Nekromancie

• Při rituálech pro navrácení mrtvého jsou prý nejlepší kuřidla; nejlepší materializace z dýmu
• Zmínky o nekromancii jsou ve všech kulturách (egypt, hebrejci..)
• Egypťané – obřad „Otevírání úst“; privilegovaný kněz Osirise; rituály jsou dobře skryté
• Bible – starý zákon; kniha Samuelova; král Saul žádá čarodějnici endorskou, aby vyvolala stín Samuela
• Kabalisté – mají praktikovat nekromancii přímo na hrobě osoby, se kterou se chtějí spojit
• „Šalamoun pronikl až pod klenbu nebeskou a tam poznal tajemství i mocná slova tvořící všechnu moc Boha strašlivého a uctívaného. Jeho mocný duch pochopil podstatu skrytých tajemství, jichž užíval veliký Bůh, a poučil nás o vlivu hvězd a uskupení planet i o způsobu, jak vyvolat všechny druhy duchů zaklínáním.“
• Oživování lze vystopovat až v dávnověku
• Nekromancie i jako způsob věštění pomocí vyvolávání duchů mrtvých byla popsána i starověkýma autorama – např. u římského básníka Publia Ovidia Nasa (43 př.n.l. – 17 n.l.) či u Homéra
• V obou se později přidávají i snahy o zhmotnění duchů a používání těl zesnulých – brzy je nekromancie spojována se šamanismem a pohanskými kulty
• Nekromancie je často spojována se satanismem; někdy se ukáže, že nějaký nekromant uzavřel smlouvu s ďáblem o navýšení magické moci
• Běžný nekromant nemá božstvo ani jeho opak – věří pouze ve smrt a jeho kult
• I jako jiná magická odvětví se rodí z x- letého studia a získávání vnitřní jistoty – nemusí být vždy morbidní
• 1 z příruček nabádá, aby praktikant využíval k inspiraci patřičnou atmosféru (katedrály, blízko pohřebišť…)
• Hledání symbolů – inspirace pro nekromanty i umělce
• Nekromant má počítat s omezeními: „Důležitá je práce s opozity, Dá – li se nekromancie celkově považovat jako protiklad k běžnému životu, pak je to zapříčeněno tím, že se jejím následovníkům podařilo úspěšným využitím dualistické magie získat zpodobnění svých vnitřních protihodnot a efektivně s nimi pracovat.“ – server necrosphere
• Pověry kolem svěcené vody – nekromant využije pověry a svěcenou vodu si opatřuje
• Údajně může nekromant načerpat síly pro své rituály na místech označované jako seanční (temné seance s nebožtíky)
• Na Velhartickém hřbitově mělo dojít k silnému a úspěšnému nekromantnímu rituálu, ale zopační – mrtvý sem údajně odnáší svou milou dívku z vísky; v místě kde ji přehodí přes zeď stojí pokroucená třešeň; dodnes je vidět kde k rituálu došlo
• Samotný obřad byl možná přerušen jinou přítomnou silou, která na místě způsobí, že děvče stále osciluje mezi dvěma světy – důkazem má být dívčí tvář na fasádě kostela na hřbitově – x nátěrů, ale tvář se vrací
• Velhartický příběh je prý podobný Erbenovu příběhu „svatební košile“ z legendární sbírky „Kytice“ od Karla Jaromíra Erbena (1811 – 1870); Erben měl údajně ovládat základy nekromancie; měl znát, jak otevřít bránu jinam a magicko – evokačně – nekromantí praktiky (př. Zhmotnění elementála)
• Nekromantní rituál má mít na svědomí i Edward Kelley a John Dee
• Mezi nepříznivce naopak patří Leonardo DaVinci: „Lidské názory mají tendenci býti pošetilými. Je nanejvýš bláznivé pomýšlet si na prostinké oživení ducha nebožtíků. Ještě navíc způsobem tak jednoduchým a přirozeným, jakým jen alchymie činí sama sebe výjimečnou. Nekromancie schází z cesty, pokud má poskytnout možnost převtělení zemřelého do člověka či zvířete.“
• Za popularitu oboru může i Howard Phillips Lovecraft (1890 – 1937); dílo necronomicon; působí věrohodně a postavy většinou končí šílenstvím

9 nekromantických doporučení od Carla Kiesewettera:

• Německý okultista; 1854 – 1895

1. Zdržet se před operací všech prudkých vášní
2. Vyvarovat se po tu dobu opilosti
3. Nestýkat se s mnoha lidmi
4. Vyhýbat se místnostem, v nichž prodlévají ženy
5. Číst denně o pomíjivosti života
6. Denně myslet na osobu, která se má zjevit a věnovat jí své modlitby
7. Poslední den před operací jíst pouze v poledne a zůstat celý den sám
8. Uvědomit si, že nekromant nechce ducha spatřit z nějakého nečistého úmyslu; nýbrž z důvodu žádání o pomoc při osvětlení skutečností
9. Je zakázáno evokovat osoby, které nekromant sám připravil o život, které byli jeho nepřáteli a ptát se na osobní věci

Z vlastních zápisků; zdrojem je časopis Enigma