Stigmata, krvácející sochy a obrazy.. v bodech
05.06.2013 19:27
- Stigmata se objevují již v antice jako vypálená znamení zločinců a otroků; v Bibli se mluví o „Kainově znamení“, které označuje Kaina jako již Bohem potrestaného a vyhoštěného z lidské společnosti
- Většinou se objevují u věřících křesťanů
- Symbol Kristových ran:
- Rány na rukou (přibití hřeby)
- Rány na nohou (přibití hřeby)
- Rány na zádech (bičování)
- Rány na žebrech (bodnutí kopím osudu)
- Rány na hlavě (trnová koruna)
- Mezi další rány se (ne)počítá stopy po karabáči a ohnutá záda (nošení kříže)
- Paradox mezi vědci a věřícími:
- Většinou na rukách se objevují v oblasti dlaní
- Ukřižování za dlaně nesouhlasí s římskou technikou ukřižování – ti přibíjeli za zápěstí, ne dlaně (váha těla by přibití za dlaně neudržela a maso by se roztrhlo)
- Teorie o přivázání rukách či těla lany a přibití za dlaně
- No, ti se nikdy neshodnou…
- Opravdová stigmata se prý liší od normálních, občas se objevujících; prýští z nich tepenná krev bez známek nemoci; objevují se náhle; způsobují bolest a celá léta se nemusí hojit
- Známé jsou i „sezónní“ stigmata, objevující se hlavně na svátky spojené s křesťanstvím.. velikonoce, nejčastěji pak Velký Pátek či z různých zemích se opakující lokální svátky svatých
- Možné vysvětlení zní u fanatismu, hysterie, kožních alergií spojené s psychózou (psychogenní purpura)
- Italka Gemma Galgani (1878 – 1903); v roce 1901 se modlí před velkým krucifixem – vize Ježíšova ukřižování; macecha ji najde zakrvácenou se stigmaty; až do její smrti se jí objevují každý čtvrtek; nejdříve se v mase udělá díra a krev a pak praskne kůže; rány na obouch rukách a zádech; rány jsou hluboké a v pátek se zavírají; v neděli zbyde jen jizva; každý týden se objevují i jinde na těle; svatořečená
- Nejslavnější je Tereza Neumann (1898 – 1962); něm. Vesnička Konnersreucht (?); chudá rodina pracující podřadné práce; roku 1926 má vidění; předtím ji sklátí záhadná nemoc a když zdravotní potíže ustoupí, objeví se stigmata; dalších 23 let se jí každý pátek valí krev z rukou, nohou, boku, čela i z očí; pokaždé ztrácí až půl litru krve a 3kg na hmotnosti; pod stálou lékařskou kontrolou; extáze i bezvědomí; lékaři popisují rány jako od hřebů; spisovatel Johannes Steiner 5 let po její smrti vydává její životopis (r. 1967) a tvrdí, že posledních 35 let do sebe nedostala nic než hostii či víno, což potvrdí i lékaři; po roce 1930 už Tereza ze sebe nic nevylučuje a její střevní systém degeneruje; přes své stavy je aktivní; občas má extáze a vidiny spalující do smrti
- Amer. Cloretta Robinson (1962); roku 1972 se u ní projevují stigmata na Velikonoce; roku 1974 je podrobena lékařskému psychiatrickému vyšetření (2 lékaři – časopis Generall Psychiatry); popisují jak pod mikroskopem viděli prýštit z její hnědé ruky kapky krve – žádný racionální důvod; pak se již neobjevují; 1. Nositelka stigmat mezi nekatolíky
- 1. Stigmatik byl sv. František z Assissi (1181 či 1182 – 1226); roku 1224
- Teorie o prvních stigmaticích u 2 angličanů o 2 roky dříve než František; ti jsou ale vzápětí označeni za kouzelníky a upáleni na hranici
- Podvodné stigmata u Maria z Oignes (1177 – 1213)
- Italky Kateřina Sienská (úm. 1380); Kateřina Janovská (úm.1495); Kateřina z Ricci (úm.1590); holanďanka Gertruda z Oosten (úm.1358)
- Legenda o svatém Františku říká, že mu z ran čouhaly hřeby, že nemohl ani chodit (ruce i nohy), proto, když umírá v italském Porciunkali, „vítá Paní smrt“
- Otec Pio Forgione (1887 – 1968) od roku 1910 pociťuje bolest na 5 místech; mokvající okrouhlé rány se mění do stigmat; klášter San Giovanne de Rotondo; velká bolest
Krvácející sochy a obrazy:
- Říká se, že plačící a krvácejí madony mohou uzdravovat
- Sochy a obrazy mohou potit i vonný olej, slanné či krvavé slzy
- Nejčastější je krvácení o vyobrazeních Panny Marie, méně pak Ježíše Krista
- Některé plačící sochy a madony považovány za zázrak; oficiální církevní je však jen 1 případ, plačící Madona ze Syrakus
- I židé, muslimové či buddhisté uctívají slzící sochy a obrazy
- Pravoslavná církev má podobné množství plačících soch a obrazů – nejčastěji v Řecku a Rusku
- Pláč je v mnoha případech barva, jindy je však poznat i krevní skupina
- Malá modro – bílá soška (porcelán, 15cm) začne plakat krvavé slzy 14.11.1992; majitelka Olga Rodriguez v Santiagu de Chille; její dům se stává poutním místem; dle laboratorních testů jde o pravou krev; úřad koronera potvrdil krevní skupinu 0; slzela pravidelně, zvláště pak v přítomnosti dětí
- Pravoslavný kostel; Džibutsko – Bělorusko; obraz Ježíše v bílém rouchu s nohou venku, která krvácí; slzy stékají k rámu
- Anglický pastor Alan (Arnes?) měl jet konat mši do Mexika; s sebou si vzal i krucifix; po odříkání růžence se z ran okolo trnové koruny na Ježíšově hlavě začnou objevovat kapičky krve
- Severoitalská vesnice Re; 29.4.1494; Giovanni Zucono, opilý a rozzlobený hodí po sošce Panny Marie vyobrazené na přední straně zdejšího kostela sv. Mauricia(?) kamenem; ta začne z utržené rány krvácet; krev nepřestává téct po 18 dní; místní se pak snaží získat aspoň kapičku krve; místní kněz naplní krví celou lahvičku, která leží v kostele dodnes; prý pak dokáže uzdravovat nemocné; malíři dělají kopie; 1 z kopií si z Re do Klatov přináší jako své dědictví kominík Bartoloměj Rizzolti
- Po smrti Rizzoltiho obraz připadne jejich adoptivní dceři Anně a jejímu muži Ondřejovi Hiršpergerovi; v jejich domě se 8.7.1685 začne obraz krvácet přesně v místech jako u originálního obrazu z Re; mnoho svědectví včetně Pavla Fialy z Klatov; zapsáno v Historii Klatovské z roku 1699 od Jana Floriána Hammerschmida; sousedé zděšeni; páter Vojtěch Stodlar nechá obraz odnést do kostela Narození Panny Marie a zde jej zkoumají kněží; žádný podvod;
- U stejného obrazu jsou i jiná svědectví o mrkání či změně barvy kůže na růžovou, pak červenou a zase zpět; roku 1985 rozbor krevních vzorků – skupina AB
- Syrakusy; obraz jako svatební dar; Antonio a Angelo Jannusovi; doba po 2.svět.válce; obraz se zavěsí nad postel; žena otěhotní – těžká nemoc a dočasná slepota; obraz začne plakat a slzy dopadají na ženinu hlavu; žena se uzdraví a porodí zdravého syna
- Krvavé hostie – tělo páně; 8.12 1991; Venezuelská Fince Betanii
Zázračné slzy:
- 3.5.2003; městečko Alberobello, oblast Puglia, Itálie
- Italský páter Pietro Maria (?) Chiriattim
- Kolem 6-té hodiny si šel do pokoje pro léky a všimnul si, že nad klekátkem je na obrazu Panny Marie u očí skvrnka. Jelikož dobře neviděl, šel si sáhnout a obraz byl mokrý. Spolubratři souhlasili, že krvácí krev
- 27.5.2004 začne krvácet i druhý obraz Ježíše Krista; z čela po tvářích a bradě
- Odebrány vzorky; foto a video a farář posílá vzorky z obou obrazů do laboratoře
- Testováno specialisty z prestižní Laboratoře genetiky (zabývá se analýzou genetického materiálu) na italské Bolognské universitě
- Jedná se o mužskou krevní skupinu AB s dosud nevídanou genetickou konfigurací chromozomu Y
- Dle vědců by tento člověk s touto krví neměl žádné předky ani potomky; druhý takový podobný chromozom nebyl dosud spatřen
- Zpráva uvádí: „Tato krev je tak jedinečná, že je nutnu ji pokládat takřka za neopakovatelnou.“
- Dle odborníků je pravděpodobnost výskytu takové krve 1 ku 200 miliardám
Z vlastních zápisků; zdrojem je časopis Enigma 2008 a fan stránka o Stigmatech, která již není funkční