Lucifer
je jedno ze jmen používaný pro Satana, ale jeho význam je širší:
- světlonoš, jitřenka, hvězda
- antonymum pro Krista
- anděl
- Šem chazaj
Slovo Lucifer pochází z latinského "Lux" (světlo) a "fero" (nesu), kdy znamená "Světlonoš", tj. "Jitřenka" (Jitřní hvězda) či Venuši. Planetu Venuši pravděpodobně římští astrologové nazývali Lucifer, než dostala v křesťanské sféře dnešní jméno.
Sv. Jeroným tímto termínem překládá verš v knize Izajáš 14:12:
- "Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pranárodů!"
- latinsky "Quomodo ceci disti de caelo lucifer qui mane oriebaris corruisti in ferram qui vulnerabas gente s." (může být něco špatně - hrozně škrábu, nelze to pořádně přečíst
- Dle nejčastější známé verze: "Jak jsi spadl z nebe, jitřenko, který jsi zrána vycházel, pospíšils k zemi, ty, jenže jsi zraňoval národy."
V původním významu nemá nic společného se Satanem, ale z hlediska křesťanské mytologie, která se rozvinula po sv. Jeronýmovi, se Lucifer stal nejvyšším andělem, hodností a mocí hned po Bohu. Pro svou pýchu ovšem se postavil proti Bohu a ten jej srazil k Zemi i s anděly, kteří jej následovali.
Ve starém zákoně, hebrejský termín "helel ben šachar" (zářící; syn jitra), kde ´heleb´ je termín pro planetu Venuši a ´ben šachar´ označuje skutečnost, že vychází k ránu jako posel dne.
V textu Izajáše se tekto hovoří o babylonském králi, jenž byl pro svou pýchu svržen jako zářící jitřenka. Autoři knihy Izajáš naráželi na starý mýtus známý například v řecké podobě jako mýtus o Faethónovi.
V křesťanské tradici v knize Zjevení ztotožňuje Jan dávného prahada z Edenu s padlou hvězdou, tedy Satana a Lucifera. Křesťanská tradice udělala z Lucifera padlého anděla, který ztratil svou slávu jitřní hvězdy.
Pohanský příběh o pádu andělů, byť spojen s Ranní hvězdou (Jitřenkou), byl v pre-křesťanském století transformován do Satana, kde Satan - Sataniel, někdy jako "Samael" je uváděn jako 1 z možných archandělů. Protože si usmyslel, že "chce míti trůn nad oblaky" byl seslán z nebe.
Někteří součastí teologové a exorcisté jako otec Jose Antonio Forteo a otec Amorth ve svých zkušenostech na základě Bible mají důvod se domnívat, že Lucifer a Satan jsou 2 odlišné bytosti.
Na rozdíl od pozdější tradice však Starý zákon nikde o pádu andělů nebo Satana nehovoří. Tato legenda má své kořeny především v apokryfní židovské a raně křesťanské tradici a literatury. Nový zákon, pokud hovoří o jitřní hvězdě nebo o Luciferovi (v překladu Vulgáty) označuje tímto termínem obvykle Ježíše krista, "jitřní hvězdu".
Ve Vulgátě (latinský překlad Bible pořízený sv. Jeronýmem) se slovo "Lucifer" používá na těchto místech:
- Job 11:17 - jitřní světlo
- Job 38:32 - znamení zvěrokruhu
- Žalm 109:3 - jitřenka
- 2. list Petrův 1:19 - Ježíš Kristus
- Zjevení 22:16; 2:28 - Ježíš Kristus; hovoří však o "stella matutina" - "jitřní hvězda" nikoliv přímo o Luciferovi
- Sírachovec 50:6 - Šimon, syn Oniášův hovoří však o "Stella matutina" (Jitřní hvězda) nikoliv přímo o Luciferovi
V záp. křesťanství se tímto původním smyslem jitřní hvězdy můžeme setkat např. v tzv. Velikonočním chvalozpěvu, starém hymnu zpívaném na Bílou sobotu, kde se jím označuje Ježíš Kristus.
Dle učení Léviho byl andělem obnovy a osvícení. Kladně je chápán i v Teozofii, kde označuje anděla, který lidem přinesl světlo poznání a rozumu a symbolizuje svobodného ducha, bránící se jakékoliv formě útlaku.
Nadpis Jitřenka byl použit jako poetický popis byzantského císaře Nikeforose II v r. 968.
Luciferova pečeť
Z vlastních poznámek čerpáno z wikipedie CZ a EN verze a jedné dnes už zrušené webovky o andělích. Za případné chyby se omlouvám, nečtu po sobě.