Mrtvé děti pozicováni a fotografováni jako živé

• Jde o naaranžování mrtvého tak, aby budil dojem živého; tyto scény jsou pak fotografovány
• Velký zájem o praktiky bylo na přelomu 19 a 20 století, zejména oblíbená byla v USA
• Služba se nabízela ve stovkách fotosalonů především pro rodiče zesnulých dětí – prý pro lepší vyrovnání se zármutkem
• Řada fotek přinesla takovýmto majitelům smůlu, tragické události, ztrátu rozumu či smrt dalšího člena rodiny
• Obliba těchto fotek se poté přenesla i do Evropy a Asie a vše přetnula jen světová válka
• V zapadlých oblastech Číny a Ruska se s tímto způsobem fotografování můžeme setkat i dnes, ale fotky jsou většinou umisťovány na hřbitov či do kostela

Přepůlená nevěsta:

• 18-letá Ann Davidsonová z Brooklynu
• Byla krásná a mladá, na jaře 1919 se seznámila s chlapcem snů a chtěli se vzít
• Krátce před svatbou procházela přes koleje a nevšimla si vlaku; kola vozu ji strhla pod sebe a rozpůlila; na místě byla mrtvá
• Rodina dívky si ale přála mít na zesnulou dceru vzpomínku a oslovila profesionálního fotografa, který jim nabídl tehdy módní hit – aranžování mrtvého do podoby živého
• Umělec použil torzo mrtvé, které ustrojil do bílých šatů a k rukám jí položil kytici bílých růží; seděla u stolu a vypadala, jako že sní; tělo podepřel, takže vznikla iluze, že sedí
• Fotka byla pověšena na zdi, aby jim dceru připomínala, ale paní Davidsonová musela brzy vyhledat – byla hospitalizována v psychiatrické léčebně, protože neustále tvrdila, že její dcera je naživu a bude se brzy vdávat – že má svatební šaty a kytici a nechala se v nich fotografovat
• Po matce začal mít obtíže i otec a i on musel vyhledat pomoc
• Odborník mu poradil, aby z bytu odstranil onu fotografii a byl klid

Tragická lež:

• Malá Marie Rawlesová z městečka Klayndonu při smrti měla 4 roky; zemřela roku 1898 na akutní zápal plic
• Rodiče byli zdrceni smrtí své dcery a zároveň se i báli o zdraví její babičky Heglendové, která na tom nebyla dobře, a do smrti jí moc nezbývalo
• Jejím pokladem byla právě zemřelá vnučka Marie, které posílala dárky a kterou ještě před smrtí chtěla vidět
• Rodiče se báli, že zpráva o smrti vnučky by jí mohla přivodit smrt, a tak využili služeb profesionální agentury k vyfocení mrtvé dívenky
• Vyfotili ji, jak sedí se zavřenýma očima v křesle, obklopená panenkami a fotku babičce poslali s tím, že jí vnučka zdraví a že je v pořádku
• Poté pro dceru objednali pohřeb s tím, že babička během měsíců zemře v pokoji
• Babička ale v předvečer pohřbu dojela, kráčela v bolestech, trpěla silnou dušností a chtěla vnučku naposledy vidět
• Šokovaní rodiče jí sdělili, že přespává u kamarádky a má přijet až za několik dní; babička oznámila, že tedy počká
• Z výpovědí služebnictva se ví, že starou paní v noci probudila tíseň – vzala hořící svíčku a začala procházet dům
• V suterénu našla na stole položenou malou rakev s dívkou; když do rakve nahlédla, křikla, skácela se k zemi mrtvá a svíce jí spadla na zem
• Od svíčky chytnul dům; rodiče dívky spali ve vyšších patrech a zemřeli v plamenech; většina služebnictva se zachránila

Láska dvojčete:

• 1 z dvojčat Catherine onemocnělo a zemřelo roku 1890
• Rodiče podlehli tlaku a v 1 z dílen si nechali udělat foto – mrtvou dívenku a její živé dvojče navlékli do stejných šatů a usadili na pohovku
• Na první pohled to vypadalo, že děvče dřímá, druhá holčička měla hlavu položenou na rameni
• Na fotografii zesnulé dvojče vypadalo více živé než její živá sestra
• Fotka byla zarámovaná a pověšená na zeď; její živé dvojče Susan začaly pronásledovat utkvělé myšlenky na smrt – rodičům tvrdila, že jí sestra volá a že brzy půjde za ní
• Když fotografii chtěli sundat, dívka začala hystericky křičet, že jí chtějí vzít sestřičku a tak jí ustoupili a fotku nechali na místě
• Navíc jí museli rodiče slíbit, že pokud zemře, pohřbí ji k ní
• O 4 měsíce později se předpověď malé dívky vyplnila a zemřela na plicní onemocnění po několika dnech v horečkách
• Dívku uložili k její sestře do hrobu a vzápětí se manželé Brownovi pokusili o sebevraždu
• Sousedé je ale zachránili a manželé skončili v psychiatrickém sanatoriu

Posmrtné pronásledování:

• Rodina Davisových, Oklahoma; synové starší Cliv a mladší Steve
• Roku 1912 starší synek zemřel v necelých 3 letech a tak si rodiče objednali fotografii zemřelého
• Fotograf posadil mrtvého chlapce na houpacího koně, po stranách umístil rodiče
• Jelikož měl mrtvý chlapec už oči zesklovatělé a rodiče si přáli mít syna foceného jako živého, zavřel mu fotograf oči a barvou na víčka nakreslil zřítelnice
• Mladší Steve byl v té době kojenec a tak nebyl zapojen
• Po léta visela jejich fotka se synem na čestném místě v bytě; Steve věděl, že to byl jeho bratr, ale netušil, že v době focení nebyl bratr živý
• V jeho 6 letech mu o fotce řekli rodiče pravdu a předpokládali, že to syn vezme normálně, ale ten se snímku začal panicky bát
• Odstranění fotky nepomohlo a dítě, hrůzou bez sebe tvrdilo, že vidí mrtvé – zesnulý bratr ho měl pronásledovat ve snech; jeho tvář s namalovanýma očima viděl všude
• Steve byl odvezen do nemocnice, ale bylo to ještě horší; Steve tvrdil, že ho bratr chodí navštěvovat a volá ho k sobě
• Jedné noci personál nemocnice slyšel křik z pokoje chlapce, našly v něm otevřené okno – chlapec viděl nad postelí zesnulého bratra a tak raději vyskočil z okna a vážně se zranil
• Den nato i přes péči doktorů chlapec zemřel

Z vlastních zápisků; 2000 záhad, 1/2013, ročník 20, ing. Vladimír Červinka