Černoocí děti

• Děti od věku cca 6 – cca 16 let věku; hlavě dominují černé oči bez bělma; mluví monotónním hlasem a žádají o pomoc; spatřovány především v USA – příběhy ze 23 států; objevují se většinou ve větších městech
• Většinou se ukáží ve dvojici či větší skupince, ohlásí se zaťukáním na sklo auta či dveří domu a chtějí se dostat dovnitř; jejich hlasy nejsou dětské – jsou monotónní, drsné a chladné
• Někteří svědkové dokonce tvrdí, že děti snad ani nedýchají; vyprávějí srdceryvné příběhy o tom, jak se ztratily, že si potřebují zavolat; mají velmi bledou až nemocně vypadající pleť
• Častěji se objevují chlapci, ale někdy se objeví i dívky; jejich oblečení se liší – obvykle nosí něco černého, ale jsou zaznamenány i jedinci ve starých šatech jakoby z jiné doby; nemívají boty; bývají rozcuchané a špinavé
• Mají v sobě jakousi energii či sílu; při setkání s nimi se vám naježí vlasy
• Existují povícero teorií, jakého původu děti jsou – mimozemšťané či jejich kříženci s lidmi, démoni či upíři
• Děti se zjevují v nočních či ranních hodinách, ale byly viděny i ve dne;
• Lidé mluví o tom, že svůj strach nemohli dát najevo, protože měli pocit, že se jich síla zmocní a ovládá (či skoro ovládá); lidem se zdá, jakoby četly jejich myšlenky; nikdy se nedají jen tak odbýt
• Mnozí říkají, že při komunikaci nehýbou ústy a informace si sdělují telepaticky; po setkání s nimi se lidé cítí jako po silné hypnóze
• Někdy mají požadavky, které nedávají smysl – 1 muž našel na svém prahu sedět 2 děti v hluboké noci a když se jich ptal, co tam dělají, řekly mu „Chtěly jsme přijít včas na večeři Nezdržíme se dlouho,“
• V jejich přítomnosti nefungují některé elektronické přístroje; vytvářejí jakési silné energetické pole kolem sebe

Případy:

• 18-letá Carris Holdsworth; Lisburn, Sev. Irsko; ve 22:30 se vrací domů od přátel; blíží se k brance a zjistí, že na pozemku jsou 2 chlapci ve džínách a mikinách, ale nevěnují ji pozornost; Carris začne hledat pepřový sprej, když se 1 z nich otočí a řekne divným hlasem „Sprej nebude nutný. Chceme si jen půjčit váš telefon.“, jakoby četl její myšlenky; Carris si všimne, že jejich oči jsou zcela černé bez bělma; sebere síly, odejde, přičemž jí chlapci následují a dál monotónním hlasem říkají „Chceme si jen zavolat, aby naše matka neměla strach,“ a zavře se v domě, ovšem chlapci zaťukají na dveře „Neublížíme ti, nemáme zbraně. Pusť nás dál.“ Carris zavolá svému kamarádovi, aby k ní dojel a chlapci jak vidí přijíždět auto, mizí
• Novinář Brian Bethel roku 1988 dne 16 ledna, texaské město Albine; v noci se vrací domů a na malém parkovišti zastaví, aby se protáhl a napil se; ozve se zaklepání na okno; na parkovišti stojí 2 chlapci mezi 10 – 14 lety „Hoďte nás domů, potřebujeme peníze na kino,“; řidič přemýšlí, že by je vzal, ale když se přiblíží k okénku, všimne si, že chlapci mají černé oči; vyvolá se v něm obrovský strach a jakoby ho děti cítily o to víc žadoní; cítil jakoby ho neznámá síla nutila otevřít dveře, ale šlápl na plyn a ujel
• Americký fotograf Poppa Richards se setkal asi 40 minut před soumrakem s dívkou kolem 15 let u hřbitova McKinneytown v Cecil County v oblasti Maryland; nevšímal se jí, protože mu připadala divná; když se k ní otočil, měla celé oči černé; zkoušel ji vyfotit, ale zcela nabité baterky byly rázem vybité – totéž i s náhradním foťákem

Z vlastních zápisků; Enigma 8/2013