Čarodějnické procesy, místa sletů

24.04.2015 19:17

Bánovice nad Bebravou:

  • 28km Z od Nováků (Topolčany)
  • V září 1603 tu byla zaživa upálena jistá Zuzana Sántová, obviněná z čarodějnictví
  • Při mučení se doznala, že se natírala čarovnou mastí, stýkala s ďáblem, s nímž létala na metle, dokázala se proměnit ve zvířata, krupobitím ničila úrodu (atd..)

Bošovice:

  • 12km JZ od Slavkova u Brna
  • Na pahorku Čarodeni v Bošovicích stojí dřevěný kříž
  • Kdysi tu o filipojakubské noci mívaly slety čarodějnice
  • Dle pověstí jich tu bylo několik upáleno

Boubín (hora):

  • 12 JV od Vimperka
  • Kdysi tu sídlil 1 z největších čarodějů země; jmenoval se Žídek a o jeho divech se vyprávělo mnoho
  • Provedl mnoho zázračných uzdravení
  • Po smrti nedošel klidu a zjevoval se se hřmotem na úbočí Boubína

Červená Řečice:

  • 12km SZ od Pelhřimova
  • V Zádolí za Řečicí leží starý mlýnský kámen; kdysi stával v Hořepníku mlýn
  • Jednou do služby přijal mlynář krajánka znalého kouzel
  • Když se spolu nepohodli, vyzdvihl krajánek mlýnský kámen na střechu mlýna do štítu
  • Mlynář byl však v kouzlech též zběhlý, mlýnský kámen ze střechy odstranil a poslal jej za krajánkem;
  • Kámen krajánka dostihl v Zádolí a zabil ho

Dačice:

  • 30km V od Jindřichova Hradce
  • V místní kronice stojí zápis o čarodějnické knize
  • „Bylo to roku 1797, když Ján Leixner ve starém haraburdí na půdě našel čarodějnickou knížku. On v ní četl divné kousky, mezi jinými taký, kterak se může člověk neviditelným, malým, velkým a i tak pevným udělat, že žádná sebeprudší střela neublíží mu. Na velký pátek mezi pašijemi šel Leixner na kopec Františkánů. Tam dělal hokuse pokuse, jak v knize stálo, píchl se do prstu levé ruky a pravé nohy, krví vytřel pistolu, pak zas rebentil z knihy, nabil ji kulkou, klna sobě před třemi kříži, počal zlé duchy zaklínati, prapodivné kříže dělati a když s tou komedií hotov byl, vzal pistoli, chtěje pevnost čarodějnou, ceremonií nabytou z knihy, namířil k srdci, bác spustil, padl, ostal tak pevným, že nikdy více nevstal.“

Drahomyšl:

  • 7km JV od Žatce
  • Na cestě k Strkovicím (?) stojí menhir „Zakletý mnich“
  • Žatecká panna se zamilovala do mnicha a uprchli spolu;
  • Podezíravý převor nad mnichem vyřkl kletbu a on se změnil v kámen
  • Dívka byla obviněna z čarodějnictví a nařčena, že svému milenci přinesla neštěstí
  • Ze strachu pře mučením se přiznala k činu a dle žateckých smolných knih roku 1668 upálena

Helfštýn:

  • 4km JV od Lipníku nad Bečvou
  • Na blízkém vrchu Krásnica se sjížděly čarodějnice a černokněžníci
  • Má tu ležet i jejich poklad, hlídaný hadem se zlatou korunkou

Choustník:

  • 15km V od Tábora
  • V hradním nádvoří je hluboká studna, o které se říká, že je shromaždištěm čarodějnic z okolí
  • Scházet se měly o svatojánské noci k divokým tancům

Jablonec nad Nisou:

  • 12km JV od Liberce
  • Na zdejším Zámečku žil po celých Čechách proslulý doktor a magik Jan Josef Kittel (Kytl)
  • Povídalo se o jeho zázračných schopnostech – jak létal vzduchem na svém plášti a další…

Jáchymov:

  • Okolí Jánské kaple bylo pověstné místo sletů čarodějnic tohoto kraje; Valpr. noc

Jemnice:

  • 12km JV od Dačic
  • Na JV okraji Jemnic byl Větrný kopec vyhlášeným místem sabatů
  • Kdysi tu stával mlýn (větrný), jehož majitel měl smlouvu s ďáblem

Jičín:

  • 90km SV od Prahy
  • Pod jičínským zámkem bývala v městských hradbách „koželužská branka“, kudy chodili koželušníci k vodě máčet kůže
  • V místech u mostu s plechovým Kristem byla upálena čarodějnice
  • Po její smrti se tu zjevovali 3 velcí černí psi, kteří se každému vrhali pod nohy, takže upadl

Kopřivnice:

  • 10km V od Nového Jičína
  • Poblíž zřícenin raně gotického hradu Schaunsteinu (Šostýn), na křižovatce lesních cest, dodnes zvané „Rozcestí čarodějnic“, se scházely čarodějnice z okolí

Křivice:

  • 4km SV od Týniště nad Orlicí (Rychnov nad Kněžnou)
  • U vsi se táhne vrch a lesnaté pásmo Křivina, nazvané dle svého tvaru
  • Dle místních tradic se tu scházely o filipojakubské noci a na den svatého Jana Křtitele čarodějnice z širokého okolí
  • Ukazovaly se zde velké tenké borovice, na nichž se s oblibou měly čarodějnice spolu s běsy houpat

Letovice:

  • 27km JV od Svitav
  • V okolí měly čarodějnice své shromaždiště u Dovrska, ve Vymetené Zmoli
  • Jejich hlavní místo srazu bývalo na Sopouškách, panské louce u Letovic směrem ke Strekovu
  • Pacholek, který zjistil, že jeho hospodyně létá na sraz, jí napodobil a účastnil se sletu čarodějnic

Lisková:

  • 5km V od Ružomberku
  • 9.6.1682 byly podrobeny Božímu soudu 4 ženy obviněné z čarodějnictví
  • 1 z nich se neutopila, což bylo bráno jako důkaz viny a ještě týž den byla na břehu Váhu zaživa upálena
  • 16.9.1686 byly podobnému soudu podrobeny další „strigy“
  • 14 žen z okolních obcí Jamník, Vlachy, Lúčky, Nižné Sliače – všechny byly vhozeny do Váhu, kde se utopily
  • V červnu 1686 byl v kostele vykonán Boží soud – zkouška žhavým železem na d dalšími 2 ženami z Liskové
  • Žhavé železo jim způsobilo značné popáleniny, což bylo opět bráno jako důkaz viny
  • Byly uznány za „bosorky“ a 11.6.1686 sťaty mečem kata

Lysá hora:

  • 10km od Frýdlantu nad Moravicí
  • Vyhlášené místo sletu čarodějnic

Mohelnice:

  • 33km JZ od Olomouce
  • 18.9.1685 tu byl zaživa upálen šumperský děkan Kryštof Alois Lauttner, humanistický kněz, jenž se na Šumperku postavil řádění inkvizitora Bobliga
  • Lauttner byl zatčen, 5 let mučen a za účasti 20000 davu upálen
  • Na místě  popravy stojí pomník

Moravský Beroun:

  • 13km JV od Šternberka
  • Město proslaveno v druhé polovině 17 století čarodějnickými procesy

Náměšť na Hané:

  • 12km Z od Olomouce
  • Na rozcestí lipové aleje u Horního zámku se scházely čarodějnice

Peklo (údolí):

  • 6km SZ odd Nového Města nad Metují
  • Konaly se tu obřady čarodějnic z okolí
  • V blízkém Náchodě se jedna žena přiznala k čarodějnictví

Petrova skála:

  • 2km J od Pradědu
  • Místo sabatů čarodějnic ze Severní Moravy a Slezska
  • Ve zdejších hromadných procesech se přiznávaly ženy, že létaly na sabat právě sem
  • Víra v místní čarodějnice byla tam velká, že dal císař Leopold postavit muka, aby sletům zabránil

Písařov:

  • 20km SZ od Šumperka
  • U čertí skalky se scházely čarodějnice z okolí
  • Mladík byl jednou schůzce přítomen, na níž si rozebraly všechny části jedné z nich
  • Mladíkovi se podařilo sebrat jednu kůstku a při znovusestavování ji nahradily bezovým dřívkem
  • Mladík čarodějnickou dívku poznal a odhalil mezi lidmi její tajemství
  • Čarodějnice si na mladíka počíhaly a do těla mu zarazily spoustu štětin

Plešivec:

  • 4km Z od Hostomic
  • Proslavené místo a shromaždiště brdských čarodějnic

Podolí:

  • 3km V od Bouzova – na jižním konci je „Veselská louka“ s malou studánkou
  • V noci na den svatého Jana Křtitele se tu konal slet čarodějnic z Bouzovska
  • Vypráví se o mnoha světýlkách a plamíncích; též o zjeveních
  • Místní chalupník sem jel vysypat popel a díky přízrakům strávil noc pod neckami
  • Čarodějnice se měly i scházet ve stavení „U Blechtů“ za komínem

Radhošť:

  • 7km J od Frenštátu pod Radhoštěm
  • Oblíbené místo střetávání čarodějnic a sabatů
  • Slétaly se sem na Skalíkovu horu o filipojakubské noci
  • Hora lákala černokněžníky, kteří sem chodili zkoumat poklady

Sudoměř:

  • 15km SZ od Mladé Boleslavi
  • Na poli u Valovického mlýna se slétaly z okolí k rejdům čarodějnice a odtud spolu létaly na skálu Hrádek

Zdíkov:

  • 10km SZ od Vimperka
  • Vlevo od cesty do Nového Dvora je kopec Hrbek, jemuž tu říkají Hrbeček
  • Stávalo na něm kdysi několik chalup, v nichž prý bydlely čarodějnice
  • Za Kočičovem bývala opuštěná chalupa do níž se o štědrovečerní noci slétaly čarodějnice na svůj slet – proto tu bývalo zvykem na Štědrý večer střílet, aby se jim překazila jejich kouzla

Zeměchy:

  • 6km JZ od Loun
  • Na křižovatce cest za vsí se o filipojakubské noci scházely čarodějnice z okolí

Zlín:

  • Nad Zlínskou cestou ke Kudlovu je úžlabina, kde se říkalo „V růžovém žlábku“
  • Vyhlášené místo sletů čarodějnic

Z vlastních zápisků; Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Martin Stejskal, nakladatelství Paseka, 1991, slovenská část Albert Marenčin;