Fauna a Flora

AKÁCIE - ve středomoří znamená život, nesmrtelnost, platonickou lásku, ústraní; protože má bílé i červené květy ztělesňuje život i smrt, smrt i znovuzrození; její trny jsou růžky měsíčního srpku; egypt.: solární symbol, život po smrti, nesmrtelnost, iniciace, nevinnost, atribut bohyně Neity; křesť.: nesmrtelnost, mravný život, traduje se i že trnový koruna byla z akáciových větviček a to pro 2 záměry - zničit a zesměšnit posvátné židovské dřevo; žid.: strom šittah, posvátné dřevo šittim archy úmluvy, nesmrtelnost, mravný život, nevinnost, znamená i smutek - používána při pohřebních obřadech

AKANT - ve středomoří znamená život, nesmrtelnost, růžky měsíčního srpku, uctívání umění; v křesťanství představují trny hřích, bolest a jeho potrestání

ALBATROS - představuje dlouhý vytrvalý let a vzdálené oceány; ohlašuje špatné počasí a bouřlivé větry; může ztělesňovat duši mrtvého námořníka, a proto jeho zabití znamená neštěstí

ALOE - hořkost, integrita, moudrost; zasvěcena Diovi/Jovovi

AMARANT - bájná nevadnoucí květina; symbolizuje nesmrtelnost, víru, věrnost, stálost v lásce; v Číně byl při slavnosti měsíce obětován červený amarant zajíci jako lunárnímu zvířeti

ANANAS - plodnost; atribut Kybely; ananas zdobící nahoře sloup je atribut Marduka

ANTILOPA – egypt.: byla obětována Sutechovi, ale může představovat i Hora a Usira jako protivníka Sutecha; heraldika: divokost, síla, nebezpečnost, bývá zobrazována s hlavou heraldického tygra, tělem jelena, ohonem jednorožce a s kly na čenichu; hind.: atribut Šivy, vůz Sómy a Čandry je tažen antilopami, na antilopě jezdí i Pavana, bůh větrů; křováci: božstvo se může zjevovat v podobě antilopy; Malá Asie a Evropa: lunární zvíře spojované s Velkou matkou; sumer-semit.: Enki/Ea a Marduk se zjevují v podobě antilopy, Ea je jako "rybočlověk" "antilopou podzemního oceánu", "antilopou Apsu (vodstva)", "antilopou stvoření", dračí aspekt antilopy může být převzat býkem, buvolem či krávou, antilopa jako lunární zvíře je zasvěcena bohyni Ašeře

ASFODEL - řec-řím.: bíle kvetoucí rostlina na podsvětní louce, elysejských polích, na ostrovech blažených, proto později jako symbol smutku a smrti; spojován s pohř. obřady, související s hřbitovy a zříceninami; atribut Persefony a Dionýsa; spojován i s Pannou Marií

ASTRA - čín.: krása, půvab, pokora, noblesa; řec.: láska, zasvěcená bohyni Afrodité

AZALKA - pomíjivost, prchavost; čín.: ženský půvab, velké schopnosti; naznačuje i tragiku, protože vyrostla z krvavých slz prolévaných chlapcem, kterého zlá macecha proměnila v kukačku

B

BAMBUS - půvab; stálost; poddajná, ale odolná síla; ohebnost; trvalé přátelství; dlouhověkost a vysoký věk plný síly a zdraví (stálezelený); dokonalý člověk, jež se před bouří skloní, ale opět se narovná; čín.: dlouhověkost, vděčná synovská-dceřiná láska, zimní doba, spolu se švestkou a borovicí je 1 ze 3 přátel zima, atribut Buddhy, vzdělaný a čestný muž, jenž stojí zpříma, ale vnitřně je pokorný a oprostěný, bambus se 7 kolénky symbolizuje 7 stupňů iniciace a vzývání, bambus spolu s vrabcem značí přátelství, bambus s jeřábem značí dlouhý život a štěstí; jap.: oddanost, opravdovost

BAZALKA - neštěstí odvracející bylina; užívaná při pohřbech a pohř. obřadech

BAŽANT - čín.: světlo, jang, ctnost, blahobyt, štěstí, krása, emblém císaře Jü; jap.: ochrana, mateřská láska

BELLADONA -  též jako rulík zlomocný

BERAN - skopec; mužnost, mužská plodivá síla; tvořivá energie; schopnost plodit a proto je spojován se slun.  a nebes. bohy jako symboly obnovy slun. energie; obětní zvíře; buddh.(tib.): beraní hlava je dordže-lobpön "diamantový učitel"; egypt.: plození, sluneční energie, tvůrčí teplo, obnova sluneční energie v ročním koloběhu, zosobnění Amon-Ra, Chnum s beraní hlavou se později stal Chnumem-Reem, beran z Mendesu, kde byl uctíván byl atributem Usira; hind.: zasvěcen védskému božstvu Agnimu, posvátný oheň; islám: obětní zvíře; kelt.:plodnost, chthonická bytost, atribut boha války, had s beraní hlavou je spojován s bohem Cernunosem; křesť.: Kristus jako vůdce stáda, oběť místo Izáka; řec.-řím.: zasvěcen Diovi/Sabaziovi jako beranímu bohu, plodnost, plodivá síla, zasvěcen Dionýsovi jako ploditeli, beran z Mendesu zasvěcen Panovi, na Kypru spojován s Afrodítou, ve zvířetníku je skopec spojován s Marsem; skand.:Thórův vůz táhnou berani; sumer.-semit.: beraní hlava na sloupu symbolizuje Ea, pána oceánu a  osudu, fénický Baal Hamon, jako bůh nebes a plodnosti je obvykle zpodobňován s beraníma rohama na hlavě, Rešef je zpodobňován s rohy berana a jeho trůn nesou berani

BERÁNEK - mírnost; mladistvá nevinnost; poddajnost; čistota; neposkvrněnost; čarodějníci jsou před jeho nevinností bezmocní; symbolizuje novověrce a mystické znovuzrození; je lvem představující ráj; čín.: poslušnost k rodičům; křesť.: Kristus obětovaný za hříchy světa, beránek Boží, neposkvrněná oběť, představuje Krista jako trpícího i vítězného - umučení i vzkříšení, Kristus nesoucí na rameni beránka je"dobrý pastýř", jenž se stará o stádo či zachraňuje ztracenou ovečku (hříšník), která zabloudila, beránek s křížem odkazuje na ukřižování, beránek s vlajkou symbolizuje vzkříšení, apokal. beránek se 7 pečetěmi a knihou je Kristus jako soudce při druhém příchodu, sedmirohý a sedmioký beránek z Apokalypsy znamená 7 duchů Božích- tj. plnost Božího ducha a jeho moci, beránek s pahorkem a 4 řekami symbolizuje církev - 4 řeky jsou řeky ráje, 4 evangelií, beránek s mnoha ovcemi vedle něj značí Krista a jeho učedníky, Jan Křtitel s beránkem představuje předchůdce odkazujícího na Kristův příchod, beránek a holubice by spolu měli symbolizovat tělo a duši Kristovo či jeho lidskou a božskou přirozenost, atribut sv. Anežky, Kateřiny, Klimenta, Jenovéfy a Jana Křtitele; žid.: přicházející Mesiáš, neposkvrněný beránek

BEZ, ČERNÝ - v Evropě znamená čarodějnictví a magii; strašidelné mocnosti; duchové; nosí se o Valpuržině noci

BLATOUCH - řec.-řím.: výsměch; zášť; zběsilost; atribnut Area/Marta

BLÍN ČERNÝ - lat. "Hyoscyamus niger"; lilkovitá 1-letá až 2- letá rostlina; 1 z mála rostlin s psychotrop. učínky; v min. užíván i v lidovém léčitelství (hadí uštknutí či zápal plic); ve středověku užíván jako anestetikum; jeho užívání je značně nebezpečné; smrtelně jedovatá; častá přísada do čarodějných mastí středověku spolu s durmanem, rulíkem, bolehlavem a pod. byl míchán se sádlem a vtírán mezi genitálie a na tvář, čímž měli dosáhnout schopnosti létat

BOBR - píle; pracovní horlivost; v křesťanství znamená cudnost, asketu, protože se věřilo, že se sám zmrzačí, když je sledován; ostražitost; mírumilovnost

BÓDHI STROM - strom osvícení; fíkovník; Ficus religiosa; kontemplace; dokonalost; zasvěcen Buddhovi; strom, pod němž dosáhl Buddha osvícení

BODLÁK - vzdor a vyzývavost; mizantropie; nevraživost; potrava pro osly; v křesť ostny Kristova umučení, hřích a pozemské trápení a zlo

BOLEHLAV - smrt; podvod; neštěstí;

BOROVICE/PINIE - poctivost; přímost; vitalita; plodnost; síla charakteru; mlčenlivost; osamělost; falický symbol; nesmrtelnost (stálezelený); předpokládalo se o něm, že chrání před rozkladem a proto se používal na rakve a byl vysazován na hřbitovech; zahání zlo; šiška má podobu plamene, je falickým symbolem a ztělesňuje mužskou tvořivou sílu, plodnost a štěstí; čín.: dlouhověkost, odvaha, věrnost, stálost v protivenství, emblém Konfucia, někdy zobrazována s čápem či bílým jelenem; egypt.: emblém Srápidův poté, co se rozvinul jeho kult; jap.: dlouhověkost - spojován s čápem a bílým jelenem; řec.: atribut Dia, šiška jako falický symbol, šiška jako symbol plodnosti zdobila i hůl Dionýsa (Thyrsos), atribut Artemidy, spojován i s Asklépiem; řím.: atribut Jova a Venuše, jako pura arbor symbolizuje panenskost a je spojována s Dianou, spojována i s Mithrou; semit.: šiška je symbolem života, plodnost, zasvěcen frýžské bohyni Kybele a jejímu miláčku Attidovi

BRAMBOŘÍK -  atribut Panny Marie; jeho červená skvrnka je Mariino krvácející srdce; nazýván také jako "krvácející jeptiška"

BROSKEV - buddh.: spolu citronem a granátovým jablkem troje požehnané ovoce; čín.: nesmrtelnost, strom života, kouzelné ovoce, jaro, mládí, manželství, bohatství, dlouhověkost, přání všeho dobrého; egypt.: zasvěcená Hathoře a Harpechordovi; jap.: strom nesmrtelnosti, broskvové květy jsou znamením jara; křesť.:ovoce spásy, s připojeným lístkem symbolizovala ctnost srdce a jazyka, ctnost mlčenlivosti;tao.: strom života v ráji, na bájné hoře Kchun-lun,  propůjčující nesmrtelnost a poskytující potravu tao géniům či nesmrtelným, broskev s fénixem je atribut Si-wangmu, bohyně stromu nesmrtelnosti a královny nebes, odvrací zlo, pecky jako zpracované amulety a talismany

BŘEČŤAN - nesmrtelnost (stálezelený); věčný život; veselí a hýření; obepíná závislost, oddanost a příchylnost; stálá náklonnost; přátelství; egypt.: Usireova rostlina, nesmrtelnost;křesť.:věrnost, věčný život, smrt a nesmrtelnost; řec.:zasvěcen Dionýsovi, kterému v podobě koruny zdobí hlavu, jeho pohár je břečťanový pohár, jeho hůl thyrsos je ovinutá břečťanem a jedním z jeho atributů je tyč, z něhož vyrůstají listy břečťanu

BŘÍZA - plodnost; světlo; chrání před čarodějnicemi a vyhání zlé duchy; s březovýma metlama se mrskají pomatenci a zločinci; staronord. a germán.: zasvěcena Thórovi, Donarovi a bohyni Frigg, poslední bitva na světě bude vybojována pod břízou; šaman.: bříza je kosmický strom šamanismu a šaman vystupuje po 7 či 9 zásecích na kmeni či březovém kůlu, což symbolizuje výstup planet. sférami k nejvyššímu duchu; emblém Estonska

BUK - blahobyt; předtucha; zasvěcen Diovi; Emblém Dánska

BUVOL - buddh.: Jama, bůh mrtvých má někdy hlavu buvola či býka; indián.: buvol či bizon symbolizují nadpřirozenou moc, sílu, mravní sílu, větrný mlýn; tao.: spojován s Lao-c´ a často zobrazován jak jede na buvolu (ovládnutí živočišné povahy)

BÝK - solární plodivá síla; mužský princip; ambiv. symbol; plodnost; muž. plodivá síla; královská důstojnost; král; vlhká země a vlhká příroda; jezdí na něm bohyně Aštoret a Európé a tehdy znamená krocení mužské a živočišné přirozenosti; obětování býka se vyskytuje v kultu Attidově a Mithrově a ve starobylých novoročních slavnostech; býčí symbolismus je společný všem sumerským a semitským kultům; poloviční býk a pol. člověk je často strážce, který střeží střed, poklad či dveře; odvrací zlo a neštěstí; zabíjení býka na Nový rok značí smrt zimy a zrození tvůrčí životní síly; buddh.: morální svébytnost, ego a je atributem boha podsvětí Jamy, který někdy vystupuje jako býk či má býčí hlavu; čín.: 1 ze zvířat 12-ti zemských rodů; egypt.: býk Chapi (Apis) je vtělením Usira, nebeský býk, kult býka; hind.: síla, rychlost, plodnost, reproduktivní síla přírody, býk Nandi je jízdní zvíře Šivy, atribut Agniho, podoba Indry v plodivém aspektu, životodárný dech Aditi, matky bohů, všeobjímající božské postavy, z níž se zrodil svět; Írán.: duše světa, jeho plodivá síla spojována s měsícem a dešť. mraky, býk byl prvním stvořeným zvířetem a byl zabit Ahrimanem a z duše býka později vznikl zárodek veškerého pozdějšího stvoření; kelt.: síla a boží moc, u druidů je býk sluncem a kráva zemí; křesť.: hrubé násilí, plodnost, síla, symbol evangelisty Lukáše, v souvislosti s Kristem odkazuje na obětní smrt, atribut sv. Eustacha, jenž byl zaživa upečen v dutém bronzovém býku a sv. Tekly; mínoj.: býk byl obětován božstvu země a zemětřesení, plodivá síla, býk, který nabírá na rohy zemi a třásne s ní způsobuje zemětřesení; mithraic.: sluneční bůh, obětování býka je hlavním rituálem, vítězství nad živoč. podstatou člověka, býk spolu se lvem značí smrt; řec.: atribut Dia jako nebeského boha a 1 z podob, v niž se zjevoval; atribut Dionýsa, zasvěcen Poseidónovi, atribut Afrodíty; řím.: atribut Jova, obětován Martovi; starosev.: atribut Thóra, zasvěcený Freye; sumer.-semits.: nebeský býk vyoral velkou brázdu na obloze, Adad - bůh bouře jedoucí na býku je "býkem nebes", Marduk je ztotožňován s Gibilem, zosobněným ohněm, "světelným býkem", Slunce, Enlil či Enki je "divoký býk nebe a země", Sin - bůh měsíce na sebe bere podobu býka, Tešub - bůh bouře má podobu býka, fénický Baal, též bůh úrodnosti půdy a plodnosti stád, byl symbolizován býkem, akkadský býk - vůdce stáda stojí na začátku zvířetníkového roku, okřídlení býci jsou ochranní duchové; žid.: boží síla se ukázala proroku Ezechielovi ve vidění v podobě 4 bytostí se vzhledem člověka - každá z nich měla 4 tváře a 1 z nich byla býčí

C

CEDR - síla; ušlechtilost; neporušitelnost; emblém Libanonu; křesť.: majestátnost, vznešenost, krása, Kristus; sumer.: kosmický strom, strom života, má magické vlastnosti, zasvěcen Tammuzovi; žid.: posvátné dřevo pro Šalamounův chrám

CESMÍNA -  ochota; radost; atribut slunečních bohů; v Římě zasvěcena Saturnovi a užívána při Saturnáliích jako symbol zdraví a štěstí;

CIBULE - jednota; mnohost v jednom; kosmos; prapříčina; nesmrtelnost; zjevování jako odlupování obalů s cílem dosáhnout jádra; odvrací zlo; účinně působí proti zhoubným lunárním silám

CIKÁDA - démon světla a temnoty; cyklické periody světla a tmy; čín.: vzkříšení, obrození, nesmrtelnost, věčné mládí, štěstí, ovládání chamtivosti a neřesti, cikády z nefritu byl vkládány do úst zemřelým, aby jim zajistil nesmrtelnost; řec.: nesmrtelnost, protože se mělo za to, že nemá krev a žije z rosy, zasvěcena Apollónovi a je atributem Títhóna, jenž získal nesmrtelnost, ale nikoliv věčné mládí, a tak stárnul a slábl, až se proměnil v cikádu

CITRON/CITRONOVNÍK - kyselost; ostrost; křesť.: obraz věrnosti v lásce; žid.: sklizeň, byl nošen v levé ruce a svátku stánků; buddh.: s broskví a granátovým jablkem troje požehnané ovoce, citron s prsty je symbol Buddhovy ruky; žid. a řím.: láska, ozdoba svatební komnaty

CVRČEK - na Západě symbol domácího krbu; v Číně znamená odvahu a léto

CYPŘIŠ - falický symbol; rozšířený symbol smrti a pohřbu;  byla mu připisována schopnost ochránit tělo před rozkladem a proto byl vysazován na hřbitovech; se sluncem či měsícem na vrcholku představuje androgyna; čín.: půvab, štěstí, smrt; fénic.: zasvěcen Aštoret/Astarté a Melkartovi, strom života; křesť.: statečnost v utrpení, proto symbol křesťana, vytrvalost v ctnosti, spravedlivý člověk, smrt a zármutek; řec.-řím.: atribut Dia, Apollóna, Venuše, a Herma a u nich znamená život, jako atribut bohů podsvětí a osudu má pohřební význam a značí smrt, zasvěcen Hádovi/Plutonovi

D

DATEL - pták spojován s proroctvími; magická síla; strážce králů a stromů; řecko-řím.: zasvěcen Diovi/Jovovi, Areovi/Martovi, Silvanovi a Triptolemovi, střežil Romula a Rema, árijský pták bouřkového mraku; křesť.: ďábel, kacířství, podkopává víru a rozvrací lidskou morálku; pro prehistorické indiány byl pták války

DATLE - plodnost, hojnost; v mandejské symbolice znamená mužs. plodnost

DELFÍN - průvodce duší do podsvětí; zachránce trosečníků na moři; král ryb; mocnost moře; bezpečí a rychlost; 2 delfíni hledící protichůdným směrem značí dualitu přírody; delfín s kotvou značí rychlost a pomalost "spěchej pomalu"; egypt.: atribut Eset; kelt.: spojován s uctíváním pramenů a mocí vodstev; křesť.: Kristus jako zachránce duší, jenž je přenáší přes vody smrti, delfín s lodí si kotvou představuje církev vedenou Kristem; mínoj.: mocnost moře, spojován s Mithrou jako božstvem světla; řec.: odváží duše zemřelých na ostrovy blažených, souvislost se sluncem a měsícem, ve spojení s Apollónem Delfským je světlem a sluncem, spojován s Afroditou, Erotem, atribut Poseidona jako mořské mocnosti a Dionýsa, Thetis jezdí nahá na delfínu;řím.: symbolizuje cestu duše přes moře smrti na ostrovy blažených; sumer.-semits.: v zobrazeních emblémového zvířete boha Enkiho je alternativou ryby, atribut Inanny (Ištar), ve spojení s vodou zasvěcen Atargatidě

DUB - síla; ochrana; trvalost; odvaha; pravda; člověk; lidské tělo; často spojován s bohy hromu a hromem; bohové oblohy a plodnosti mají dub za atribut; čín.: mužská síla, též slabá stránky síly, která vzdoruje a v bouři se láme; druid.: posvátný strom, mužský princip; indián.: zasvěcený matce Zemi; kelt.: zasvěcený Dagdovi, stvořiteli, posvátný strom; křesť.: symbol Krista jako síly v protivenství, vytrvalost ve víře a ctnosti, z dubu, cesmíny či osiky je dle tradice kříž; řecko-řím.: zasvěcen Diovi/Jovovi, svatba boha dubu Jova s bohyní dubu Junonou byla slavena každý rok v dubovém háji a účastníci nosili koruny z dubového listí, koruna z dubového listí byla udělována za záchranu života a v pýthijských hrách, atribut Filemona a značí manželskou oddanost a štěstí, Dryády byly nymfy žijící v dubu; skand. a germ.: Thorův strom života, zasvěcen Donarovi, dubové háje byly místy uctívání bohů v germánských obřadech; žid.: strom zaslíbení, boží přítomnost

DÝNĚ - dvojitá dýně či tykev představuje stejně jako přesýpací hodiny, horní a dolní svět; v řím. symbol. znamená dýně hloupost, tupost a bláznoství

E

F

FENYKL -  zasvěcený Sabaziovi; při jeho obřadech se nosily fenyklové věnce

FIALKA -  skrytá ctnost a krása; skromnost; v křesť. znam. pokoru, zejména pokoru vtěleného Syna božího; bílá fialka je atributem Panny Marie a sv. Fíny; v řecké mytol. spojována s Íó a Areem; fialky vyrostly z krve Attidovy

FÍK, FÍKOVNÍK - plodnost, život, mír, rozkvět; někdy jako strom poznání; spojuje v sobě jak žens. tak i muž. princip; představuje žádostivost a pohlavní pud; buddh.: posvátný strom osvícení (Bódhi), pod nímž Buddha zažil duchovní procitnutí; křesť.: někdy přebírá roli jablka v Eden, Adam a Eva se přepásali spletenými fíkovými listy; islám.: strom nebes, posvátný od doby, kdy při něm Muhammad přísahal; oceán.: často strom života; řecko-řím.: zasvěcený Dionýsovi/Bakchovi, Priápovi, Jovovi a Silvanovi, falický symbol; žid.: mír, blahobyt, hojnost, spolu s vinnou révou symbol Izraele

G

GAZELA - symbolické zvíře; může zaujmout i pozici jelena, antilopy či kozy; egypt.: spolu s přímorožcem a kozou je gazela atributem Sutecha v jeho hněvivém aspektu, Hor šlapající po gazele znamená vítězství nad ničivými silami; hind.: spolu s antilopou je dopravním prostředkem Čandry, boha Měsíce a symbolem Šivy, jedoucím na voze taženém antilopami, gazela či antilopa zastupuje v hind. znam. zvěrokruhu kozoroha; islám.: duševní rozpoložení "moje srdce, pastvina pro gazely"; křesť.: na útěku před šelmou symbolizuje duši prchající před pozemskými náruživostmi; řec.-řím.: atribut Diany; Sumer.-semit.: atribut bohyně Aštoret a boha bouře Tešuba; někdy se objevuje s Enkim jako antilopa

GRANÁTOVÉ JABLKO - nesmrtelnost; mnohost v jednotě; věčná plodnost; tvořivá síla; nevyčerpatelná plnost; buddh.: s citronem a broskví tvoří troje požehnané ovoce; čín.: hojnost, plodnost, početné a zdatné potomstvo, šťastná budoucnost; křesť.: věčný život, duchovní plodnost, církev, jejíž početní členové jsou symbolizováni semeny; řec.-řím.: jaro, omlazení, nesmrtelnost, plodnost, atribut Héry/Junony a Cerery a Persefony jako periodického návratu jara a plodnosti na zem, granátovník je rostlina, která vyrostla z Dionýsovy krve; žid.: regenerace, plodnost, granátová jablka se zvonečky na lemu veleknězova roucha představují úrodnost přinášenou hromy a blesky

H

HABR - má stejnou symboliku jako Líska; představuje také ochranu proti vílám, čarodějnicím a zlým duchům; užívá se i při věštění

HAD - lat. Serpentos; had se vyskytoval téměř ve všech kulturách a vyjma křesťanství a judaismu většinou pokládán za moudrá, božská zvířata, který se svým tělem neustále dotýkají země; 1 z nejstarších zobrazení hada je i Uroboros, had zakousnutý do vlastního ocasu značící věčný koloběh života; negativní myšlenky až s příchodem křesťanství, kde má roli v pádu člověka

HLEMÝŽĎ - lunární povaha; živočich, který se ukazuje a zase schovává; jeho ulita je pro svůj tvar symbolem labyrintu, spirály a podzemních jeskyň; mořský šnek je symbolem androgyna, který představuje spojení ohně a vody; mořský šnek u Aztéků značí měsíčního boha, těhotenství a porod; u Egypťanů značil vlhkost, sperma a původ života; hlemýžď také znamená loudavost a chlípnost; v křesťanství většinou značí lenost, hřích živený bahnem a slizem

HLOH - evrop.: čarovná rostlina odvracející neštěstí; nošení věnce z květů hlohu symbolizuje panenství, cudnost, neposkvrněnost nebo zázračné panenské početí; v Řecku a Římě byl svatební květinou, zasvěcenou Hyménovi, Chlóridě, Hakaté, Flóře a Maie; chránila před čarodějnictvím; pod hlohem se setkávají víly a duchové

HOLUB - čín.: dlouhověkost, věrnost, jaro, oplzlost; hind.: atribut Jamy, boha smrti

HOLUBICE - duch života, duše, přechod z jednoho stavu bytí do druhého, duch světla, cudnost, nevinnost, mírnost, mír; holubice jsou zasvěcovány Velkým Matkám a královnám nebes; symbolizují mateřskost a ženskost; 2 holubice často doprovázejí Velkou Matku; holubice s olivovou ratolestí je symbol míru a obnovy života; holubice pijící z misky představuje ducha pijící vody života; posvátné holubice spojovány s pohřebními kulty; čín.: dlouhověkost, věrnost, spořádanost, jaro, poslušnost k rodičům, lascivnost, spojována s Matkou Zemí; egypt.: nevinnost, holubice sedí ve větvích stromu života a objevuje se s ovocem z tohoto stromu a s vázami obsahující vodu života; hind.: Jama, bůh smrti má za posly sovy a holuby; islám.: 3 zbožné panny jsou představovány kameny či sloupy s holubicemi na vrcholu; japon.: dlouhověkost, uctivá podřízenost, zasvěcena Hačimanovi, bohu války, ale holubice nesoucí meč oznamuje konec války; křesť.: duch svatý, čistota, inspirované myšlení, mír, křest, andělovo zvěstování Panně Marii, vody Stvoření, 7 holubic představuje 7 darů ducha, hejno holubic znamená věřící, holubice s olivovou ratolestí oznamuje mír, odpuštění a osvobození, holubice s palmovou ratolestí značí vítězství nad smrtí, bílá holubice je spasená duše - protiklad hříchu, černému krkavci, holubice na vinném keři znamená věřící, kteří hledají záchranu u Krista, 2 holubice pospolu znamená manželskou náklonnost a lásku, holubice usazené na prutu či holi Josefa značí manžela čisté Panny, atribut rytířů sv. grálu a sv. Benedikta, Řehoře Velikého a Scholastiky; manichej.: v křesťansko - manichejské ikonografii je třetí osoba Trojice zobrazována jako Bílá holubice; mínoj.: holubice spojována s Velkou Matkou, holubice a hadi symbolizují vzduch a zemi; párs.: nejvyšší bytí; řec.-řím.: láska, obnovení života, atribut Dia, kterého živily holubice, holubice s olivovou ratolestí je atribut Athény a symbolizuje obnovení života, zasvěcena i Adónidovi a Bakchovi jako prvorozeným z lásky a také Venuši jako bohyni smyslné lásky; sumer.-semits.: božská moc, zasvěcena Aštoret, atribut Ištar jako Velké Matky, holubice byla vyslaná z babylonské archy sedmého dne potopy; žid.:znamení čistoty, přinášeny do chrámu jako obětní dary při obřadu očišťování matky, symbol Izraele, ve Starém zákoně představovala prostotu, bezelstnost, nevinnost, mírnost, naivitu, ztělesňovala duši zemřelého

HOUBA - čín.: dlouhověkost, nesmrtelnost, vytrvalost, objevuje se spolu s jeřábem a netopýrem, symboly dlouhověkosti a štěstí; v Taoismu je potravou géniů či nesmrtelných

HRANOSTAJ - protože má v zimě bílou srst, znamená čistotu, cudnost, nevinnost a je spojován se spravedlností; na šatě církevních či státních hodnostářů symbolizuje kožešina z hranostaje vznešenost a ušlechtilost; křesťanské panenské světice z urozeného rodu jsou někdy zobrazovány v plášti podšitém či lemovaném hermelínem, zejména Voršila

HROCH - někdy spojován se starozákonním Behemotem;v egyptském symbolismu představuje Amemait, Velkou Požíračku; Tvóret, hrošice, je ochranná bohyně rodiček a kojících matek; červený hroch je Sutech ve svém ničivém aspektu

HROZEN VÍNA - atribut božstev rolnictví a úrody; představuje víno života, tedy též nesmrtelnost; zejména spojován s Dionýsem/Bakchem; symbolizuje i oběť, a to na základě souvislosti mezi vínem a krví; Kristus je zobrazován jak klečí pod vinným lisem, jehož káď má zachytit jeho krev; hrozen nošený na sochoru je předobrazem Krista na kříži; někdy je hroznový list užíván na zakrytí klínu Evy; hrozen vína také přebírá symboliku v souvislosti s opojením, pohostinností, mládím a orgiemi

HRUŠKA - naděje, zdraví; čín.: dlouhověkost, spravedlnost, dobrý vládce; křesť.: Kristova láska k lidstvu

HŘEBEC -  v íránské symbolice představuje moc slunce a ohně a je znamením válečnického stavu; je árijským symbolem nadvlády, solární, agresivní mužskosti; po védském období byl vystřídán lunární, erotickou klisnou, která na konci světa vládne ohněm zkázy

HUMR - japon.: dlouhověkost, blahopřání, radostná událost - zejména spojován s novoročními slavnostmi

HUSA - solární zvíře; symbolizuje dech, vánek, bdělost, lásku, dobrou hospodyni; svatomichalská a vánoční husa symbolizuje nejdříve ubývající a poté přibývající sílu slunce; čín.: divoká husa je nebeský pták, jang, mužskost, světlo, inspirace, posel, rychlost, doručitel dobrých zpráv, manželské štěstí, změna ročního období, podzim; egypt.: nilská husa "velká žvanilka" je stvořitelkou světa a nakladla kosmické vejce, z kterého se vylíhlo slunce - Amon - Ra, atribut Geba, boha země a značí lásku; hind.: divoká husa či houser je jízdní zvíře Bráhmy, tvořivého principu, který má existenci sám od sebe, znamená také osvobození od vázanosti, duchovnost, oddanost, výmluvnost a učenost; japon.: podzim, rychlost, posel, v umění spojována se zimním měsícem; kelt.: válka, atribut boha války; křesť.: ostražitost, prozíravost, atribut sv. Martina z Toursu; řec.: láska, bdělost, dobrá hospodyně, atribut Héry; řím.: bdělost, zasvěcena Junoně a chovány na Kapitolu

HVĚZDICE - evrop.: božská láska, nevyčerpatelná moc lásky; v křesťanství je symbol Panny Marie jako stella maris, hvězdy mořské

HYACINT - evrops.: prozíravost, pokojné smýšlení, nebeský dech, krev spartského prince Hyakintha, z níž vyrostla květina Hyacint poté, co ho Apollon náhodně zasáhl diskem do hlavy; symbolizuje vegetaci sežehlou žárem letního slunce; květina vyrostlá z této krve však představuje jeho vzkříšení na jaře

HYENA - bezejmenná neřest, nečistota, vratkost, nestálost, člověk s dvěma tvářemi; v křesťanství je obrazem ďábla požírající zatracence

CH

CHAMELEON - představuje vzduch jako 1 ze živlů (předpokládalo se, že ho živí vítr); v křesťanství představuje Satana, který měl vystupovat v různých převlecích; dle některých afrických kmenů přinášel déšť

CHOBOTNICE - souvisí se symbolem draka, spirály a pavouka; symbol hromu a ztělesnění měsíčních fází; spojována se zvířetníkovým znamením Raka, s vodními hlubinami a letním slunovratem a s neblahým vchodem do podsvětí; často je zobrazována se svastikou

CHRYZANTÉMA - čín.: podzim, ústraní, pohoda, chladný třpyt, učenost, žeň, bohatství, dlouhověkost, "to, co přečká (chlad)"; japon.: dlouhověkost, štěstí, květinový emblém Japonska

I

IBIS - egyptský posvátný pták; považován za inkarnaci Thovta

J

JAHODA - křesť.:spravedlivý člověk; plod dobrého díla; ovoce ducha; spolu s fialkami znamená pokoru opravdové spravedlnosti

JALOVEC - řec.-řím.: ochran; důvěra; iniciativa; zasvěcený Hermovi/Merkurovi

JASAN - staroseverský posvátný kosmický strom Yggdrasil; zasvěcený Diovi/Jovovi; symbolizuje přizpůsobilost, prozíravost, skromnost; spojován s krví prolitou při Úranově vykleštění; Meliai byly 3 jasanové nymfy

JASMÍN - čín.: ženskost. líbeznost, půvab, něha,přitažlivost; křesť.: milost, elegance, Panna Marie

JEDLE - smělost, integrita; v čínském symbolismu označuje vyvolenost a trpělivost; zasvěcena Panovi a Wodanovi

JELEN -  solární zvíře, obnova, tvoření, oheň, svítání, je často spojován se stromem života; v nepřátelském vztahu k chthonickému hadovi, stejně jako bojující orel a had, představuje konflikt protikladů, boj pozitivního s negativním, světla proti tmě atd.;jelen rozdupávající hada znamená vítězství ducha nad hmotou, dobra nad zlem; pronásledování jelena má často symbolický charakter; může být poslem bohů či nebeských mocností; jeleni táhnou 2kolový vůz Praotce času; alchym.: jelen s jednorožcem jsou obrazem pro dvojí přirozenost Merkuria, filozofické rtuti; buddh.: jeleni či gazely po obou stranách kola zákona představují Buddhovo první kázání přednesené v oboře v Sarnáthu, jež bývá označováno jako "roztočení kola zákona", jelen znamená i meditaci, poddajnost a mírnost, ale je také 1 ze 3 bezduchých bytostí čínského buddhismu a ztělesňuje roztouženost vedle tygra zlosti a opice chtivosti; čín.: dlouhověkost, vysoké postavení, úspěch při zastávání úřadu, bohatství, štěstí, finanční zisk, bílý jelen představuje Sou-siena, boha nesmrtelnosti, drak je také nazýván nebeským jelenem; egypt.:zasvěcen Esetě ve Fókidě; chetit.: jízdní zvíře ochranných mužských božstev, Bůh zvířat stojí na jelenu; indián.: rychlost, hbitost nohou; japon.: atribut bohů dlouhověkosti, je-li spojován s javorem, znamená samotářství a melancholii, drak je nebeským jelenem; kelt.: solární povaha, obdařený léčivými silami, symbolizuje plodnost, mužnost, atribut válečníka, loveckého boha Cocidia a Ossiana, dále jevová podoba boha Cernunna. jeleni mají být nadpřirozená zvířata v říše víl a skřítků a jsou i božští poslové, jelení kůže a parohy jsou rituálním oblečením, vůz bohyně lovu Flidias táhnou jeleni; křesť.: zbožnost, náboženská touha, duše žíznící po Bohu, čistota života, odloučenost, atribut sv. Juliána a Jiljího, jelen s krucifixem mezi parohy je atributem sv. Huberta a Eustacha; mithr.: jelen a býk spolu představují okamžik smrti; řec.-řím.: Atribut Artemis/Diany, zasvěcen Apollonovi, Afroditě a Dianě jako bohyním Měsíce a Apollonovi v Delfách; skand.: 4 jeleni od Yggdrasilu jsou 4 větry; sumer.-semit.: bohové plodnosti na sebe někdy brali podobu jelena, jelení hlava je dále znakem boha Rešefa; šaman.:jelení kůže užívaná v obřadech

JEŘÁB - posel bohů, společenství s bohy, schopnost se podílet na vyšších vědomí; čín.: "patriarcha opeřeného rodu", posel bohů, prostředník mezi nebem a zemí, nosí duše do západního ráje, nesmrtelnost, dlouhověkost, ochranné mateřství, bdělost, prosperita, vysoké úřední postavení, štěstí, spojován s borovicí a sluncem; jap.: "ctihodný pan jeřáb" má stejný význam, jako v Číně; kelt.: jevová podoba Pwylla, krále podsvětí, posel smrti nebo války, lakomost, skoupost, zlé ženy; křesť.: bdělost, loajalita, dobrota, pořádek v řeholním životě; řec.-řím.: zasvěcený Apollónovi jako poslu jara a světla

JEŘÁB -  moudrost, moc proti vílám a čarodějnictví; galský strom života; ve skandinávské a germánské mytologii zasvěcený Thorovi a Donarovi a poskytuje moc proti čarodějnictví

JEŠTĚRKA - lunární zvíře, vlhké princip; věřilo se, že nemá jazyk a je živa z rosy; stala se i symbolem mlčení; v egyptské a řecké symbolice představovala božskou moudrost a štěstí a byla atributem Sarápida a Herma; v zoroastrismu byla symbolem Ahrimana a zla; v křesťanství znamená ďábla a zlo, atribut Sabazia; v římské mytologii byla ještěrka zvířetem, které prospí zimu, a tak značila smrt a vzkříšení; ještěrka Tarrotarro je kulturním hrdinou australských domorodců

JETEL -  trojlístek jetele symbolizuje božské trojice; trojí aspekt života jako těla, duše a ducha; v Číně znamená léto; v křesťanství představuje nejsvětější Trojici a je emblémem sv. Patrika

JEZEVEC - čín.: lunární zvíře, s povahou jin, ztělesňuje nadpřirozené mocnosti; značí neplechu a laškovnost; evrop.: těžkopádnost, zvěstovatel počasí, jízdní zvíře lakomství; japon.: nadpřirozené mocnosti, tvůrce bludiček a fata morgana

JEŽEK - křesť.: ďábel, zlý skutek, krade vinné hrozny, jako ďábel olupuje lidi o duše; sumerský emblém Inanny a všeobecně symbolem Velké Matky

JEŽOVKA - kelt.:"hadí vejce", skrytá síla, potomstvo, život

JEŽURA - v symbolice australských domorodců hraje roli lunárního zajíce či králíka a představuje iniciaci, smrt a vzkříšení

JILM - křesť.: důstojnost, síla a moc písma svatého

JITROCEL - čín.: sebevzdělávání (student, který si nemohl dovolit papír, si psal na jitrocelové listy)

JMELÍ - stálezelený parazitický keřík, který na hostitelském stromu vytváří kulovitou korunu cca 0,5 m; pro svůj neobvyklý způsob života, byl považován za rostlinu s mnoha magickými schopnostmi; zázračnou moc mělo hlavně u Keltů; u Germánů má vlastnost negativní - Loki zabil baldra s pomocí jmelí; křesťanská legenda praví, že to byl původně strom, který jako jediný svolil k tomu, aby z jeho dřeva byl zhotoven kříž pro ukřižování Ježíše; za trest ho Bůh odsoudil k životu mezi světy - ani na zemi, ani na nebi;

K

KACHNA - tím, že pluje po povrchu, symbolizuje povrchnost, žvanivost, lstivost; čín. a jap.: manželské štěstí, věrnost, krása, kachna a kačer spolu značí milenecký svazek, ale i vzájemné ohledy, věrnost, kachna má povahu jin, kohout jang; egypt.: spojována s bohyní Eset; indián.: prostřednice mezi oblohou a vodou; žid.: nesmrtelnost

KABALAŠ - indián.: ženský prs, potrava; čín.: v čínské alchymii je kabalaš jako tykev vesmír v malém, tvůrčí moc přírody, původní jednota prarodičů; dvojitá tykev je sjednocení jin a jang

KAMÉLIE - vytrvalost; čín.: krása, zdraví, tělesná a duševní síla; japon.: náhlá smrt

KANEC - má ambivalentní povahu; solární i lunární zvíře; mužský princip; bílý kanec je lunární s vlhkým principem; neohroženost, nenasytnost, žádostivost; čín.: bohatství lesů, bílý kanec je lunární; druid.:druidové se nazývali "kanci" pravděpodobně proto, že jako samotáři odcházeli do lesů; egypt.: zlo, atribut Sutecha v jeho ničivém aspektu, kdy vyloupne oči Horovi; hind.: Varáha, třetí inkarnace Višnua, nebo Pradžápati v podobě kance zachránil zemi před vodami chaosu a jako první obdělával půdu, kanec i představuje Vadžravaráhí, bohyni svítání a královnu nebe, jako bachyni, zdroj života a plodnosti; írán.: "zářivý kanec" je spojován se Sluncem v Zend-Avestě; japon.: bílý kanec je Měsíc, znamená odvahu, dobývání a všechny vlastnosti válečníka; kelt.: posvátné zvíře, znamená nadpřirozenost, proroctví, magii, válku, ochranu bojovníků, pohostinnost, je spojován s bohy a magickými mocnostmi, obětní oheň byl "kanec lesů", kančí hlava symbolizovala zdraví a ochranu před nebezpečím, moc životní síly, vitalitu sídlící v hlavě, tedy hojnost a štěstí pro příští rok, kane a medvěd spolu značí duchovní autoritu a světskou moc; křesť.: divoký vztek, brutalita, zlo, tělesné hříchy, krutí vladaři a pánové; mykén.: bojovníci nosili helmu s kančími kly; řec.-řím.: zasvěcen Áreovi/Martovi, zkáza a svár, symbolizuje i zimu, zabíjející Adónida a Attida, značící slunce, kanec, který zabil Adónida byl obětován Afroditě, atribut Déméter a Atalanty; sibiř.: odvaha, vytrvalost, dobývání, všechny vlastnosti bojovníka; starosevr. a germán.: plodnost, žeň, spojován s bouřkou a s pohřebními obřady, zvíře obětované Freyje o Vánocích, zasvěcený Wodanovi/Ódinovi, Freyovi, Freyje, kteří na něm jezdí, kančí helmy a masky svěřují bojovníci pod ochranu Freye a Freyji, zlaté štětiny Freyova kance Gullinburstiho symbolizují sluneční paprsky; sumer.-semit.: okřídlený kanec zabil Tammuze, kanec může být i posel bohů; žid.: nepřítel Izraele, jenže pustoší vinnou révu

KAPR - čín.: literární věhlas, vytrvalost v boji proti obtížím, říká se o něm, že s vytrvalostí přeskakuje dračí bránu a stává se drakem, a proto je úspěšný učenec v literárních zkouškách, kapří dvojčata znamenají soulad milenců; japon.:atribut samuraje jako ztělesnění odvahy, důstojnost, odevzdanost osudu, trpělivost, štěstí

KAPRADINA - osamělost, upřímnost, pokora

KARAFIÁT - červený znamená obdiv, vášnivou lásku, manželství; růžový představuje slzy Panny Marie a tedy i mateřství; bílý je obrazem čisté lásky; žlutý značí odmítnutí

KAŠTAN - křesť.: cudnost, ctnost, vítězství nad pokušením; obklopená trny, ale nedotčená jimi

KDOULE - řecký symbol plodnosti, jídlo nevěst, ovoce zasvěcené Venuši; "jablko" Dionýsa

KOBRA/URAEUS - egypt.: solární zvíře, majestátnost, svrchovanost, nadvláda a moc, světlo, mocnosti života a smrti, síla k panování, zničení nepřátel, oko boha Rea, Uraeus byl součástí koruny faraónů, zvedající se nad jejich čelem; křesť.: zlo, jízlivost; řec.: ochranná a shovívavá moc

KOČKA - protože její oči jsou proměnlivé, symbolizuje proměnlivou sílu slunce a přibývání a ubývání Měsíce stejně jako nádheru noci; znamená i tajnost, lstivost, touhu, svobodu; černá kočka je lunární zvíře, ztělesňuje zlo a smrt a v novější době může přinášet neštěstí; čín.: jako noční zvíře má povahu jinovou, mocnost zla, síla transformace, cizí kočka znamená nepříznivou změnu, černá kočka značí neštěstí a nemoc; egypt.: jako zvíře temnoty je zasvěcena Sutechovi, jako lunární zvíře může být atributem Esety a Bastety, ztělesňuje i těhotné ženy, protože měsíc způsobuje růst zárodku v lůně; indián.: divoká kočka značí lstivost a krádež; japon.: síla transformace, pokojný odpočinek; kelt.: chthonické mocnosti, spojována s pohřebními obřady; křesť.: Satan, žádostivost, temnota; magic.: důvěrnice, jevová podoba čarodějnice, jako důvěrníci čarodějnic přinášejí déšť; řec.-řím.:atribut Diany; skand.: atribut Freyji, jejíž vůz je tažen kočkami

KOHOUT - solární pták; atribut slunečních božstev kromě keltské a staroseverské symboliky; pták slávy; fámy; odvaha; nadvláda; svítání; ostražitost; 2 spolu bojující kohouti představují životní boj; černý kohout je přisluhovač ďábla; buddh.: s prasetem a hadem jsou ve středu kola existence, přičemž kohout znamená tělesnou žádostivost a pýchu; čín.: ztělesnění principu jang, blahovůle, odvaha, neohroženost, věrnost, červený kohout je původní podobou slunce a chrání proti ohni, bílý kohout chrání proti přízrakům, kohout je desátým symbolickým zvířetem dvanácti zemských rodů, s korunou na hlavě představuje ducha literární tvorby, s ostruhami značí válečnickou povahu, kohout se slepicí v zahradě značí radosti venkovského života, jako agresivní zvíře je symbolem války, ztělesňuje západ slunce, v astrologii představuje říjen, kdy se konaly přípravy k válce, symbolizuje též Plejády; egypt.: obezřetnost, ostražitost; gnost.:kohout s obilným klasem v zobáku představuje ostražitost, která přináší hojnost; herald.: vojácká odvaha i náboženská horlivost; írán.: královský pták, umisťovaný na žezlech; japon.: symbol šintó (tj. cesty ochranných božstev všech věcí), kohout stojící na bubnu, jímž jsou do chrámu svoláváni věřící; kelt.: chthonické zvíře, atribut bohů podsvětí; křesť.: na Východě vítá kohout rozbřesk slunce, představující Krista, jenž zahání na útěk mocnosti zla a temnoty, značí ostražitost, používán jako korouhvička (aby zaháněla zlo a chránila), pozlacený sluneční kohout hlídá kostelní věž v dobách temnoty, kdy zvony utichnou, znamená i velkodušnost a štědrost, v souvislosti s Kristovým umučením znamená vzkříšení, ve spojení se sv. Petrem značí lidskou slabost a kajícnost, protože před třetím zakokrháním 3x Krista zapřel; mithrai.: zasvěcený Mithrovi jako slunečnímu bohu; řec.-řím.: ostražitost, bojovnost, zasvěcen Apollonovi, Asklépiovi, Areovi, Merkurovi, Priápovi, Athéně; starosev.: pták podsvětí, jeho zakokrhání probouzí hrdiny ve Valhale k poslední bitvě; sumer.: Nergal je někdy zobrazován jako bůh s kohoutí hlavou; žid.: plodnost, kohout a slepice jsou spojováni jako nevěsta a ženich

KOJOT - aztéc.: jevová podoba Quetzalcóatla, jeho chthonickým aspektem je dvojitý kojot; indián.: ten, kdo přeměňuje, kdo vyvádí z nebezpečí, zachránce hrdinů, demiurg, lunární zvíře, ten, kdo přináší povodeň, duch noci, šprýmař indiánů ze Západních hor

KOLOUCH -  atribut ctitelů Bakcha a Orfea, kteří nosili kolouší kůži a sandály z kolouší kůže; kolouch či jelen doprovází Dianu

KOMÁR - čín.: zlomyslnost, odboj

KONOPÍ - konopí seté (cannabis sativa); považován za nejstarší kulturní plodinu v dějinách lidstva; odedávna užívaná jako lék; léčebné schopnosti a opojné účinky vyzdvihovala příkladem Hildegarda z Bingen; v indickém a rabském světě používána i jako poživatina; dnes nejznámější droga - marihuana, tvořená sušenýma listama a obsahuje více než 0,3 % účinné látky THC  (Tetrahydrocannabinal); dnes se slangově nazývá tráva, ganja, zelí..; její psychotropní účinky nejsou zpravidla nijak drastické a na některé osoby nepůsobí vůbec; fyzická závislost se nedostavuje; při pravidelném a dlouhodobém užívání poškozuje paměť a konzument se stává apatickým, otupělým a celkově "zpomaleným"; má zvyšovat riziko bronchitidy a plicních onemocnění; v USA ve 20 letech minulého století bylo zakázáno pěstovat konopí pro oblíbenost u afroamerické populace

KONVALINKA - něha, panenskost; v křesťanství atribut Panny Marie a symbol Kristova příchodu podobného příchodu nového života na jaře

KORÁL - mořský strom Matky-Bohyně; dárce života; Měsíc; odvrací neštěstí; v Číně jako dlouhověkost a podpora; v Řecku působením Medúsiny krve zkamenělá mořská řasa

KOROPTEV -  plodnost; tvůrčí síla; v křesťanství ambivalentní symbol a představuje jak Kristovu pravdu, tak nepoctivost, zlodějství, vychytralost; může také ztělesňovat ďábla; zasvěcena Afrodítě a krétskému bohu slunce

KOS - křesť.: pokušení (vábivý zpěv a černé peří); při pokušení sv. Benedikta se objevuje ďábel jako kos

KOSATEC - moc světla; naděje; čín.: půvab, náklonnost, krása, jež se rozvíjí v ústraní; egypt.: moc; křesť.: stejně jako lilie je květinou Panny Marie jako královny nebes a symbolem Neposkvrněného Početí, jako mečík ztělesňuje bolest Panny Marie; řec.: symbol Íridy, poselkyně bohů a průvodkyně duší

KOZEL/KOZA - mužskost; překypující vitalita; tvořivá energie; žijící vysoko symbolizuje převahu; ženská tvořivá síla; plodnost a hojnost; čín.: dobro, mír, slovo pro kozu je podobné jako jang a tím se stává mužským principem; hind.: oheň, tvořivé teplo, spolu s beranem je atribut védského boha ohně Agniho, který i jezdí na kozlu; křesť.: chlípnost, ďábel, hříšníci, zatracenci, žádostivost, kozlem či obětním beránkem je Kristus, který na sebe vzal hříchy světa; řec.-řím.: mužnost, tvořivá síla, žádostivost, zasvěcena Diovi (dle kozy Amaltheie, která živila svým mlékem malého Dia), divoká koza je zasvěcena Artemidě a kozel je jevovou podobou a atributem Dionýsa, Satyrové jsou přírodní démoni s kozlíma rohama a nohama; skand. a germ.: vůz boha hromu a plodnosti Thóra je tažen kozly, kteří jsou mu i zasvěceni; sumer.-semits.:  často se objevují s Mardukem a bohyněmi lovu, atribut babylonského Ninurty, dále koza či napůl koza napůl ryba představuje Eu, krále vodních hlubin; žid.: oplzlost

KOZOROŽEC - v Egyptě zasvěcen Sutechovi a Rešefovi a podílí se na symbolice gazely

KRAB -  v podobě raka představuje křivolaký, zpětný pohyb Slunce po letním slunovratu - křivolaký pohyb symbolizuje nepoctivé lidi, nespolehlivost, nečestnost a penězoměnce; buddh.: spánek smrti, období mezi jednotlivými reinkarnacemi, regenerace mezi po sobě jdoucími zrody; inc.: děsivý aspekt Velké Matky, ubývající Měsíc, požírač, ničitel pozemského světa; sumer.: krabi, humři a štíři jsou spojováni s bohyní sladkých vod Nanše

KRÁLÍK - lunární zvíře; králík je aktivní za soumraku a v noci a jsou spojováni s měsíčními bohyněmi a s Matkou-Zemí; v aztéckém symbolismu je králík Měsíc; v Číně byly na slavnost Měsíce zhotovovány figurky bílých králíků; u Indiánů jako šprýmař, plodnost, žádostivost, jsou-li při rituálem nošeny králičí kůže značí to poddajnost a pokoru před Velkým duchem

KRÁVA - Velká Matka; všechny měsíční bohyně v jejich vyživujícím aspektu; plodivá síla země; plodnost a hojnost; mateřský instinkt; rohy jsou srpek měsíce; jelikož značí i bohyně země a měsíce, má povahu chthonickou i nebeskou; čín.: jin, princip země (princip jang je kůň); egypt.: především symbolika bohyně Hathor, Velké matky Egypta, dvojhlavá kráva představuje Horní a Dolní Egypt, nohy nebeské krávy Nuty, paní nebe jsou 4 světové strany a na svém břiše má hvězdy nebeské klenby, dále Hothor, Eset a Nut mohou být všechny znázorňovány jako krávy nebo s rohy; hind.: posvátné zvíře, plodnost, hojnost, země, kráva hojnosti (Nandiní) plní všechna přání a dává mléka a elixír, kosmická kráva (Aditi) ztělesňuje všeobjímající nekonečno, kráva živitelka (Prthiví) se jako země objevuje spolu s býkem jako nebem, 4 nohy posvátné krávy jsou 4 kasty, neplodná černá kráva je zasvěcena bohyni neštěstí a smrti Nirrti; kelt.: chthonická kráva je zobrazována červená s bílýma ušima; řec.: jevová podoba Héry a Íó; skand.: prvotní kráva, živitelka, vznikla z ledu a aby vytvořila prvního člověka, lízala led

KRKAVEC/HAVRAN - mluvící pták; prorokování; ambivalentní povaha - ztělesňuje temnotu zla (válečná zkáza) či jako solární symbol moudrost; havrani spolu s vlky jsou často průvodci bohů mrtvých; alch.: spolu s lebkou a hrobem je havran symbol černání a umrtvování (nigreda) prvního stádia malého díla a ztělesňuje umírání světu "zem zemi"; čín.: 1 ze symbolických zvířat 12-ti zemských rodů, ztělesňuje moc, 3-nohý havran poukazuje na 3 sluneční fáze (východ, zenit, západ); egypt.: zkáza, zlovolnost; indián.: šprýmař indiánů z východních lesů, demiurg, kulturní hrdina; kelt.: požehnaný krkavec je atributem bohyň války a plodnosti, Morrigan je krkavčí bohyně, Badb krkavec bitvy, symbolizuje válku, krveprolití, zlovůli, hrůzu a zděšení; křesť.: ďábel, který se živí zkažeností, jako zvíře, které vyklovává oči značí ďábla oslepující hříšníky, symbol hříchu, v protikladu k holubici, krkavce vypustil Noe z archy a značí bloudění, krkavec měl sedět na stromu poznání, když Eva utrhla plod, obraz osamělosti (poustevníky), atribut sv. Antonína Velikého, Benedikta, Onufria, Pavla Poustevníka, Vincence zaragozského; mithr.: první stupeň zasvěcení, služebník slunce; řec.: dlouhověkost,  zasvěcen Héliovi/Apollonovi, posel slunečního boha, atribut Athény, Krona a Asklépia, vzýván na svatbách s prosbou o plodnost,; skand. a germ.: Ódin/Wodan má na ramenou 2 krkavce, kteří všude doletěli a všechno co viděli, to oznámili, emblém Dánů a Vikingů; žid.: mršina, nečistota, zkáza, klam, umrtvování

KROCAN - posvátný pták Toltéků; drahokamy posázený pták; rituální jídlo při děkovné oběti a slavnostech; spojován s hromem a deštěm (před bouřkou jsou neklidní)

KROKODÝL - požírač; s otevřenou tlamou je obrazem pro postup proti proudu - osvobození z omezení světa; někdy strážce dveří; dvojí přirozenost člověka (žije ve vodě i na souši); plodnost vod; být spolknut krokodýlem znamená sestup do pekla; atribut Sutecha v ničivém aspektu pro svou brutalitu a zlo; Sobek má krokodýlí hlavu a symbolizuje neřestné náruživosti; lest, přetvářka; proradnost; spolkl Měsíc a roní slzy (krokodýlí slzy); zasvěcen Apofisovi, Sarápidovi, Sobekovi; znázorňován je u Ptaahových nohou

KRTEK - obyvatel podzemí - chthonická povaha; mocnosti temnoty; mizantrop

KRYSA - zvíře spojované se smrtí a morem a epidemií; symbolizuje smrt; rozklad; podsvětí; čín.: podlost, bázlivost, 1 symbolické zvíře 12 zemských rodů; hind.: prozíravost, obezřetnost, jízdní zvíře Ganéši - odstraňovatele překážek, ztělesňuje úspěšné úsilí; křesť.: zlo, atribut sv. Fíny

KŘEPELKA - spojována s nocí, štěstím a jarem; představuje zamilovanost; čarod.: ďáblův pták, ďábelské mocnosti, černá magie; čín.: odvaha, vojenská horlivost, léto, chudoba; fénic.: zasvěcena Milkartovi poté, co ho zabil Týfón a byl opět vzbuzen k životu vůní pečených křepelek; hind.: Ašvinové v podobě dne a noci, světla a temnoty vrátí život křepelce, kterou spolkl vlk (křepelka na zimu odlétá a na jaře se vrací); rus.: v ruském folkloru jsou křepelka a zajíc slunce a Měsíc, které nalezl úsvit v podobě dívky, emblém slunce, jara a carů; řec.: jaro, osvobození života, atribut a jevová podoba Asterie, do souvislosti se uvádí s Diem a Létou a s jejich spojení na ostrově Délos, a proto i s Artemis a Apollonem jako jejich dětskými léty; řím.: odvaha, vítězství v bitvě; žid.: zázračné nasycení v poušti, symbol Hospodinova hněvu a potrestané žádostivosti

KUDLANKA NÁBOŽNÁ - u Křováků značila šprýmaře; v Číně tvrdošíjnost, nenasytnost a umíněnost; v Řecku znamenala věštění a v křesťanství modlitbu, klanění, uctívání

KUKAČKA - v Jižní Evropě symbolizuje jaro a v severní léto; u Féničanů královský pták, umísťovaný na královská žezla; v Japonsku neopětovaná láska; v Řecku manželství, 1 z Diových podob, do níž se proměnil, aby získal Héru

KUKUŘICE - a Americe přejímá symboliku obilí; u indiánů je klas kukuřice symbolem života; v evropských a středozemských civilizacích představuje Matku-Bohyni, život udržující moc země, hojnost, potravu a mír

L

LABUŤ - pták života (slučuje v sobě 2 živly - vodu a vzduch); úsvit dne, solární zvíře; znamená osamělost a stažení se do ústraní - pták básníka; její bělost znamená upřímnost a opravdovost; čín.: solární jangová povaha; hind.: hansa, labuť, je vytesána na chrámech a symbolizuje dokonalou jednotu, které letí vstříc nebeské bytosti, labutě představují i vdechování a vydechování - dech a ducha, Brahma jezdí na labuti, huse nebo pávovi a navíc husa či labuť je i jeho atributem, je i božským ptákem, který do vody nakladl kosmické vejce, zlaté vejce, z nějž se zrodil Brahma, nejvyšší labuť (paramahansa) je symbolem nejvyšší duchovní dokonalosti; kelt.: labutí božstva jsou solární a blahodárná, vlastní i léčivou moc slunce a vod a jsou i spojována se slunečním vozem, ztělesňují shovívavost, dobrotu, lásku, čistotu a jejich zpěv má kouzelnou moc, labutě se zlatými či stříbrnými řetězy kolem krku jsou nadpřirozeným zjevením božstev; křesť.: bílá labuť znamená milost a čistotu a je obrazem Panny Marie, poslední labutí zpěv je symbolem mučedníků a křesťanského odříkání a odevzdanosti, atribut sv. Huga z Lincolnu; řec.-řím.: jevová podoba Dia/ Jova, v níž se spojil s Lédou, značí zamilovanost a je zasvěcena Afroditě/Venuši a Apollonovi jako slunečnímu bohu, symbol šťastné smrti

LAŇ - osamělost, čistota; v křesťanské symbolice znamená zbožnou touhu a horlivost; laň šlapající po hadovi je přemáhající moc zla

LEDŇÁČEK - čín.: blažené a idylické sny, klid, krása, důstojnost, rychlost, krásný ženský šat, uzavřená povaha

LEOPARD - krutost, divokost, útočnost, neohroženost; protože leopardí skvrny připomínají oči, je leopard nazýván hlídačem; čín.: odvaha, válečnická divokost; egypt.: Atribut Usira; herald.: odvaha, aktivita, impulzivnost; křesť.: ďábel, hřích, tělesná žádostivost; řec.: atribut Dionýsa jako tvůrce a ničitele; žid.: rychlost

LEV - ambivaletní symbol; solární i lunární; symbol dobra i zla; jako solární zvíře ztělesňuje žár slunce, záři a moc poledního slunce, ohnivý princip, odvahu, sílu, statečnost, spravedlnost, vojenskou moc, právo, krutost, krále zvířat, dravost, nedůstojný způsob života; jako lunární zvíře vystupuje v podobě lvice, která doprovází velkou Matku nebo táhne její vůz - ztělesňuje mateřský instinkt; často znázorňována je lvice s panenskou bohyní-bojovnicí; bohyně z Kréty, Mykén, Frýgie, Thrákie, Lykie, Sýrie a Sparty měly všechny jako emblém lvici; objevuje se i s okřídlenou Artemis, Kybelou, Fortunou a Gorgonami; v Indii a Tibetu je atributem Táry a symbolem země a mateřství; lev a jednorožec představují spolu zápasící síly solární a lunární, mužské a ženské; lev zabíjející kance je obrazem moci slunce, která zabíjí kance zimy; lev a drak, kteří se navzájem pohlcují ztělesňuje sjednocení bez ztráty identity; lev a beránek spolu symbolizuje znovuzískaný ráj a původní jednotu, zlatý věk; pár lvů je "pán dvojité síly", strážci bran a dveří, pokladů či stromu života; často také podpírají sluneční symbol a představují tak ostražitost a odvahu; okřídlený lev či gryf může být obrazem jednoty dvou přirozeností či androgyna; zelený lev je bohem mladého obilí, předtím, než uzraje v obilí zlaté; lví hlavy jako chrliče vody či fontán jsou symbolem denního slunce, které vydechuje dar vody vznášející se jako pára nad zemí; lví trůn představuje podmanění kosmických sil; alch.: červený lev (síra) je mužský princip, k němuž jako princip ženský náleží jednorožec (rtuť), zelený lev je počátek alchymistického díla - vše proměňující elixír, 2 lvi znázorňují dvojí přirozenost Mercuria, filozofické rturi; buddh.: ochránce zákona, Buddhova moudrost, duchovní horlivost, zdokonalení a chápání, udatnost, Buddha někdy sedí na lvím trůně, atribut Táry je lvice, na lvu jezdí Ratnasambhava, lvíče symbolizuje právě zasvěceného bódhisattvu, lev s lvíčetem pod tlapou ztělesňuje Buddhu vládnoucího světu a rovněž soucit, lví řev je Buddhovo neohrožené vyučování dharmy; čín.: udatnost, energie, síla, lev s koulí znázorňuje slunce nebo kosmické vejce, dualismus v přírodě, lev (síla) s koněm (rychlost) symbolizuje muže v manželství - ženu značí květiny; egypt.: ochrana, znázorňovaný se slunečním kotoučem značí strážce, má povahu solární, se srpkem měsíce má povahu lunární, lev s hlavami na obou koncích znázorňuje sluneční bohy východu a západu slunce, 2 lvi se slunečním kotoučem stojící zády k sobě představují minulost a budoucnost či včerejšek a dnešek, atribut bohyně Sachmet a Matky-Bohyně a symbolizuje mateřství, jako Sachmet může znázorňovat odvetu, lev se slunečním kotoučem představuje Rea jako slunečního boha, lev se srpkem měsíce může značit boha Usira, bohyně tefnut má lví hlavu; hind.: lev Agniho, někdy jako půl lev a půl člověk, čtvrtý avatár Višnua, lev a lvice znázorňují šáktu-šakti (lev -nejvyšší pán a rytmus, lvice je moc vyřčeného slova), lev je strážce severu, atribut Durgy a Déví; írán.: královský majestát, světlo, solární moc; islám.: ochrana proti zlu; japon.: lev je král zvířat, někdy se objevuje s pivoňkou jako královnou květin; křesť.: ambivalentní symbol ztělesňující Kristovu moc a sílu versus řvoucí lev (ďábel), víra ve spícího lva s otevřenýma očima - značil ostražitost, statečnost a duchovní bdělost, jako stráž podpíral sloupy církve, věřilo se i, že lvíčata se rodí mrtvá a život jim vdechuje otec lev jako symbol vzkříšení, lev jako samotář symbol poustevníků a značil osamělost, atribut sv. Marka, Jeronýma, Hadriána, Eufémie, Tekly, Pavla Poustevníka, Marie Egyptské; mithr.: solární symbol, čtvrtý stupeň iniciace, Kronos se lví hlavou (Aión) jako čas a osud požírající všechny věci, lev a býk spolu jsou symboly smrti, lev a jelen představuje okamžik smrti; řec.: doprovází Foiby Apollona, Artemis, Kybelé, Tychu, Gorgony a občas i Dionýsa, lvi táhnou vůz Kybelé a Junony, lví kůže je atributem Herakla (zardousil nemesjkého lva - přemáhá jako solární hrdina smrt); řím.: solární oheň, královský majestát, atribut Apollona, Fortuny a Herakla, značí plenivou moc smrti a vítězství člověka nad smrtí; sumer.-semit.: solární oheň, svrchovanost, odvaha, síla, atribut sumerského boha slunce Marduka, Inanna/Ištar jako Velká Matka je doprovázena 2 lvy, lev s ratolestí v tlapě či lev se 2 hlavami znázorňuje Ninurtu - boha slunce a války, mezopotámský bůh války a smrti Nergal je znázorňován jako lev (nepřátelský aspekt slunce -žár slunovratu) a v podobě 2 vzájemně odvrácených hlav značí 2 aspekty svého božství - slunce a podsvětí, lev provází i Atargatidu jako velkou Matku; taois.: dutá "brokátová koule" či "lví koule" symbolizuje nicotu, prázdnotu, kterou má obsáhnout lvíče - plodnost; žid.: symbol toho, kdo je mocný, krutost, okřídlený lev značí jih, lva z pokolení Judova

LILIE - čistota a mír; vzkříšení; královská důstojnost; zasvěcena všem panenským bohyním, matce i dívce; symbolizuje i plodnost bohyně země, později i bohů oblohy; lilie na Západě sdílí symboliku lotosu na Východě; stvol lilie ztělesňuje panenskost, tedy obrození a nesmrtelnost; alchy.: bílá lilie je ženský princip; egypt.: plodnost; islám.: symboliku lilie může přejmout hyacint; křesť.: čistota, nevinnost, Panna Marie - její zbožná mysl je symbolizovaná stonkem rovným, její pokora svěšenými listy, její bohabojnost vůní, její neposkvrněnost bělostí, je také symbol zvěstování a panenských světic - cudnost, květina Velikonoc, dle Danteho "lilie víry", lilie uprostřed trní znázorňuje neposkvrněné početí jako čistotu uprostřed hříchů světa, lilie je atributem sv. Antonína Paduánského, Františka z Assisi, Dominika, Františka Xaverského, Josefa, Kateřiny Sienské, Kláry, Eufemie; mínoj.: hlavní atribut bohyně Britomartidy; řec.-řím.: čistota, vyrašila z mléka Héry a je atributem Héry/Junony a Diany jako znamení cudnosti; sumer.-semit.: plodnost, úrodnost; žid.: důvěra v Boha, emblém pokolení Judova

LILIE, STYLIZOVANÝ KVĚT - stylizovaný květ lilie či lotosu značí květ či plamen světla a života; královna nebe; trojitý majestát boží; trojice; královská důstojnost; falický symbol; znak francouzských králů

LÍPA - evrop.: ženský půvab, krása, štěstí; v řecké mytologii byli bohabojní manželé Baukis a Filemon proměněni v okamžiku společné smrti v lípu a dub, které tak symbolizují manželskou lásku

LÍSKA - jako všechny ořechy je symbolem skryté moudrosti a spojovaná s Matkou-Bohyní; lískové ořechy znázorňují milence a mír; lískový prut má magické síly - přivolává déšť a je užíván při hledání vody u proutkařů; posvátný strom keltských hájů a představovala moudrost, inspiraci, věštění a magické a chthonické mocnosti; jako strom života rostl na Avalonu vedle posvátného jezírka či pramene, kde sídlil losos a pouze ten směl jíst ořechy; byla spojována i s bohyní skýtající mléko a s bohem ohně, protože její větvičky se používají na rozdělávání ohně; v Řecku byla z lísky udělána hůl Herma, posla bohů, proto symbolizovala usmíření a komunikaci; znamenala i poetickou inspiraci; ve skandinávském a germánském náboženství byla zasvěcena Thorovi; ve Starém zákoně použil Jákob magické lískové pruty, z nichž  částečně sloupal kůru, aby mu ovce a kozy vrhala mláďata skvrnitá a strakatá

LIŠKA - potměšilost, vychytralost; úskočnost, podlost, pokrytectví; čín.: úskočnost, dlouhověkost, moc proměny, duchové mrtvých;  indián.: potměšilost, lstivost, úskočnost; japon.: dlouhověkost, magická moc činit dobro či zlo, posel, posel boha rýže Inariho a jeho atribut, liščí zápal je ignes fatui, černá liška znamená štěstí, bílá liška značí nešťastnou událost, 3 lišky znamenají pohromu; křesť.: podvodník, potměšilost, klam, podlost, pustošení vinice značí počínání kacířů a nepřátel církve

LOCIKA - egyptský symbol plodnosti; zasvěcena fénickému Adónidovi jako obraz pomíjivé existence

LOS - u Indiánů nadpřirozená moc a vzdušný vír

LOSOS -  plodnost; falický symbol; v keltském symbolismu znamená moudrost; božské vedení; vědění o onom světě; spojován s posvátnými prameny; může zaujmout místo hada jako symbolu moudrosti a prostředníka s mocnostmi onoho světa

LOTOS (1verze) - posvátná květina; důležitý symbol; dle staroeg. mýtů byl lotos první bytostí na Zemi; povstal z prvotních vod a světla; v 1 z mýtů o stvoření světa se egypt. Re objevuje jako dítě vznášející se na hladině vod právě v lotosovém květu; v Egyptě symbol slunce; ztělesňuje boha Nefertuma, který bývá zobrazován, jak vstává z lotosového poupěte; lotosové květy v egypt. chrámech a hrobkách; jako vlysy na starých chrámech a sloupech -  i na moderních př. káhirská věž (186 m) má tvar lotosu; v indické mytologii má lotos větší roli - pluje na něm celá země na vodě; lotos prý vyrostl přímo z pupku boha Višnua, který též bývá zobrazován ležící na lotosovém květu; Brahma je též zobrazován na lotosovém květu; Višnuova manželka Lakšmí je zobrazována s lotosovým květem v ruce; v ind. stavitelství byl lotosový sloup - sloup s lotosovou hlavicí; dodnes je v Indii symbolem krásy a čistoty a stále se objevuje jako architektonický prvek v moder. stavitelství;  dle buddh. mýtů byl lotos prvním květem, jenž se objevil na světě; symbolizuje cestu života, kterou je třeba ujít k osvícení - vyrůstá z bahna, prodírá se špinavou vodou, až nakonec čistý a zářivý se objeví na hladině; bílé květy představují čistotu a dlouhý stonek buddh. učení, který povznáší mysl z bahna; otevřený květ představuje osvícení; poupě představuje potencionální možnost osvícení

LOTOS (2.verze) - univerzální symbol na celém Východě; na Západě zaujímá jeho místo lilie či růže; může být solární i lunární; může znamenat smrt i zrození; objevuje se s egypts. a hind. božstvy, se semitskými měsíčními bohy i s Velkou Matkou jako lunární bohyní; je to květina, která byla na počátku - nádhernou lilií velkých vod; je tím, v čem vzniká život a kde pomíjí; lotos je vesmírem, jenž vznikl z vod předkosmického chaosu, jako na počátku světa povstalo slunce z lotosu; je květinou světla, jenž vznikla vzájemným působením mocných tvůrčích sil slunečního ohně a lunární moci vod; protože je výtvorem slunce a vod, symbolizuje ducha a hmotu jako oheň a vodu, zdroj všeho, co existuje; univerzální základ jsoucna, kvetoucí ve vodách jeho nekonečných možností; solární mateční látka; otevírající se při východu slunce a zavírající se při západu znamená znovuzrození slunce - a tedy veškerého obrození, stvoření, obnovy, plodnosti, nesmrtelnosti; představuje dokonalou krásu; rozvitý květ tvoří růžici a sluneční kolo věčných cyklů existence, a je proto spojován s kolem v podobě matečné solární látky; tvoří pohár receptivního ženského principu; dle Iamblicha je symbolem dokonalosti, protože jeho listy, květy a plody vytvářejí obrazec kruhu; lotos zobrazuje duchovní rozvoj, neboť začíná růst v bahně, prorůstá temnými vodami vzhůru a rozkvétá ve slunečním svitu; jeho kořen znamená nezničitelnost, oddenek pupeční šňůru, která člověka poutá k jeho původu; květ má podobu slunečních paprsků; kuželík se semeny v sobě skrývá utvářející sílu stvoření; květ spočívá na poklidných vodách, v poupěti jsou uzavřeny všechny možnosti, v květu dochází k jejich rozvinutí - květ je osvícení, srdce, kosmické kolo projevování; jeho semena znamenají stvoření, "hybatele na vodách"; lotos je i symbolem nadlidského či božského zrození, protože vyrůstá neposkvrněný z bahnitých vod; bohové vystupující z lotosu označují svět pocházející z vodního živlu, neboť lotosové květy znázorňují slunce vynořující se z původních vod chaosu; je i androgynem (sol. i lun.), ze sebe sama existující a neposkvrněnou čistotou; plamen vystupující z lotosu je jak božím zjevením, tak sjednocením dualistických sil ohně a vody (slunce a měsíce, mužskosti a ženskosti); květ či list lotosu může být podporou pro jakoukoliv rovinu bytí; v asyrských, fénických a chetitských kulturách a v řecko-římském umění má lotos pohřební a smuteční význam a znamená smrt a znovuzrození, vzkříšení a budoucí život, stejně jako obrodné síly přírody; s býkem má solární povahu a je spojován se slunečními bohy; s krávou nabývá povahy lunární a stává se atributem měsíčních bohyní; často se objevuje i se lvem, husou, svastikou, labutí; spolu s kobrou je obrazem život dávajících, smrt rozdávajících sil Velké Matky a duality projeveného, napětí mezi protiklady v procesu proměny v konečnou jednotu; tisícilistý lotosový květ je slunce, nebeská klenba a vzhledem k člověku znázorňuje lebku; lotosový trůn symbolizuje dokonalou receptivní harmonii ve vesmíru, vrchol duchovní dokonalosti; 2 lotosy představují horní a dolní vody; buddh.: počáteční vody, možnosti projeveného světa a člověka v něm; duchovní rozkvět a rozvoj, moudrost, nirvana, oddenek je světovou osou nesoucí lotosový trůn (duchovní vrchol), zasvěcen Buddhovi - projevuje se jako plamen vycházející z lotosu, jako srdce "klenotu v lotosovém květu",Buddha trůní na úplně rozvinutém lotosu, a ten patří k 8 cennostem či šťastným znamením čínského buddhismu, mír, harmonie, plně rozvitý květ znázorňuje koloběh znovuzrození a je symbolem Amitábhy, Kuan-jin a Maitréji, bódhisattvové stojí na ještě nerozvinutém květu, kniha osvěcující moudrosti spočívající na lotosu duchovního rozkvětu je atributem Bílé Táry - matky všech Buddhů; čín.: čistota, dokonalost, duchovní půvab, ženský génius, mír, léto, úrodnost, ztělesňuje minulost, přítomnost a budoucnost, protože jedna a táž rostlina nese současně poupata, květy a semena, představuje i ušlechtilého muže, jenž vyrůstá ze špinavé vody, ale je jí nedotčený; egypt.: oheň inteligence, tvoření, znovuzrození, úrodnost, královská moc, nesmrtelnost, znak Horního Nilu (papyrus u Dolního Nilu) - zobrazovány společně znamená sjednocení obouch, zasvěcený Horovi, 4 Horovi synové stojí na lotosovém květu před Usirem, solární květina spojovaná s Reem v Thébách, lunární květina když jej drží Hathor, atribut esety (znamená úrodnost, čistotu a panenskost, panenskou matku, v egyptské ikografii se objevuje s býkem, lvem, beranem, gryfem, sfingou a hadem; hind.: vesmír v pasivním aspektu projevení, nejvyšší forma či podoba země, plodivá moc věčné substance, hybatel na hladině vod, to, co sebe samo plodí, ze sebe pramenící nesmrtelná a duchovní povaha člověka, rozvinutí všech možností, věčné obrození, nadlidský původ, čistota a krása, dlouhověkost a zdraví, věhlas a štěstí (zejména pro děti), solární matečná látka, trůn Brahmy zrozeného z lotosu, Agni vystupuje z lotosu, jako solární symbol je atributem slunečních bohů Súrji a Višnua, ve svém lunárním významu je symbolem Šrí Lakšmí či Padmávátí, bohyně vlhkosti a manželky Višnua, symbolizuje vzájemné působení mezi purušou a prakrti, lotos na prahu chrámu symbolizuje sídlo božství a stav čistoty a oproštěnosti od vášní, který je vyžadován od vyznavačů. lotosový květ na trojitém stvolu znázorňuje trojí aspekt času, symbol světa (střed květu je někdy zpodobňován jako hora Méru, světová osa), čakry jsou zobrazovány jako lotosové květy; írán.: solární symbol, světlo; may.: země, projevený vesmír; řec.-řím.: atribut Afrodity/Venuše; sumer.-semit.: solární symbol ve spojení se slunečními bohy a lunární symbol v souvislosti s Velkou Matkou, tvořivá a plodivá moc, spojován s pohřbem, znamená život i smrt, vzkříšení, nesmrtelnost; taois.: zlatý květ, kosmické kolo projevování, duchovní rozvoj, srdce, atribut Che Sien-ku, jediné dívky ze skupiny 8 taoistických géniů či nesmrtelných

M

MACEŠKA - evrops.: vzpomínka, meditace, myšlení; křesť.: symbol pro slavnost nejsvětější trojice

MAGNÓLIE - čín.: sebeúcta, okázalost, jaro, ženský půvab a krása

MÁK - symbol Velké Matky; ztělesnění jednoho a mnohého, matky a dívky; noc; zasvěcen všem lunárním božstvům; přestavuje plodnost, úrodnost, zapomnění, zahálku; čín.:  ústraní, odpočinek, krása, úspěch, v podobě opia zpodobňuje bezuzdost a zlo; křesť.: spánek, nevědomost, lhostejnost, krvavě červený květ máku je obraz Kristova utrpení a spánku smrti; řec.-řím.: období spánku a smrti vegetace, atribut Deméter/Cerery, Persefony, Venuše, Hypna a Morfea

MANDLE - panenskost, vytvářející se ze sebe sama; jóni; manželské štěstí; je také vesica piscis, která v umění často obklopuje panenskou královnu nebes; mandorla; květ mandlovníku, vykvétající na jaře první, je budič a proto symbolizuje bdělost; představuje sladkost, půvab a jemnost; čín.: ženská krása, duševní síla v utrpení, bdělost; frýž.: otec všech věcí, jaro, uváděna do souvislosti s narozením Attida - mandlovník vznikl z mužských genitálií androgynní Kybelé; írán.: nebeský strom; křesť.: boží přízeň a uznání, čistota Panny Marie; žid.: ztělesňuje zásadu, probudit se a mít se na pozoru

MANDRAGORA - Mandragora lékařská (Mandragora officinarum); lilkovitá rostlina s psychotropními účinky; v magii patřila k nejdůležitějším rostlinám; je opředena mýty; její kořen připomíná lidskou postavu; v magii ceněna; získání mandragory nebylo vůbec jednoduché - většinou se musela kopat o půlnoci, nejraději o úplňku; nesmělo se jí také dotknout rukama - věřilo se, že se brání proti vykopání (či vydává kvílivé zvuky) a ten, kdo jí vytrhne se vydává nebezpečí; proto se doporučovalo k rostlině přivázat za obojek psa, který rostlinu měl vytáhnout - ten pak měl pojít; po vykopání se mělo kolem rostliny vykopat příslušné obrazce -  3 kruhy, mečem nebo proutkem; během dobývání se mělo hledět k Západu;u nás populární i pro její roli v Císařově pekaři; v lidovém léčitelství jako anestetikum

MEDUŇKA - láska, sympatie, omlazení

MEDVĚD - vzkříšení (probuzení po zimě), iniciace (nový život); spojován s přechodovými rituály; v mýtech o hrdinech má medvěd solární povahu; v mýtech o potopě je lunární ( i jako spojován s měsíčními bohyněmi jako Dianou či Artemis; emblém Ruska a perského království; alch.: nigredo původní látky (prima materia); čín.: udatnost síla; indián.: nadpřirozená moc, síla, statečnost, vzdušný vír; japon.: moudrost, blahovůle, síla, kulturní hrdina a božský posel u Ainuů; kelt.: lunární moc; křesť.: ďábel, zlo, nenasytnost, tělesná žádostivost, mělo se za to, že mláďata se rodí neforemná a matka je lízáním formuje - symbol proměňující, obrozující moci křesťanství vůči pohanům, atribut sv. Eufemie, zápas Davida s medvědem symbolizuje zápas Krista s ďáblem; řec.: zasvěcen lunárním bohyním Artemis a Dianě, dívky, které se účastnily obřadů k uctění Artemis, byly nazývány medvědice, nosily žluté oděvy a napodobovaly medvědice, bohyně Diana proměnila nymfu Kallistó v medvědici; starosev. a germ.: zasvěcen Thorovi, medvědice Atla ztělesňuje ženský princip a medvěd Atli princip mužský; šaman.: posel lesních duchů

MERUŇKA -  jako sebe oplodňující rostlina značí androgyna; v Číně značí smrt a plachost

MĚŠÍČEK - věrnost; v čínském symbolismu znamená dlouhověkost, květ 10 000 let; v hinduismu je květinou Kršny

MOL -  podoba Psýchy

MORUŠE - 3 barvy 3 stádií jejího zrání - bílá, červená a černá, slouží jako symboly 3 stupňů iniciace, také 3 životních období člověka; bílá (nevinné dětství), červená (aktivní, činná fáze), černá (stáří a smrt); čín.: strom života a má magickou sílu vůči mocnostem temnoty, ztělesňuje také přičinlivost a synovskou a dceřinou poslušnost k rodičům; řec.: neštěstí v lásce jako smíšená krev Pýrama a Thisby

MOTÝL - duše, nesmrtelnost; vzkříšení a znovuzrození (kukla, housenka); jako dvojitá sekera je symbolem Velké Bohyně; čín.: hojnost volného času, nesmrtelnost, radost, spolu s chryzantémou znázorňují krásu ve stáří, se švestkou znamená dlouhověkost; japon.: marnivá žena, gejša, přelétavý milenec, párek motýlů zobrazuje manželské štěstí, bílý motýl symbolizuje ducha smrti; kelt.: duše, oheň; křesť.: vzkříšení, někdy zobrazován v ruce Ježíše jako dítěte; řec.: duše, nesmrtelnost

MOUCHA - spojována se zlými božstvy; může ztělesňovat nadpřirozenou moc, většinou zlou; fénic.: Belzebub (jako pán much) je moc, která působí zkázu a rozklad; křesť.: zlo, mor, hřích, nemoc (stehlík značí zdraví) (pozn. Belzebub je pán nad cestami, ne pán much)

MRAVENEC - píle; čín.: řádný hmyz, ctnost, spořádanost, podřízenost, vlastenectví; hind.: pomíjivost existence; řec.: atribut Cerery

MYRHA - utrpení a zármutek

MYRTA - radost, mír, klid; štěstí, stálost; ženský princip; vítězství; rostlina bohů; magická rostlina; vesica piscis; myrtový věnec nosí zasvěcenci; čín.: sláva, úspěch; egypt.: láska, radost, zasvěcená hathoře; křesť.: pohané obrácení na křesťanství; mandej.:užívána při všech obřadech jako součást rituální ozdoby hlavy kněze, na hlavě ji nosí pokřtění, novorozenci, nevěsta a ženich a umírající, při náboženských obřadech též užíván myrtový věnec, myrta je vitální esence a přenáší dech života, symbol klíčícího života, znovuzrození a obnoveného života; řec.-řím.: láska a manželství, porod, manželské štěstí, zasvěcená Poseidonovi/Neptunovi jako mocnostem vod, pak Afroditě/Venuši, Adónidovi, Artemidě, Europé; žid.: manželství, rostlina svatostánku;

MYŠ - chthonický tvor; mocnost temnoty; neustálý pohyb; nesmyslné pobíhání sem a tam; neklid; křesť.: ďábel, pohlcovač, někdy zobrazována ohryzávající kořeny Stromu života; řec.: atribut Dia/Sabazia a Apollona; žid.: obojakost, pokrytectví

N

NARCIS - soběstačnost, sebeláska, marnivost; čín.: sebepozorování, sebeúcta, štěstí pro příští rok; japon.: mlčenlivá čistota, radost; křesť.: na zobrazeních Panny Marie může zaujmout místo lilie a označuje boží lásku; řec.: sebeláska, chlad, smrt v mládí, jeho sladká a opojná vůně značí ovoce sebelásky a samolibosti jelikož může vést k pomatenosti, zasvěcen Narkissovi, Deméter, Nemesis, Seléně a Hádovi

NETOPÝR - odedávna přiřezován k mocnostem temna; středověcí démoni byli často zobrazováni s netopýřími křídly; zvíře spojované s čarodějnictvím; sušené části jeho těla byly často součástí mnoha alchymistických postupů; spojování s upíry je mladšího data - až k 19 století díky románům; afric.: ambivalentní symbol, bystrost, temnota a záhadnost; alch.: androgyn (složený z ptáka a myši); buddh.: zatemnělé pochopení; čín.: jinová povaha, slovo v čínštině zní stejně jako slovo pro štěstí (fu) - symbol štěstí jako blažený pocit i pro štěstí bohatství, dlouhověkosti a míru, párek znamená přání všeho dobrého, atribut Fu-singa (bůh štěstí a dlouhověkosti), skupina 5 netopýrů představuje pětici darů (zdraví, dlouhý život, bohatství, mír a štěstí); evrop.: spojován s černou magií a čarodějnictvím, také vychytralost, moudrost, pomsta; indián.: ten, kdo přináší déšť; japon.: neblahá roztěkanost, chaotický stav; křesť.: ztělesnění knížete temnot, ďáblův pták, jako kříženec ptáka a krysy symbolizuje obojakost a pokrytectví - zdržuje se v rozvalinách a na opuštěných místech, představuje melancholii; žid.: modlářství, špinavost

O

OBILÍ - klasy či snopy obilí jsou atributem všech božstev obilí, především v řeckých mystériích; symbolizují úrodnost země, probuzení života, život povstávající ze smrti; hojnost; zlaté obilné klasy jsou plody spojení zářivého slunce a panenskou zemi; bohyně obilí je ztotožňována se souhvězdím Panny; obilí a vinná réva společně, stejně jako víno a chléb ztělesňují plod lidské práce v zemědělství a živobytí; měřice obilí je obrazem hojnosti a úrodnosti; v souvislosti s pohřbem znamená blahobyt na onom světě; figuruje v mnoha pohřebních a smutečních obřadech, zejména v Egyptě, Persii, Středomoří a Číně; rostoucí obilí znamenalo vzkříšení hrdiny; egypt.: atribut Esety byl obilný klas a měřice obilí atribut Sarápida; indián.: klas obilí (kukuřice) představuje lidi a všechny věci ve vesmíru; křesť.: symbol eucharistického chleba, Kristova těla, štědrosti, bohabojných a spravedlivých, obilí a hrozny spolu ztělesňují večeři páně; mexic.: kukuřice spolu s kolibříkem odkazovala na slunečního hrdinu; řec.-řím.:  úrodnost, hojnost, stvoření, atribut Deméter/Cerery a Gáie, jako oběť přinášeno Artemis, obilný klas byl ústředním symbolem eleusínských mystérií "Stál tu jako velkolepý, obdivuhodný, naprosto dokonalý předmět mystické kontemplace, obilný klas, který byl v tichosti požat." (Hippolytos), role v Kybelině kultu, Římané vysazovali obilí na hroby a zajišťovali si tak sílu mrtvých ve prospěch živých; sumer.-semit.: zasvěceno Kybele a o jejím svátku se v rámci obřadů jedl chléb, atribut Tammuze/Dumuziho, hlavní bůh Pelištejců Dagan, byl bohem obilí a země

OCELOT - v symbolice severoamerických indiánů má ocelot stejnou moc jako lví bohyně Egypta a Babylonu a tygřice východní Asie

OLIVA - plodnost; nesmrtelnost; svatební symbol; hojnost, bohatství; snítka olivy, zejména s holubicí je nejznámější symbol míru a zlatého věku; olivová ratolest byla také cenou v závodě na počest měsíční bohyně; olivový strom je sídlo měsíce a jeho znamení; olivový věnec, který nosil vítěz her na počest Héry, ztotožňoval vítěznou pannu s Hérou a měsícem, zatímco věnec z divoké olivy pro vítěze olympijských her značil Dia - spolu značily posvátný sňatek Dia a Héry (slunce a měsíce); olivový list znamená obnovení života; čín.: klid, vytrvalost, jemnost, půvab; křesť.: plod usmiřujícího působení církve, víra spravedlivých, mír, holubice se snítkou olivy v zobáčku znázorňuje duše zesnulých v pokoji, olivovou ratolest drží někdy v ruce archanděl Gabriel; řec.-řím.: mír, slavný čin, posvátný olivovník na Akropoli symbolizoval ochranu života a příznivého osudu obyvatel Athén, atribut Dia/Jova, Athény/Minervy, Apollona a Kybely, olivový věnec nosil vítěz závodů na počest Héry a Athény; žid.: krása, síla, bezpečnost na cestách

OLŠE - spojována se smrtí, s kovářskou výhní a mocí vypařování; kelt.: strom obývaný vílami, věštba, vzkříšení; řec.: atribut Pana, spojována se slavnostmi jara a ohně

OMĚJ - řec.-řím.: jed slov, zločin, chladnokrevnost, zasvěcen Saturnovi, vyrostl tam, kam dopadly Kerberovy sliny, čarodějná květina

OPICE - zvědavost; nestoudnost; darebnost; nižší instinkty; 3 záhadné opice se zakrytýma ušima, očima a ústy znamenají "Nehleď na žádné zlo, neposlouchej zlo, nemluv nic zlého"; budhh.:1 ze 3 bezduchých tvorů, vždy nenasytných a vždy chamtivých; čín.: podlost, lstivost, moc proměny, tvor odvracející zlo a zahánějící neštěstí, škodolibost, ješitnost, napodobování, 9-té zvíře z 12 zemských rodů; hind.: blahovůle, vlídnost, atribut Hanumana - vůdce opičího kmene povýšené mezi bohy a obdařeného božskou mocí, syn Vájua, boha větru, Hanuman má někdy opičí hlavu; křesť.: marnivost, potměšilost, vychytralost, lehkomyslnost, přepych, modlářství, opice s řetězem znamená překonaný hřích, opice s jablkem v tlamě znamená prvotní hřích; may.: bůh severní hvězdy má opičí hlavu

ORCHIDEA - vznešenost; přízeň; přepych; v čínském symbolismu ztělesňuje dokonalého člověka; harmonie, vytříbenost; láska, krása, ženský půvab; učenec v ústraní

OREL - symbol všech bohů oblohy, solární symbol; polední slunce; duchovní princip; výstup na nebe; inspirace; osvobození z poddanství; vítězství; hrdost; rozjímání; zbožnění; královská důstojnost; autorita; síla; výška; vzduch jako živel; věřilo se, že je schopen vzlétnout až ke slunci, upřeně se na něj dívat a ztotožnit se s ním - představuje duchovní princip v člověku, který je s to povznést se k nebi; dvouhlaví orlové jsou atributy božských dvojčat a mohou symbolizovat vševědoucnost nebo dvojí moc; zápas mezi orlem a býkem nebo orlem a lvem, v němž zvítězí orel, je atributem ducha nebo intelektu nad tělesností; konflikt mezi orlem a hadem či orlem s hadem v pařátech znázorňuje vítězství ducha; orel je symbolem nebeských mocností dobra; ztělesnění neprojeveného světla; orel na sloupu je "sol invictus", vítězství nad temnotou a je symbolem slunečních bohů; alch.: orel vznášející se ve výši je osvobozená duchovní součást původního stavu přírody (prima materia, dvojitý orel představuje ženskou-mužskou rtuť, korunovaný orel a lev jsou vítr a země, rtuť a síra, prchavý a pevný princip; austr.:  orel či sokol je ztotožňován s božstvem; azt.: nebeská moc, zářivá obloha, vycházející slunce, jež pohlcuje hada temnoty; budh.: Buddhovo jízdní zvíře, atribut Amóghasiddhiho; čín.: slunce, princip jang, autorita, válečníci, houževnatost, odvaha, pronikavý pohled, neohroženost, orel a havran jsou spojováni sbohy války; egypt.: solární zvíře, Horovi synové; hind.: solární pták garuda, na němž jezdí Višnu, emblém Indry, árijský pták bouřkového mraku; indián.: ozdoba hlavy z orlích per představuje ptáka hromu, univerzálního ducha, orel znamená zjevení a je prostředníkem mezi oblohou a zemí, rovněž ztělesňuje den, někdy symbolizuje bílý orel muže a hnědý orel ženu; kelt.: spojován s léčivými vodami; křesť.: duch, nanebevstoupení, duchovní úsilí, touha, poslední soud, kdy budou zatracenci vyhozeni z hnízda, obnova mládí, ztělesňuje inspiraci z evangelia - proto mívá čtecí pult podobu orla, hledí do slunce bez mžourání - patří Kristus na boží slávu, jako orel nese svá mláďata ke slunci, tak nese Kristus duše k Bohu, jak se orel vrhá k hladině tak Kristus zachraňuje duše z moře hříchu, víra v obnovu peří tím, že létá ke slunci - vzkříšení a nový život, s hadem v pařátech znamená vítězství nad hříchem, atribut sv. Jana Evangelisty a Medarda, 1 ze 4 apokalyptických bytostí, které spolu v jedné postavě symbolizovaly 4 evangelisty (tetramorf), orel představoval Jana; mithr.:  orel i sokol jsou atributy slunečního boha Mithry; řec.: solární zvíře, duchovní moc, královská důstojnost, vítězství a přízeň, atribut Dia a nosič jeho blesků, původně i jako atribut Pana, ale ten ho přenechal Diovi, atribut Ganyméda ve spojení s pohřebními obřady, Ganymédes zobrazený jak napájí orla značí překonání smrti, orel s hadem v pařátech je symbol vítězství; řím.: nosič Jovových blesků, solární zvíře, ztělesňuje císaře, důstojnost, přízeň, vítězství, rychlost vnímání, symbol a zprostředkovatel zbožštění po smrti; skand.: moudrost, objevuje se ve větvích Eggdrasilu jako světlo v boji s hadem temnoty, poznávací znamení Odina/Wodana; sumer.-semit.: polední slunce, atribut Ninurty/Ningirsu (blahodárného mezopotámského boha bouře), atribut frýžského Sabazia, zasvěcen asyrskému bohu bouře, blesku a plodnosti Aššurovi, dvojhlavý orel symbolizuje Nergala, smrtící sílu žhavého léta a poledního slunce, významný symbol u Chetitů - ztělesňuje moc slunce a vševědoucnost, často drží v pařátech zajíce či hada, Marduk je často zobrazován jako orel; žid.: obnovení, východ

OŘECH - všechny ořechy sdílí symboliku skryté moudrosti a také plodnosti a dlouhověkosti; předkládán na řeckých svatbách; nepřízeň osudu; sobectví - pod ořešákem nic jiného nevyroste

OSEL - pokora; trpělivost; usmířenost; hloupost; tvrdohlavost; oplzlost; plodnost; oslí hlava považována za zdroj plodnosti, jako zvíře k nošení břemen může značit chudinu; čín.: hloupost; egypt.: atribut Sutecha v děsivém aspektu, indiferentní moc, zlo; hind.: táhli nebeský vůz Rávany, když unesl Sítu; křesť.: Kristovo narození, útěk do Egypta, vjezd do Jeruzaléma, býval užíván ke znázornění židů a synagogy, atribut Antonína Paduánského; řec.: lenost, zaslepení, zasvěcen Dionýsovi a Týfónovi v jejich brutálním aspektu, zasvěcen Priápovi jako plodivý princip a Kronovi/Saturnovi, Silénos je někdy zobrazen, jak jede na oslu; sasanov.: 3-nohý osel znamená čistotu a moc se protivit zlu, lunární zvíře, představuje 3 lunární fáze

OVCE - slepé a pošetilé následování; bezradnost; čín.:  život v ústraní, 8-mé ze symbolických zvířat 12 zemských rodů; křesť.: Kristovo stádo, apoštolové, věřící

P

PALMA - solární symbol; jásavá radost; spravedlnost; pro prudkou stoupavost znamená proslulost; požehnání; triumf; vítězství; ve stáří nosí dobré plody, a proto znamená i dlouhověkost a stáří oplývající zdravím; arab.: strom života; čín.: ústraní, důstojnost, plodnost; egypt.: strom spojovaný s kalendářem, neboť poskytoval větev na každý měsíc; křesť.: nesmrtelnost - někdy ve spojení s fénixem, boží požehnání, Kristův triumfální vjezd do Jeruzaléma, mučedníkův triumf nad smrtí, ráj, palmové ratolesti znamenají slávu, triumf a vítězství nad smrtí a hříchem, u prvotních římských křesťanů se význam uplatňoval při pohřebních obřadech, palmová ratolest jako atribut putujícího do Svaté země, atribut Pavla Poustevníka, Jana Evangelisty; řec.:  atribut Apollóna Delfského a symbol ostrova Délu; sumer.-semit.: strom života, symbol fénického Baal-Tamara, Pana palmy a bohyně Aštoret a Inanny; žid.: spravedlivý člověk, symbol Palestiny

PANTER - herald.: obvykle je rozzuřen a představuje divokost, vzteklost a dravost; křesť.: panter prý zachránil lidi před drakem či ďáblem, věřilo se, že má svěží dech a tak ztělesňoval občerstvující Kristův vliv

PAPOUŠEK - napodobování; hloupé opakování; čín.: oslnivost, výstraha nevěrným manželkám; hind.: atribut Kámy, boha lásky, věštebný a déšť přinášející pták - tytéž schopnosti se mu připisovaly i v předkolumbovské Americe

PÁV - solární symbol; spojován s uctíváním Slunce a stromu; bývá spojován s pivoňkou; ztělesňuje nesmrtelnost, dlouhověkost, lásku; přírodní symbol pro hvězdy na obloze; před deštěm se stává neklidným - spojován s bouřkami, jeho deštný tanec je také uváděn do souvislosti se spirálou; buddh.:  soucit, bdělost, vějíř z pavích per je atributem Avolókitéšvary, známého též pod jménem Kuan-jin a Si-wang-mu; přidělením pavího pera se propůjčovala úřední hodnost za záslušnou službu - paví pero znamenalo císařovu přízeň, znak dynastie Ming; hind.: někdy jízdné zvíře Brahmy, jezdí na něj i Lakšmí a Skanda/Kárttikéja - bůh války, jezdí-li  na něm bůh lásky Káma, znázorňuje netrpělivou touhu, atribut bohyně Sarasvatí - bohyně moudrosti, hudby a poezie; írán.: pávi stojící po stranách stromu života znamenají dualitu a lidskou dvojí přirozenost, rovněž symbolizuje královskou přirozenost a perský královský trůn je "paví trůn"; islám.: světlo, paví oko je spojováno s okem srdce; jap.: bódhisattva Kújaku-majóó je vždy znázorňován jak sedí na pávu; křesť.: věřilo se, že se jeho maso nikdy nekazí - symbol nesmrtelnosti a vzkříšení, 100 očí na chvostu je vševidoucí církev, symbolizuje světce, stojí-li na kouli, znázorňuje povznesenost nad světské záležitosti, paví pero jako symbol nesmrtelnosti je atributem svaté Barbory; řec.: solární symbol, původně atribut Pana, který ho přenechal Héře jako symbol hvězdné oblohy, Héra vsadila Argovy oči na paví chvost; řím.: Junonin pták s týmž významem jako u Héry, emblém císařovny a vladařky;

PAVIÁN - egypt.: "ten, kdo vítá svítání"; se zdviženýma rukama znamená moudrost, která zdraví vycházející slunce a představuje Thovta a Hapiho;

PAVOUK - Velká Matka ve svém děsivém aspektu jako tkadlena osudu je někdy zobrazována jako velký pavouk; všechny měsíční bohyně jsou tkadleny a přadleny osudu a kosmický pavouk, Velký pavouk či Velký tkadlec je také stvořitel, jenž tká nit osudu ze své vlastní substance a připoutává všechny lidi k sobě vláknem pupeční šňůry a připojuje je ke tkanivu v podobě světa nebo se do něj vetkává; pavouk ve své síti ztělesňuje i střed světa; egypt.: atribut Neity jako přadleny světa; hind.-buddh.: přadlena přediva iluze; majá.: stvořitel, jenž tká nit ze své vlastní substance; indián.: vítr a hrom, ochrana před poškozením; křesť.: ďábel chytající do léčky hříšníky, lakomec vysávající krev ze svých obětí, pavouk v kalichu je atributem svatého Norberta; oceán.: na některých ostrovech je Starý pavouk stvořitelem veškerenstva; řec.: atribut Athény jako přadleny světa a Persefony, Harmonie a bohyň osudu, Arachné byla pro svou pýchu přeměněna na pavouka; řím.: bystrost, štěstí; skand.: norny jsou tkadlenami a přadlenami osudu; sumer.-semit.: atribut Inanny a Atargatis jako přadlen světa a osudu;

PELYNĚK -  (Artemisia) hořkost, tíseň trýzeň; čín.: důstojnost; indián.: ženský, lunární, noční životní princip; řec.: zasvěcen Artemis

PES - afric.: často je kulturním hrdinou a i tím, kdo přinesl oheň; alchym.: pes spolu s vlkem spolu jsou dvojí přirozenosti Mercuria, filosofické rtuti; aztéc.: Xolotl, bůh zrůd a blíženců, má psí hlavu a byl patronem psů, pes byl průvodcem duší a byl často obětován na hrobě, aby doprovodil mrtvé na onen svět, posledním znamením mexického zvěrokruhu, které představoval období bezčasí a chaosu byl pes jako konec a roku a smrt, ale také i jako vzkříšení a znovuzrození; čín.: věrnost, neochvějná oddanost, příchod psa znamená budoucí blahobyt, červený nebeský pes (Tchien-kuan) má jangovou povahu a pomáhá zahánět zlé duchy, jako jinový strážce symbolizuje katastrofu a zkázu, když se rozzuří a kouše slunce nebo měsíc značí zatmění a meteority, v čínském umění často zobrazován  Buddhův lví pes; egypt.: průvodce slunečního boha se sokolí hlavou, který dbal na to, aby se slunce drželo své dráhy, atribut Amentet, zasvěcen Anupovi; hind.: lovecký pes a průvodcem nebo atributem  Indry, 4-oký pes symbolizuje boha mrtvých Jamu a sdílí stejnou symboliku jako podsvětní psi; indián.: lze ho zaměnit za kojota, zvíře hromu, vynálezce ohně, přináší déšť,  jako kojot kulturní hrdina a mytický předek, prostředník, přímluvce, posel; islám.: nečistota - pes směl být používán pouze jako hlídač; japon.: ochrana, hlídač; kelt.: spojován s léčivými vodami, doprovází bohy lovu a války a i hrdiny, doprovází boha léčení Nodense a Sucella; křesť.:  věrnost, bdělost, manželská věrnost, jako hlídač stáda představuje pes dobrého pastýře, biskupa či kněze, černí a bílí psi označují dominikánský řád,  atribut svatého Dominika, Rocha (kterému pes donášel chléb), Markéty Cortonské a Tobiáše; may.: pes nesoucí pochodeň představuje blesk; mitrh.: jako průvodce duší je spojován s býčí obětí a bývá proto zobrazován s hadem a štírem, kteří společně symbolizují démony zla; oceán.: ten, kdo vynalezl a přináší oheň; pársis.:  bílý pes se žlutýma očima nebo 4-oký pes je patrně průvodce duší, neboť je přiváděn k lůžku zemřelého a doprovází pohřební průvod, smrt ženy při porodu vyžaduje 2 psy pro 2 duše; skand.: Odin má za rádce 2 psy a 2 havrany, nestvůrný pes Garm hlídá podsvětí; sumer.-semit.: pes spojován se štírem a hadem a všemi plazy jako jako s tvory neblahými, zlými a démonickými, ve fénické ikonografii doprovází pes slunce, atribut akkadské bohyně Belit-ili, jejíž trůn podpírají psai nebo psi sedí vedle něj, též atribut Aštoret; šaman.: posel lesních duchů; řec.-řím.: v Řecku znamenal hanlivý výraz (kynikos) jako psí nestoudnost a lichocení, dle Homéra je pes nestoudný a troufalý, průvodce duší, atribut Herma a Merkura jako posla i vůdčího ducha;

PETRKLÍČ - v Evropě ztělesňuje čistotu, mládí, troufalost; u Keltů je čarovnou rostlinou;

PETRŽEL - Evropa: tajemná rostlina; ženský princip;

PLATAN - křesť.: všeobjímající Kristova láska, blíženecká láska, morální svrchovanost; írán.: velkolepost, učenost; mínoj.: zasvěcený kultu krétského Dia; řec.: učenost, vzdělanost (akademické rozhovory se konaly pod platany)

POMERANČ - plod pomerančovníku je symbol plodnosti a úspěšnosti; saracénské nevěsty ho nosily jako symbol plodnosti ; čín.: nesmrtelnost, štěstí; japon.:květ znamená čistou lásku; křesť.: květ symbolizuje čistotu a cudnost, rovněž i panenskost a objevuje se ve svatebním věnci, je-li zobrazen v ráji, jde o ovoce prvotního hříchu; řec.: květ je atribut Artemis, pomeranče byly považované za jablka hesperidek

PÓR - vítězství, ochrana před poraněním; jeho vůně byla považována za podobnou vůni blesku a proto i za znamení keltského boha Aeda; emblém Walesu

PRASE - symbol plodnosti a blahobytu, ale také nenasytnost, chtivost, žádostivost, hněv, nečistota, bezuzdná vášeň; spojována s Velkou matkou; buddh.: uprostřed kola vznikání představuje prase  nevědomost a chtivost a je jednou ze 3 bytostí  znázorňují hříchy, které člověka poutají ke světu iluze, smyslů a znovuzrození, v tibetském buddhismu je diamantová bachyně Velkou matkou a královnou nebes; čín.: prase znamená nezkrotnou přirozenost, chtivou a nečistou, je-li však zkrocena, je užitečná a plodivá; egypt.: zasvěceno Eset jako Velké Matce, může být i zlovolné jako Sutech v ničivém aspektu; hind.: diamantová bachyně - královna nebes je ženský aspekt Višnuova třetího zrození jako kance a je zdrojem života, plodnosti; indián.: lunární zvíře, spojované s hromem, přinášející déšť; islám.: nečisté, zakázané jídlo; kelt.: sviní bohyně Ceridwen je Velkou matkou, atribut Mannanána, jenž poskytuje nadpřirozenou potravu ze svých prasat, která jsou zabíjena a snědena, ale každá den se opět vracejí; křesť.:  nenasytnost, smyslnost, atribut Antonína Velikého; oceán.: svině je lunární a znamená plodnost; řec.: symbol Eleusíny a byla obětována Cereře a Deméter jako bohyním plodnosti, v Diktajské sluji poskytovala prasnice malému Diovi potravu; řím.: obětovány Martovi,jako bohu zemědělskému, ale i bohyni Telluře a Cereře o žních; sumer.-semit.: atribut Rimmona, Tiámat a Velké Matky; žid.: nečisté, zakázané jídlo;

Existují?

Co si o nich myslet?

Kolik jich je?

Ovlivňují nás?