Rýblcoul

• Znám i pod jménem Krakonoš; duch hor; zpočátku brán jako démon větru, později jako obr i jako skřítek
• Rýblcoul – Librcoul – Rübezahl – od Rübe (řepa) a zahlen (počítat) – v mnoha pověstech platí řepou
• Kněz Havel Žalanský o něm říkal, že se přidával k lidem na cestě a sváděl je z cesty
• Dle B. Balbína roku 1679 šlo o sedavé strašidlo v lidské podobě na Sněžce; nohy mu visely přes okraj srázně stěny a kterými klátil sem a tam; jednotvárně křičí – tady vyfasoval jméno Ribenzall
• V této verzi se má zjevovat i ve formě mnicha, horníka, myslivce, starce, divokého koně, žáby, kohouta, havrana
• Rád se přidává k poutníkům a poučuje je o tajích horské přírody; nerad slyší jméno Ribenzall a další, sám se nazývá „Strážce pokladu“
• Kdo ho urazí, uvidí ho ve strašlivé démoní formě; ovládá živly a když se zlobí pouští blesky, krupobití, sníh či liják
• V některých textech se mluví o obětinách – muži mu obětovaly černé kohouty a ženy černé slepice – aby nepouštěl povodně a nepustošil tak pole – takové poutníky bylo možné potkat i kolem roku 1814 a zůstali 3 dny
• Jméno Krakonoš vyfasoval až v 19 století; znám i jako Pán z Hory, Pan Jan z Hory, Pan Johanes, Januš

Z vlastních zápisků; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, Albert Marenčin, Paseka, 1991