přírodě
B
BAHIR - "Sefer Bahir" (Kniha lesku); kabal. dílo; 1 stol.n.l.; pravděp. autorem byl Isaac Slepý z franc. Nimes; obsah je velmi temný a těžko pochopitelný i pro skutečné znalce kabaly; obsahuje výklad některých pasáží z Bible a vůbec poprvé se tu mluví o sefirách; hlavním tématem knihy je pojednání o sefirotském stromu
BARDO THEDOL - "bardo thödol"; tibetská kniha mrtvých; mahájánový buddhistický text z 8 stol.; vychází ze starší ústní tradice, popisující posmrtné stavy; tyto znalosti pocházejí od lámů, kteří si vybavili své smrti v předešlých inkarnacích; text předčítaný umírajícím a mrtvým se je snaží přesvědčit o tom, že nesní, ale je skutečně mrtvý; musí rozeznat hlavní symptomy smrti, které jsou nazvány takto:
Země se noří do vody
Voda se noří do ohně
Oheň se noří do vzduchu
umírající se má snažit zůstat při vědomí, oprostit se od strachu ze smrti a myslet na lásku a slitování; při umírání opouští tělo skrze "Brahmanskou štěrbinu" vrcholkem hlavy; vědomí by během přechodu do éterického těla "bardo" nemělo být přerušeno; období bardové existence je stanoveno na 49 dnů mezi smrtí a znovuzrozením; účelem celého textu je vysvětlit umírajícímu nebo zemřelému, aby bylo jeho duši umožněno nabýt božské podstaty, kt. ztratila či zapomněla při předešlém zrození a uniknout tak navždy ze světa iluzí - Maji
BESTIÁŘ - lat. bestiarium; sbírka vyobrazení různých mytolog. tvorů; především oblíbeny ve středověku; vycházely především z legend obsažených ve spisu ant. Physiologus;
BHAGAVADGÍTA - posvátná epická hinduistická báseň; "Zpěv Vznešeného"; součást (6. kniha) hrdinského eposu Mahábhárata; 2 stol.nl.; jeho ústřední postavou je Krišna, dle jehož učení je nejlepší cestou k Bohu a jeho poznání upřímná láska k němu; v bhag. je nejvyšším bohem Višnu; zapůsobil na mnoho ezot. a mystiků
BIBLE - z řec. slova Biblion (papírový svitek); mn. č. bibilia; posvátný soubor křesť. knih; "Kniha knih"; je chápána jako svědectví o božím zjevení, o zkušenostech člověka s Bohem; dle církevního učení byl biblický text zaznamenán prostřednictvím vnuknutí Ducha svatého; dle církve neomylná; Starý zákon církev převzala z judaismu - soubor posv. knih Tanach a Nový zákon je čistě křesťanský; Starý zákon byl sepsán hebrejsky (některé pasáže aramejsky), ale Nový zákon byl sepsán výhradně řecky
C
CLAVICULUM - lat. "klíček"; označovaly se tak nejrůznější čarod. knihy; nejznámější jsou "Klíčky Šalamounovy"
CORPUS HERMETICUM - soubor hermetických spisů, připisovaných Hermovi Trismegistovi; jejich společný původ je nejasný; obsahuje 17 částí, z nichž 14 tvoří spis "Pastýř" (Poimandres), dále "Zasvěcovací rozmluva" (Asklépios), "Sova světa" (Kóré kosmón) a fragmenty "Hermes svému synovi Tatovi; Eliphas Lévi považoval za nejvýznamnější svazek z hlediska herm. Sovu světa
D
DZYAN - údajný název tajné knihy, pojednávající o vzniku světa, člověka; dle H.P.Blavatské ji sepsali tibetští mniši patřící k tajným mistrům; z této knihy vycházela při tvorbě díla "Tajné učení"; existence knihy nebyla nikdy dokázána
E
EDDA - sbírka staroislandských mytol. a hrdins. písní; pod tímto názvem jsou 2 knihy - starší pochází od Snorri Sturlusona a jedná se vlastně o jakousi učebnici básnického umění a pochází z období kolem roku 1225; ve druhé knize jsou básně, popisující severskou mytologii a náb.; patří k nejvýznamnějším památkám germánské poezie raného středověku
ENCHIRIDION - řecky příručka; v magii je známá kniha zaříkání a ochranných modliteb Enchiridion papeže Lva III, která poprvé vyšla roku 1560; s historií papeže Lva III (8-9. stol.) nemělo nic společného
EQUINOX, THE - periodicky vycházející řada spisů; vydávaná A. Crowleym; vycházela 2x ročně; známe 3 řady Equinoxu, z nichž třetí je neúplná - Crowleymu se nepodařilo ji do svého konce dokončit
F
FAMA FRATERNITATIS - lat. pověst o bratrstvu; název knihy, jejímž autorem je Johann Valentin Andreae; poprvé vyšla roku 1615; popisuje život Christiana Rosenkreutze a vznik Bratrstva růžového kříže - rosenkruciánů; ovlivnila mnoho učenců své doby a stala se i jakousi učebnicí rosenkruciánství
FORMICARIUM - 1 z prvních magických knih - grimoárů; autorem je dominikán Johannes Nyder; poprvé vyšla tiskem roku 1480; z Nyderovy knihy čerpala celá řada dalších autorů
G
GRIMOIRE - též grimoár; z franc. "Grammaire" (mluvnice); souhrnně jsou tak označovány všechny čarodějné a magické knihy, hojně opisovány a rozšiřovány zejména během středověku
H
HENOCHOVA KNIHA - autorem má být Henoch; ezot. kniha; dle některých teorií ztotožněn (autor) s Hermem Trismegistem; původ knihy je nejasný; neví se ani, jakým písmem byla psána; obsah má pojednávat o pádu andělů, zrození démonů, různá proroctví či líčení posledního soudu
HEPTAMERON - řec. "sedm knih"; kniha o magii; údajně od itals. hermetika Petra de Abana, která měla poprvé vyjít v Benátkách 1496; později dílo pojímáno do Agrippových spisů; obsahuje příručky praktické magie, zabývající se zaklínáním duchů a andělů atd....
CH
I
I-ŤING - též i I-Ging; v čínštině znamená "Kniha Proměn"; 1 z nejslavnějších lidského rodu; stáří se odhaduje na 3000 let; je určitou formou divinace, kdy pomocí zapisování hodů mincemi (rub-líc) či skládání dřívek (sudá-lichá) získáváme čáry, které vždy po 6 tvoří hexagram; kniha proměn se skládá ze 2 oddílů - základního textu a komentářů; základní text se váže k hexagramům, trigramům a čarám, tedy k formám, které tvoří symbolický základ celého systému a celé knihy; základní text je tedy výkladem 64 jmen 64 hexagramů a 8 jmen trigramů; komentáře neboli "Deset křídel" představují podstatný posun a rozšíření smyslu tím, že se od jednotlivých hexagramových znameních a jejich výkladu obracejí k jejich struktuře a vyjadřují jejich vnitřní a vnější vztahy jako zvláštní symbolickou formu světa a pohybování se v něm; každý hexagram tvoří kombinace 6 základních čar; tyto základní čáry jsou:
- plná - jangová - symboluje vše nebeské, aktivní, kladné, mužské, světlé, tvrdé, sluneční
- přerušovaná - jinová - symbolizuje vše zemské, pasivní, záporné, ženské, temné, vlhké, měsíční
J
K
KÁMASÚTRA - aneb poučení o rozkoši; 1 ze zákl. textů staroindického písemnictví; cca ze začátku n.l.; autorem je Vátsjájana; kniha, která se dávala manželům jako svatební dar, neboť jsou v ní popisovány informace o sexu a popisy různých poloh při pohlavním styku; do Evropy se dostala v době anglické nadvlády v Indii; nejprve byla pokládána jako pornografická, ale s postupem času její obliba vzrostla
KLADIVO NA ČARODĚJNICE - viz Malleus Maleficarum
KLÍČKY ŠALAMOUNOVY - Claviculum
KNIHA MRTVÝCH - Bardo Thedol
KNIHA PROMĚN - I-Ťing
KNIHA STÍNŮ - Book of Shadows; kniha zaříkadel, kouzel, s popisy rituálů; slouží k zapisování kouzel, magických operací, zaříkadel atd..; po smrti majitele se radí knihu zničit, ale jsou i generační; existují mnohá vydání této knihy, kde je patrný vliv A. Crowleyho, ale každá čarodějka volí založení své vlastní (pozn. tu moji jsem vyráběla kdysi dávno a je už skoro plná; je pravda, že jsem na ni trochu zapomněla)
KOÁN - z japonského zen-buddhismu; přeložit jej lze jako "věc veřejná"; učitel dává svému žáku koán, nad němž má meditovat; koán nelze z hledisky logiky pochopit ani vyložit (jde vždy o nějaký rozpoluplný příběh či otázku); je účelem meditace překonání racionality a rozumu a konečné dospění k satori (osvícení); zenová literatura zná 1700 koánů
KORÁN - výraz pravděpodobně z arabského výrazu pro čtení; svatá kniha Islámu; má obsahovat doslovné zjevení Mohamedovi - ten tvrdil, že "súry" (kapitoly) mu byly nadiktovány archandělem Gabrielem; do podoby, jak je dnes, měla být sestavena až po Mohamedově smrti; je psána arabsky ve verších; tvoří jej 114 súr, které mají 6236 veršů (áj); nemá souvislý příběh; jde o věroučná, společenská a i právní pravidla, zaznamenaná proroctví; základní pokyny a poučky Islámu jsou pro muslimy závazné a neporušitelné; Islám zapovídá jakékoliv upravování koránu včetně překladů; ne každý muslim umí číst a tak část zná obsah Koránu jen zprostředkovaně, kdy přejímá interpretaci od "imáma" (předříkač modliteb, u Šíitů duchovního), jenž je s Koránem seznamuje
KYBALION - řecké pojmenování hermetického spisu, jenž shrnuje podstatu hermetického učení do 10 principů; vznikl s největší pravděpodobností až v 19 či 20 století n.l.; autor(ři) není znám
L
LEMEGETON - čarod. kniha; pochází ze středověku; teorie o vzniku v 17 století; obsahuje návody na zaříkání démonů a formule pro provádění negativních kouzel; pokládána za příručku černé magie
M
MAGICKÉ KNIHY - jedná se samozřejmě o knihy s poznatky mága, pro mága atd.; dříve většinou sloužila mágovi na poznámky, postupy a nesměl ji nikomu ukazovat; byla opatřena obrazem a pečetěmi ducha s nímž mág nejčastěji vstupoval do kontaktu a musela být magicky posvěcena; listy magické knihy byly většinou zhotovovány výlučně z ručního papíru a vázána v pergamenu; obdobou magické knihy je kniha stínů v čarodějnictví
MÁHÁBHÁRATA - staroindický hrdinný epos; 1 z nejvýznamnějších liter. památek starověku; pojednává o boji mezi král. na území Indie, k nimž došlo mezi lety 1500 př.n.l.; psán v sanskrtu; rozsahem je 15x delší než Bible; představuje jakousi encyklopedii mýtů, folkloru a duchovní tradice tehdejší Indie
MALLEUS MALEFICARUM - lat. název knihy Kladivo na čarodějnice; autorství je připisováno něm. dominikánským mnichům Heinrichu Kramerovi a Jacobu Sprengerovi; napsána pravděpodobně roku 1485 a vydána byla o rok později; teologický výklad nečistých, nadpřirozených sil, zejména pak fenoménu čarodějnictví; v knize najdeme jak tehdejší představy o čarodějnictví, tak i zdokumentované případy a návody, jak postupovat při pronásledování čarodějnice; dá se tedy říci, že jde o jakousi rukověť inkvizitora či světského soudce, zabývajícího se čarodějnictvím a jeho potíráním; neobsahuje oficiální učení církve, ani nejde o příručku, která by byla církví doporučována; církev tento spis roku 1490 veřejně odmítla; přesto se kniha stala postupem času velmi populární a dočkala se mnoha vydání; (pozn. verzí, jak to s knihou bylo je vícero, ale obecně se bere, že ze začátku moc nebyla brána, ale postupem času se stala součástí honů... kdo ví)
MEMFIDSKÁ DESKA - označuje se tak nápis, který je údajně vytesaný ve skále poblíž města Memfis (Menofer); je psán řecky, koptským písmem; pochází z doby řecké kolonizace Egypta; někdy ztotožňován se smaragdovou deskou, někdy udávaný jako 2 různé
Nebe nahoře, nebe dole,
hvězdy nahoře, hvězdy dole,
to, co je nahoře, je také dole,
kdo toto ví, mnoho našel.
MERISŮV PAPYRUS - staroeg. lit. památka; pochází cca z 6 stol.n.l.; text obsahuje základní prvky sexuální magie a popisy některých falických kultů
MONAS HIEROGLYFA - 1 z nejznámějších děl anglického renesančního mága Johna Deeho; v latině vyšla poprvé roku 1564; podstatou jeho díla je pokus o vyjádření základního hermetického tajemství - tajemství duchovního vývoje člověka - pomocí jediného hieroglyfického zobrazení; v tomto obrazci lze najít hned několik prvků - astrologické symboly slunce a měsíce, znamení Berana a kříže, symbolizující 4 živly; existuje několik možných výkladů, ale na úplné odhalení se čeká
MUTUS LIBER - lat. "němá kniha"; seznam obrazů alch. alegorie; vydaná roku 1677; autorem byl holandský lékař a chemik Jacobus Tollius; dnes považována za 1 z hlavních pramenů pro studium alchymie a hermetismu
N
NOVÝ ZÁKON - soubor 27 knih, které tvoří druhou část Bible; jsou psány řecky; Nový zákon je především svědectvím o životě, smrti a učení Ježíše Krista
O
P
PHYSIOLOGUS - označuje se tak antická sbírka pověstí, zejména mytologických zvířat; obsahuje i pojednání o magickém symbolismu a pojetí přírody; v novověku většinou vychází její zkrácená podoba - bestiář
PICATRIX - též i Picatris; nejstarší magická kniha západní kultury; poprvé vyšla 1256 ve Španělsku; původ je arabsko-řecký; šlo o latinský překlad arabské čarodějné knihy z 11 století; byla dosti rozšířenou knihou středověku; čerpali z ní i Agrippa a Paracelsus, který měl její části použít ve svém díle "Základy magie" (Archidoxa magica), 1572;
Knihy
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.